Navíc, když během přípravy přišli o největší opory, o světově uznávané univerzály Jana Štokra a Davida Konečného. „Ten cíl bychom za určitých okolností mohli splnit, ale nechci říct, že je to jisté, že si tam pro to jedeme. Cíle moc měnit nemůžeme,“ uvedl reprezentační trenér Zdeněk Šmejkal.
Ty okolnosti jsou jaké?
Musíme mít i štěstí, musejí nám zápasy vyjít, protože kvalitu družstvo má. Škoda jen ztráty Davida Konečného, který měl být rozdílovým hráčem. S tím se ale musíme poprat.
To, že si v závěru přípravy natrhl meniskus, je velká rána. Přitom původně jste měl radost, že se do národního družstva vrátil také Jan Štokr, že?
Bohužel. Jednomu do toho zasáhl volejbalový život a druhý má zdravotní problém.
Nezkoušeli jste narychlo Štokra přemluvit, aby na šampionát jel?
Ne, to ne. To by ani nešlo. Stejně by ho nepustili. Ale jde i o rozhodnutí hráče. Vzhledem k tomu, jak zajímavý má kontrakt, tak si ani nemůže dovolit nevyhovět svému klubu (korejskému Suwonu Kepco Vixtorm - pozn. red.). Ke všemu po těch štrapacích, co měl v Rusku (Krasnodar mu neplatil - pozn. red.), potřebuje mít stabilní klub a ten vyjádřil přání, aby tam Honza byl. Jinak by si sehnali někoho jiného.
Jejich roli převezme mladý Michal Finger. Má na to?
Fyzicky na to má. Uvidíme, jestli to zvládne hlavou. Ale já mu věřím. Má velkou šanci dokázat, že je hráč. Ještě toho má hodně před sebou, ale teď je to pro něho velká příležitost.
Jak si rozumí s nahrávači?
To je v pořádku. On hraje rychlou hru, ta mu vyhovuje.
Z trojice nahrávačů jste vyřadil Filipa Habra. Proč?
Ze souhry se spoluhráči vycházel ze všech tří (Jakub Janouch a Pavel Bartoš - pozn. red.) nejhůř. Slyšel jsem, že to malinko neunesl, ale nikde není řečeno, že když někdo vybojuje postup na mistrovství Evropy, tak na něho také musí jet. Druhá věc je, že z reprezentace odešel Kriško (zranění kolena - pozn. red.), s nimž byl sehraný a to mu také dost uškodilo. On si ale nemůže stěžovat, že bych mu nedal v reprezentaci šanci. Měl ji dva roky. V podstatě si myslím, že příležitost a důvěru dostal ode mne větší než od svého oddílového trenéra Honzy Svobody.
Ve skupině máte Nizozemce, Bulhary a Němce. Ční některý z těch týmů nad ostatní?
Německo je aspirant na vítězství ve skupině. Bulhaři jsou doma, tak uvidíme, jak se jim bude dařit. V hale budou mít hodně lidí, hlediště je pro patnáct tisíc diváků. Takže to jsou kvalitnější týmy než my a Holandsko.
S Nizozemci v pátek začínáte. Takže hned to bude ten nejdůležitější souboj, když ze skupiny postupují tři celky?
Ano. Ten zápas může rozhodnout, ale za určitých okolností nemusí stačit ani jedna výhra. Víme, jak tomu bylo na mistrovství Evropy v Česku, kdy Poláci nechali vyhrát Slováky, aby měli snadnější postup dál. Tam se pak strašně taktizuje. My si to musíme pokud možno uhrát sami, abychom se pak nenechali zaskočit nějakým nečekaným výsledkem. Ten nám může pomoci, ale i uškodit.
Neděsí vás trochu nepříznivá bilance s Nizozemci? Minulé zápasy jste s nimi prohrávali.
To mě trošku straší. Ale my jsme zase o kus dál. Nemyslím si, že by nás Holanďané měli nějakým zásadním způsobem přehrát.
V čem by měla být síla českého týmu?
Zase jsme déle spolu, máme víc natrénováno. A souhra je teď mnohem lepší, než byla. Je fakt, že jsem si myslel, že budeme mít Davida Konečného. Bohužel to tak nedopadlo, ale uvidíme. Máme jiné nahrávače, máme trochu jiný styl a soupeři třeba na nás nebudou tolik připraveni. Kluci na nahrávce neodehráli tolik zápasů, tak se nedají tolik číst.
