Koncem května na domácí trati v Novém Městě na Moravě spěchal v závodu Světového poháru do první desítky. Když už ji měl nadosah, postihl ho defekt a bylo po nadějích.
„Je to škoda, jel jsem tam opravdu výborný závod. Mrzí mě to, ale alespoň jsem minulý týden na stejné trati v Novém Městě vyhrál Český pohár a časově by mi to ve svěťáku vyšlo do dvacítky, takže se ukázalo, že jsem na tom dobře,“ řekl 31letý biker z Brandýsa nad Labem jezdící v barvách stáje Sram Mitas Trek se sídlem v Lučanech nad Nisou.
Takže cítíte formu?
Je lepší, když jsem píchl z dobrého místa, než kdybych se trápil a nevěděl jsem proč. Teď se zkusím připravit na začátek července, kdy máme dva svěťáky po sobě. Doufám, že se mi tam podaří skončit do desítky.
Desáté místo je také vaším maximem ve Světovém poháru. Je to nějaká meta, k níž se upínáte?
Dá se to tak říct. Je to pro mě jakýsi limit. Vím, že když se všechno podaří, může se mi do desátého místa povést zajet.
Co říkáte aktuálnímu boji na českém bikerském poli? K Jaroslavu Kulhavému a vám se ze silnice vrátil Ondřej Cink...
Nenazýval bych to bojem. Pro horskou cyklistiku je super, že máme výborné závodníky. Z mého pohledu je škoda, že Ondra nezkusil silnici ještě třeba rok, ale je pro nás jedině dobře, že jsme teď silnější v národech. Trochu škoda, že olympijské kvóty mužů se snížily z 50 závodníků na 37, čímž klesl i počet států, které mohly poslat tři závodníky. Příští rok bude proto velký boj o to, kdo na olympiádu pojede. Doufám, že to bude spravedlivé.
Takže už plánujete, jak se porvat o svou třetí olympiádu?
Základní předpoklad je sbírat body, abychom na tom byli dobře v národech. Až potom se můžeme bavit o tom, kdo tam pojede. Je asi nereálné předstihnout Švýcarsko nebo Francii, jediné dvě země, které můžou na olympijské hry poslat tři lidi. Hlavní bude skončit do osmého místa, protože další státy už mají místo jen pro jednoho jezdce.
Už dlouhá léta zůstáváte věrný klubu jabloneckého manažera Jaroslava Žitného. Co vás tam drží?
Jsem tam naprosto spokojený. Na druhou stranu nepřišla žádná nabídka, která by byla o tolik lepší, abych zvažoval přestup. Samozřejmě mým snem je dostat se do nějakého továrního týmu, přece jen mi letos bude dvaatřicet a těch roků na přestup už před sebou nemám tolik. V týmu Sram Mitas Trek mi ale nic nechybí a máme cíl, že by stáj měla fungovat právě do olympiády v Tokiu.
Co je letos vaším největším cílem?
Rád bych se připravil na mistrovství světa, které se pojede začátkem září ve švýcarském Lenzerheide, kde se mi líbí trať. Zajímavým podnikem budou i Evropské hry v Glasgowě. A teď bych se rád připravil na dvojzávod Světového poháru ve Val di Sole a v Andoře.
