„Jakov se připravoval podle tréninkových plánů, které jsme spolu vytvořili, a na šampionát jsme se chystali společně,“ říká 47letý bývalý reprezentant, který se od roku 2000 do loňska podílel na přípravě slovinských biatlonistů.
Tedy i o dvacet let mladšího Jakova Faka, miláčka slovinských fanoušků. Ten od Pchjongčchangu 2009 získal na MS už pět medailí, z toho dvě zlaté.
Nemrzí vás, že jste při nedělním Fakově triumfu zůstal tak trochu utajený širší veřejnosti?
Já to tak neberu. Vím, že i poslední rok, kdy už jsem nepůsobil u slovinské reprezentace, běžel Jakovův trénink podle plánů, které jsme spolu vytvořili. Spíš mě trochu mrzí, že jsem nebyl přímo u toho ve Finsku, líp bych ten úspěch prožil. Jakov nezapomněl, na mojí blahopřejnou esemesku mi hezky odpověděl. Ale ventilovat to nepotřebuju, o tom to přece není.
Když Ondřej Moravec a Jakov Fak v neděli pádili do cíle, bylo to velmi těsné. Na koho byste si vsadil?
Dobře znám oba závodníky, ale věřil jsem Jakovovi. Jeho fyzické dispozice jsou totiž na takové závěry jako dělané - přímo se v nich vyžívá, je to jeho parketa. To by se muselo stát něco nepředvídatelného, třeba kdyby zlomil hůlku. Ale když bojovali takhle, lyže na lyži, tak jsem na 99 procent věděl, že zlato vyhraje „Jaka“.
Podle slovinských médií měl být do loňska jeho osobním trenérem Slovinec Uroš Velepec a vy jste vedl slovinskou reprezentaci. Loni, když jste tamní angažmá ukončil, se role obrátily. Sedí to?
Trošku vás poopravím. Slovinskou reprezentaci jsem vedl od roku 2000, staral jsem se o mužskou i ženskou reprezentaci. Časem se ke mně přidal Uroš a od olympiády ve Vancouveru jsme pracovali společně. Jakov získal slovinské občanství na konci roku 2010, do té doby závodil za Chorvatsko, ale už rok dva předtím trénoval s námi.
Jak tedy došlo k tomu, že jste se stal osobním koučem slovinského hrdiny?
Když jsem u slovinské reprezentace loni skončil, bylo to na moji žádost, chtěl jsem být víc s rodinou. Jakov mě přemlouval, abych zůstal, protože nechtěl pokračovat s Urošem Velepcem. Tak jsme se dohodli na další spolupráci na dálku.
Ale nejen na dálku. Na nynější šampionát v Kontiolahti jste se měli chystat jen vy dva společně v chorvatské obci Mrkopalj, která je na kopci nad přístavní Rijekou ve výšce 1000 metrů nad mořem. Proč zrovna tam?
Původně jsme měli jet na společné soustředění reprezentace do slovinské Pokljuky, ale na poslední chvíli jsme plán pozměnili. V Pokljuce totiž bylo hodně sportovců a chtěli jsme se vyhnout případnému onemocnění, navíc Jakov v Mrkopalji žije, je tam celkem slušný biatlonový areál a nechyběl potřebný sníh. Napadlo ho tam víc než metr.
Slovinský biatlonista Jakov Fak si v závodě s hromadným startem doběhl pro zlatou medaili a s decentním úsměvem si to užil.
VZÁJEMNÁ GRATULACE. Vítěz závodu s hromadným startem Jakov Fak (vlevo) a Ondřej Moravec, který dojel na druhém místě.
SPOKOJENÉ VÝRAZY MEDAILISTŮ. Zleva Ondřej Moravec, Jakov Fak a Tarjei Bö.
Ten areál je prý ale velice skromný, Chorvaté ho po Fakově olympijském bronzu z Vancouveru 2010 nezmodernizovali, jak údajně slíbili, což byl jeden z důvodů, proč biatlonista v roce 2010 "přestoupil“ ke Slovincům...
Jo, to sedí, podmínky pro biatlon obecně nejsou v Chorvatsku ideální, jak finanční, tak materiální, aby se dalo trénovat celoročně. Ale závěrečná příprava nám vyšla, taky jsme se vyhnuli různým mediálním tlakům, které v Pokljuce hrozily.
Loni na jaře jste, rovněž z rodinných důvodů, odmítl nabídku stát se trenérem mužů české reprezentace. Nemrzelo vás to minulých dnech, když jste sledoval přibývající úspěchy Moravce, Soukalové a spol.?
Kdybych takhle uvažoval, tak bych do toho samozřejmě šel - věděl jsem, že po medailích ze Soči náš biatlon nemůže jen tak ztratit dech. Potenciál je ohromný a tým vyzrálý. Ale nemrzí mě to, nakonec jsem se dočkal, zlato Jakova mi všechno vynahradilo. A rodina moje rozhodnutí přivítala, vlastně už rok trávím s manželkou a oběma dětmi.
Prozraďte ještě - budete i nadále spolupracovat s Jakovem Fakem?
Je to v jednání. „Jaka“ chce, něco už mi bylo naznačeno, ale s určitostí nemůžu tvrdit, jak všechno dopadne.
