Ve čtyřiceti letech je služebně nejmladším členem realizačního týmu extraligových volejbalistů Jihostroje – začíná v něm teprve druhou sezonu. To však neznamená, že jde o začátečníka. Naopak, má pracovní zkušenosti z domácí juniorské extraligy i mládežnických reprezentací. Tomáš Skolka, asistent trenéra Reného Dvořáka.
Hlavní kouč Budějovic si ho jako svého asistenta vyhlédl ještě před začátkem minulé sezony. „Spolu jsme se začali domlouvat o něco dříve, po našich úspěších u mládeže. Byl jsem však dost překvapený, že bych měl jít k áčku,“ usmívá se Skolka, který je Dvořákovým pomocníkem a zároveň učitelem sportovních tříd na českobudějovické ZŠ Oskara Nedbala.
„Právě proto se mě René také ptal, jestli by šlo trénování skloubit se školou, a podobně. Pořád na základce trénuju volejbal, vyšli mi tam vstříc. Pro mě je práce s mládeží takovým zpestřením a odpočinkem od klubového tlaku,“ zmiňuje Skolka, který je v Jihostroji asistentem hlavního trenéra i vedoucím A týmu. Takže k jeho práci patří například komunikace s rozhodčími před utkáním, příprava soupisek i zařizování ubytování při venkovních zápasech.
Jedno z jeho prvních utkání, při kterém seděl na lavičce vedle Dvořáka, bylo rovnou v Lize mistrů. „Byl jsem nervózní, protože skoro z juniorské extraligy hned přejít do Ligy mistrů je velká věc. Ale zase jsem si říkal, jestli mě mají rovnou hodit do vody, tak do pořádné. Nějak jsem se tím snad prokousal,“ vzpomíná.
Když začal pracoval u hlavního celku Jihostroje, musel si zvykat, že přístup k práci s volejbalovými profesionály je jiný než s dětmi ve škole. „Těžší pro mě bylo, když jsem musel od mládeže přecházet ke chlapům. Teď už můžu zkušenosti, které získávám v áčku, předávat dětem ve škole. Takže jim třeba při hodině řeknu, že tohle cvičení děláme s klukama v Jihostroji taky a teď si to zkusíme tady a podobě. Navíc se snažím do školy brát i hráče z týmu, oni jsou hodně ochotní a za dětmi přijdou. To je pak paráda,“ chválí si Skolka propojení svých dvou zaměstnání.
Volejbalisté Jihostroje České Budějovice. Horní řada (zleva): Asistent trenéra Tomáš Skolka, trenér René Dvořák, Filip Křesťan, Josef Polák, Valerij Todua, Marek Šotola, Petr Michálek, Tomáš Fila, masér Filip Hoch a manažer Robert Mifka. Dolní řada (zleva): Daniel Šulista, Jiří Kraffer, Peter Ondrovič, Martin Kryštof, Filip Kupilík, Miguel De Amo, Radek Mach.
„Musel jsem si také u hráčů získat nějaký respekt. U mládeže je to úplně o ničem jiném, ale v Jihostroji už jsou profesionálové. Do toho taky patří komunikace s hráči,“ říká Tomáš Skolka, který dva roky působil u národního týmu juniorů také jako asistent hlavního trenéra.
„V nároďáku jsem vedl celé tréninky, takže v tom to pro mě po příchodu do Jihostroje žádná velká změna nebyla,“ přiznává rodák z Příbrami, který se do Českých Budějovic přestěhoval už ve svých 17 letech při studiích na sportovním gymnáziu.
„V áčku jsem dostal na starost úvodní části tréninků, kondiční přípravu hráčů, a když máme půlená cvičení, tak se hodně starám o libero Martina Kryštofa nebo pracuji s blokaři. Kouč Dvořák si asi za ten rok ověřil, jak pracuji, tak mi teď dává víc práce,“ přidává Skolka.
I když pendluje mezi sportovní halou a školou Oskara Nedbala, práce u A týmu Jihostroje ho hodně baví. „Radost mi tak jenom kazí naše umístění v minulé sezoně, ve které jsme byli čtvrtí,“ mrzí asistenta a dobře si uvědomuje, že právě sportovní výsledky týmu ho mohou o jeho práci snadno připravit.
„S tím jsem do toho šel. Trenéřina je prostě taková, že když se klubu nedaří, vedení vás odvolá. S tím musíte dopředu počítat,“ neskrývá Skolka.
Když ještě působil u mládežnických celků Jihostroje, tak trénoval i současné hráče A týmu – Marka Šotolu, Josefa Poláka, Petra Michálka i bývalého hráče a odchovance Jihostroje Davida Juračku. „Už na vysoké škole mě oslovili, jestli bych nechtěl trénovat děti. Pak jsem si postupem času prošel všechny kategorie od přípravek až teď po chlapy,“ vypočítal.
Tomáš Skolka nyní studuje první trenérskou třídu a sní o tom, že by se jednou mohl postavit na lavičku extraligového klubu jako hlavní trenér. „Proto teď pořád sbírám zkušenosti, bez toho to nepůjde,“ podotýká.
