Spiklo se proti nim všechno. Nedostatek sněhu, potom prudký vítr. Zatímco před minulou sezonou měli čeští sdruženáři na kontě padesát skoků na sněhu, letos si v tomto směru téměř neškrtli.
"Přišla smůla, se kterou se nedalo nic dělat. Kluci neměli naskákáno, nemohli otestovat sebe a vlastně ani nový materiál," krčil rameny reprezentační kouč Luděk Šablatura po návratu. Dostavily se tak nejen výše uvedené výsledky z pátku a soboty, ale také nedělní jedenácté místo v závodě družstev.
Dějištěm závěrečné přípravy byl norský Lillehammer, tam však bylo první týden teplo. Poté začalo mrznout, Norové ale doskok neupravili a navíc začalo foukat. Závodníci proto odjeli den před premiérou SP v Kuusamu do Rovaniemi, také tam ale foukalo. "Přesto jsme vymetli malou padesátku a udělali dva skoky. Aspoň si kluci vyzkoušeli lyže na nohách," dodal trenér.
"Takovou situaci jsem zažil poprvé, není to dvakrát příjemné," pravil Dvořák, loni třetí v závodě Světového poháru v Almaty a v konečném účtu SP dvanáctý. Největší českou naději pro hry v Soči uklidňuje, že olympiáda je až v únoru. "Zaplaťpánbůh," ulevil si.
"Na základě skoků se vyvíjí závod. Když nejsme po skocích v kontaktu, těžko se pak na běžkách drží krok," posteskl si Šablatura. "Budeme ale bojovat dál a věřím, že se situace ve skocích zlepší," uvedl kouč, který hned v úterý odletí s Dvořákem do Lillehammeru, kde bude Světový pohár o víkendu pokračovat a česká jednička se bude ve středu snažit dohnat manko na můstku.
"Doufám, že tam budou dobré podmínky a zaskáču si. Stačí pár povedených skoků a bude to dobré, pak už se snad nebudu na můstku trápit," pravil sdruženář, za nímž přiletí ostatní reprezentanti ve čtvrtek.
