České úřady chystají zákon proti dopingu

Praha - Za držení a distribuci látek, které sportovci zneužívají k dopingu, nemůže být v Česku na rozdíl od jiných evropských zemí nikdo stíhán. To by se však mělo brzy změnit – ministerstvo školství společně s Antidopingovým výborem České republiky připravily zákon, který by dopingové látky postavil na úroveň zakázaných drog.

Návrh zákona se už letos má dostat do parlamentu.

Česko by se tím zařadilo po bok Francie a Itálie, kde podobné zákony existují. V první řadě poprvé přesně stanoví, co se rozumí pod termínem doping, k čemuž zatím existuje řada definic.

"Každopádně se neuvažuje o trestnosti užívání dopingu, což není nikde na světě, ale pouze o trestním postihu jeho nabízení, prodeje, výroby a přechovávání," říká Ondřej Gabriel, mluvčí ministerstva.

Právě proto bývají kritizovány antidopingové agentury, které trestají obsah nedovolených látek v těle. Tedy nikoli příčinu a způsob jejich vzniku či existence.

K vytvoření jednotné legislativy vyzývá i WADA, mezinárodní antidopingová agentura. Jenže ani různé světové sportovní federace nejsou pod tlakem sportovního byznysu schopny se shodnout na podobných pravidlech.

Komerční sporty jako fotbal nebo tenis se stavějí k dopingu velmi benevolentně. Snaží se ho co nejvíce ukrýt, "aby nepoškodily produkt". Podobně i největší profesionální soutěže v Americe – hokejová NHL, baseballová MLB nebo basketbalová NBA.

Vězení jen za podání dopingu juniorům

P r a h a - Může se jít v Česku za doping do vězení? Jaké tresty vůbec hrozí lidem, kteří zacházejí se zakázanými látkami? Zatímco v některých zemích chodí výrobci a prodejci dopingu před soud, v Česku se potřebné zákony teprve chystají.

"Současné řešení je bohužel polovičaté. Sportovci sice za doping tresty dostávají, ale prodej ani držení zakázaných prostředků není trestným činem. To nahrává výrobcům těchto látek," říká právník Stanislav Sádovský, který přednáší na pražské Fakultě tělesné výchovy a sportu.

Člověku, který sportovcům podává doping, hrozí nejvýše postih od disciplinární komise. Trestem je zákaz činnosti ve sportu, který může být v případě opakovaného provinění i doživotní.

Stejná pravidla platí také pro lidi, kteří sami zakázané látky užívají. Ale pouze tehdy, když sportují organizovaně – návštěvníci fitness-center mohou dopovat, jak se jim zlíbí.

Doping jen na předpis

Kvůli dopingu v současnosti hrozí vězení jen tomu, kdo povzbuzující prostředky podá nezletilé osobě. Trest je v tomto případě nejvýše jednoletý.

A lidé, kteří doping prodávají? Mnohé ve sportu zakázané látky se zároveň používají k léčbě a lze je dostat pouze na lékařský předpis. Pokud ho prodejce nepožaduje, hrozí mu až milionová pokuta.

Brzy se to může změnit: do konce roku pošle ministerstvo školství do parlamentu zákon, který z prodeje, výroby i držení dopingových látek dělá trestný čin.

Takové zákony již existují ve Francii a Itálii. Kvůli odporu mocných někdy vznikají nemalé problémy.

Vidina trenérů a sportovců v policejních poutech byla pro předsedu Mezinárodního olympijského výboru Jacquesa Rogga natolik nepřijatelná, že si na italské vládě vyžádal ústupek, aby se na letošních zimních olympijských hrách v Turíně kvůli dopingu nezatýkalo.

I tak olympiádu provázely scény jako vystřižené z akčního filmu: policejní razie v pokojích rakouských reprezentantů podezřelých z dopování i útěk dvou předních biatlonistů ještě před skončením her.

Když policie v pokoji rakouského trenéra Waltera Mayera našla zakázané prostředky, následovala zběsilá automobilová honička a Mayerovo zatčení. Skandál zmírnilo snad jen to, že trenér přijel na hry jako soukromá osoba a nebyl členem výpravy.

ONDŘEJ ŠŤASTNÝ s přispěním Tomáše Macka