I na v neděli skončeném klání Světové ligy vyšla pořadatelům sázka na skvěle propracovaný program, práci s velkoplošnou obrazovkou i dobrého moderátora. Nepodcenili třeba ani to, že na bubny bubeníků dali mikrofony. Prostě aby v rozlehlé hale nebylo ticho. A to nebylo.
Svaz si zase může gratulovat za projekt Barevný volejbal, což byl velký turnaj dětí, jehož účastníci pak na sobotním zápase zvedli návštěvnost na trojnásobek oproti pátečním 1 100 divákům na duel s Egyptem. Po skončení utkání se na hrací plochu nahrnulo několik stovek mladých nadějí.
Každý z reprezentantů byl v půlhodinovém obležení jako loni olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek v parku Rio-Lipno.
„Rozdal jsem snad pět set podpisů,“ přiznal překvapený Petr Šulista. A děti odcházely spokojené. Nic na jejich zážitku neměnil fakt, že Češi jasně prohráli s Nizozemskem 0:3 na sety v zápase, kdy vlastně skoro o nic nešlo.
Chyběl tu nádech výjimečnosti, jaký mělo třeba nedávné finále extraligy, a těžko se atmosféra může rovnat nabitému zimnímu stadionu při hokejovém mači. Ale volejbal má jiného fanouška, a i když výkon nebyl valný, snaží se ho nezklamat alespoň pěknou show.
