Následně na začátku března převzal nadějnou hráčku Karolínu Muchovou, odcestovali spolu na mamutí turnaj v kalifornském Indian Wells... a tam se jejich společné angažmá zaseklo.
Karanténa nařízená ve snaze zpacifikovat koronavirus ho neumožnila rozjet naplno.
Tahle pauza už Kotyzovi tak moc nevyhovuje. „Mohli jsme s Kájou (Muchovou) jít do akce, ale co se dá dělat. Životy jiných jsou zasaženy daleko víc než ty naše,“ chápe vyhlášený fachman.
Srovnáváte se s karanténou za pochodu?
Osobně to pro mě obnáší zejména úplně jiný režim doma. Máme dvě malé děti, které nikam nemůžou, takže je to značný nápor na rodinnou logistiku. Hlavním úkolem bude během karantény nepřizabít děti. (směje se) Nejedna rodina se musí vyrovnat s tím, že nikdo nikam nemůže.
A ze sportovního hlediska?
To je taky velmi složitá situace. Blbě se nám plánuje tréninkový proces, protože nevíme, kdy začne sezona. Osobně se domnívám, že datum 8. června, což je plán WTA a ATP, je ne nereálné, ale asi nepravděpodobné, že se začne. Připravuji se i na delší pauzu. Ladíme to s kondičním trenérem a fyzioterapeutem tak, abychom Káju nepřesytili, aby to mělo nějaký vývoj. Možná budeme chytřejší teď v týdnu, kdy se má rozhodovat o Wimbledonu. Uvidíme, zda půjdeme vůbec na trávu.
„Že budeme v Česku nosit všichni roušky, jsme nečekali – a je to tady. Myslím, že možné je všechno.“ |
Co všechno můžete s Muchovou podnikat?
Je důležité pauzu využít smysluplně, vzít ji jako výzvu. Dá se pracovat. Sice v omezených podmínkách, ale ve chvíli, kdy se rozvolní restrikce, budou mít lidi s plánem práce výhodu oproti těm, kteří si chodili jen pinkat. Na tom se budu snažit pracovat s celým týmem, aby Kája zaplnila mezery, které má. I teď se dá udělat kus práce.
Třeba jako Francouzka Alizé Cornetová, natočená, jak buší do míčku proti zdi v garáži?
Pokud někdo nemá vlastní zařízení, samostatnou a neveřejnou halu, je tenisový trénink obtížný. V garáži to jde taky. Kája teď pracuje hlavně na fyzičce a na svém zdraví, které ji trápilo. S raketou a míčkem je to obtížnější, protože sportoviště jsou zavřená.
V Líšni na antuku nemůžete?
Na antuku je zima, venku to nejde. Zatím připadá v úvahu osamocená hala a být v ní sami.
Máte zkušenost s Petrou Kvitovou, která během jednoho z turnajů trénovala mezi zápasy na pokoji s raketou v ruce a stínovala.
To bylo na US Open, kde jsme ve dny, kdy měla Péťa volno, nejezdili na kurty. Byli jsme v posilovně a stínovali jsme. Mimochodem tato metoda je dobře použitelná i v období této karantény. Jde o ideomotorický trénink, tedy představu úderů a stínování. Děláme to v různých rychlostech, se zavřenýma očima a tak dál. Má to svá pravidla, a kdo je schopen a ochoten je dodržovat, tomu to může nahradit plnohodnotný herní trénink. Nedělám si legraci.
Nejsou tedy potřeba herní simulátory, kde se na obrazovce odehrává zápas a tenista před obrazovkou se ohání raketou?
S tímhle moc nepracujeme. Pracujeme ale s videem, díváme se na údery svoje i jiných hráček. Tak, jak musím improvizovat já jako trenér, se musí přizpůsobit i každý z tenistů. Všichni byli zvyklí na jasně daný režim, který najednou nemají.
Povyprávějte trochu o vaší cestě do Indian Wells, kde jste si zatrénovali a letěli zase zpět.
Ano, to byla naše první akce, která neproběhla. (pousměje se)
Karolína Muchová na lednovém Australian Open
Co to obnášelo?
My jsme tam byli až do poslední chvíle, trénovali jsme na kurtech a čekali jsme, co bude. Když došlo ke zrušení Indian Wells, pořád byla ve hře varianta, že se bude hrát další turnaj v Miami. Zůstali jsme v Indian Wells – areál byl pro hráče otevřen – a ještě pár dní jsme trénovali. Ve chvíli, kdy i Miami padlo, jsme se snažili co nejrychleji dostat domů.
Přišlo vám, že by se tímto Amerika probudila do reality, která na celý svět padla?
Pro ně byl ten problém pořád hodně vzdálený. Uvažovalo se, že by turnaj (v Indian Wells) proběhl bez diváků, což byl návrh WTA a ATP, ale ředitelství turnaje odmítlo. Postupem času, ze dne na den, bylo zřejmé, že se situace zlepšovat nebude, spíš zhoršovat. Řada lidí začala věřit tomu, že se nebude hrát ani v Miami. My jsme se podvědomě připravovali na scénář rychlého odletu domů.
Nebyl v takové atmosféře trénink spíš zabržděný? Měli jste chuť do práce?
Nechci mluvit za Káju, ale já jsem tu chuť měl. Vždyť jsme právě začali. Sice zrušili turnaj a další program, což komplikace je, ale na chuti mi to zatím neubralo, tak si myslím, že se s tím popereme. Beru to jako realitu, která je nepříjemná, ale životy jiných lidí jsou ovlivněny výrazněji než naše. Důležité je, aby lidi byli zdraví, aby byli v pořádku, a my to zvládneme. Kája je mladá, má rezervy a má budoucnost před sebou, takže tohle sice je brzda, ale my to zase odbrzdíme.
Musí být zvláštní letět na pár tréninků do Kalifornie...
Jenom trénovat bychom tam na tak krátkou dobu schválně neletěli. Bohužel to tak dopadlo. Já jsem ale byl rád i za tento čas. Viděl jsem Káju v předturnajovém období, viděl jsem ji hrát s jinými hráčkami.
Utvrdilo vás to v názoru, že jste udělal dobře, když jste ji začal trénovat?
Jsem rád, že jsem to vzal. Abych se o Káji dozvěděl něco víc, to se děje den co den. Známe se chvíli. Poznávám ji, v zásadě mě to naplňuje, dělám to rád. Je to pro mě činnost, která má smysl.
Koho vedl KotyzaTrénoval světové jedničky ve dvouhře i čtyřhře
|
Jdete do ní nabitý novou energií po zimní trenérské přestávce?
Máme doma šestiletého kluka a dvouapůlletou dceru, pro mě je vzácné být s nimi doma a nehledal jsem moc dalších aktivit, kterými bych se zabavil. Pro mě je čas vyplněný s nimi to, co oni potřebují, to bylo to hlavní. Ale popravdě, nezaškodilo by to, kdyby ten virus nepřišel. Mohli bychom do akce. (úsměv)
Vídáte Lucii Šafářovou, svoji někdejší svěřenkyni a také sousedku z Líšně?
Viděl jsem ji možná dvakrát, ale co porodila dcerku, jsme se nepotkali. I když vzdušnou čarou nebydlíme od sebe daleko, tak rodina nám oběma zabírá času dost.
Aktuálně se ve sportovním světě řeší posunutí olympiády o rok. Odhadnete, komu může pomoct a komu případně uškodit?
Těžko můžu mluvit za holky, pro všechny je to čerstvá realita. Je jasné, že asi to bude komplikace spíš pro ty, co jsou s kariérou víc na konci knihy než na začátku. Může to být komplikace pro Báru Strýcovou, pro kterou byla olympiáda jednou z motivací, proč pokračovat – a tím myslím opravdu silnou motivací. Tak je otázka, jestli odklad Tokia pro ni bude další výzva, nebo už bude motivace menší. Jinak já si myslím, že je ženský tenis v hodně dobré kondici, takže odložení OH by nemělo být komplikací v zásadě pro nikoho.
Jak dlouhá pauza se ještě bude dát zvládnout a kdy bude už likvidační?
O likvidační povaze této pauzy se dá zřejmě mluvit z hlediska finančního. Holky nemají žádné příjmy. Pro ty, co jsou na začátcích kariér a mají kolem sebe vystavěné týmy spolupracovníků, to výrazná komplikace být může. Cokoliv dalšího se těžko odhaduje. Pauza bude tak dlouhá, jak dlouhá bude potřeba, a my se s tím musíme srovnat, i kdyby letošní sezona nebyla vůbec.
Dovedete si to představit?
Já si to představit dovedu, mám bujnou představivost. (hořce se zasměje) Nepřeju si to, ale představit si to dovedu. Já jsem si nedovedl představit, že se zruší Indian Wells a Miami, před měsícem by si člověk ťukal na čelo, a je to tady. Že budeme v Česku nosit všichni roušky, jsme taky nečekali – a taky je to tady. Myslím, že možné je všechno.
