Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Déšť urychlil Sakalův pokus o rekord

17 2000
F r e n š t á t p o d R a d h o š t ě m - Pravidelným krokem, s hlavou upřenou na špičky bot, stoupá Jaroslav Sakala po schodech k nájezdové hraně můstku K-90 s umělou hmotou ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jeden z pomocníků mu nese lyže. Bývalý mistr světa v letech na lyžích má před sebou poslední skok a rekord, sto skoků během čtyřiadvaceti hodin, bude na světě. Je sobota odpoledne. Prší. Sakala posté vyjel lanovkou pod můstek a vyšlapal sto deset schodů k vrcholu.

 Pod ním je hlubina obklopená diváky, ukrývajícími se pod deštníky. Má nádherný rozhled na město. Nic z toho nevnímá. Soustřeďuje se jen na svůj pokus. V patnáct hodin sedm minut se naposledy spouští dolů. Lidé bouří. Sakala dopadá na značku 83 metrů a radostně, leč také úlevně zvedá ruce nad hlavu. Podařilo se mu zapsat do Guinnessovy knihy rekordů. Stokrát skočil za 23 hodin a devět minut.

Závěr kvůli dešti urychlil. "Jsem úplně promočený a je mi velká zima," vypravil ze sebe. Čekal prý, že to bude těžší. "Když jsem sledoval předpověď počasí, děsilo mě, že bude celou dobu pršet. Naštěstí se počasí pokazilo až v závěru." Tehdy pocítil první krizi. "Když přišel hustý déšť, měl jsem toho opravdu dost." V té chvíli, při devadesátém druhém skoku dlouhém 85 metrů, jedinkrát a naštěstí lehce spadl při dopadu. Na to, že by pokus předčasně ukončil, nepomyslel, byť měl zmrzlé prsty, takže s odepínáním lyží mu pomáhali kamarádi. "Málokdy se vzdávám," prohlásil.

V jedenatřiceti letech se nechce vzdát ani návratu do světové skokanské špičky. Jeho cílem je za dva roky olympiáda v Salt Lake City. "Právě kvůli tomu jsem to všechno dělal," řekl. Uvědomoval si riziko zranění, a proto se minulý týden po třech letech pojistil. "Chtěl jsem na sebe upozornit, abych získal od sponzorů peníze a mohl se připravovat jako profesionál, abych třikrát denně trénoval a nemusel pracovat v realitní kanceláři." Nejtěžší bylo vydržet psychicky. Co si říkal, když stoupal nahoru? "Myslel jsem na techniku a soustředil se na nájezd." Přesto při závěrečných pokusech měl trenér Roman Klíma o něho strach. "Jeho reakce už byly z toho stereotypu otupené a k tomu pršelo a foukalo," uvedl Klíma. "Vůbec si toho ale nevšímal."

Trenér ani masér Zbyněk Mikeska se neobávali, že by Sakala rekord nezvládl fyzicky. "Trénovanému člověku, jako je on, by neměla taková zátěž ublížit," uvedl Mikeska. "Na masáž přišel čtyřikrát, a to jsem mu jen lehce proklepal a protáhl nohy. Říkal pak, že je má o dvě kila lehčí." Spát nešel Sakala vůbec. "Kdybych si jen sedl, okamžitě bych ztvrdnul a pak by to už za moc nestálo." Proto raději chodil vyklusávat do lesa. "Nespat se naučíš na diskotéce," smál se. Neusínal ani při několikaminutové jízdě lanovkou, která ho vozila k můstku. "To nešlo, musel jsem mávat na lidi, byli báječní."

Sakala doufal, že mu tolik skoků za sebou pomůže zlepšit techniku. "Byl jsem překvapený, že téměř v závěru, kdy jsem byl už hodně unavený, byly skoky bez chyby. Každý skok jsme s trenérem rozebírali, bylo to jako trénink." Právě to podle Romana Klímy pomohlo Sakalovi psychicky. "Celých čtyřiadvacet hodin jsme si rozfázovali na deset tréninků, aby nemyslel na to, co má ještě před sebou. Vždy jsme počítali skoky do konce jednoho tréninku," podotkl Klíma.

Nejdelší Sakalův skok byl devátý, sto metrů. Ve vzduchu dohromady letěl 9135 metrů, přičemž na nájezd můstku vyšlapal jedenáct tisíc schodů, pešky ušel sedmnáct kilometrů. Pořádně vydřený rekord.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze