Řecký soupeř se na něj nalepil tak, že teoreticky měl jen stát na polovině hřiště a dívat se na spoluhráče. Ale to by Filip Jícha nesměl patřit k nejlepším házenkářům světa: přes těsnou obranu dal Řecku osm branek, nejvíc z Čechů.
Jícha tím položil základ k jasné výhře 32:20 na úvod kvalifikace o mistrovství Evropy 2012. A potvrdil, že roste v hvězdu nejen házené, ale českého sportu vůbec – zaplněná zlínská hala mu aplaudovala už ve chvíli, kdy vyšel z šatny na rozcvičení. "Je to příjemné, ale i zavazující. Vím, že nesmím lidi zklamat," říkal Jícha.
Bylo už dlouho po zápase, ale on si při těchto slovech teprve sundával náplasti z prstů a přímo na hřišti si mydlil ruce od "lepidla" z balonu. Žádný oddech: po posledním hvizdu se natěšení fanoušci rozeběhli ke všem házenkářům, u střelce německého Kielu byla fronta jasně největší. Podpis na míč, na tričko, společná fotka... Házenkářští caparti, slečny i jejich rodiče, Jíchu chtěli všichni.
Před rokem by se to ještě stát nemuselo, ale sezona, v níž se rodák ze Starého Plzence stal nejlepším mužem mistrovství Evropy a králem bundesligy i Ligy mistrů, jej vystřelila mezi obecně známá jména českého sportu.
"Zvýšenou pozornost cítím," přitaká dvoumetrový kanonýr. "Když přijedu do Česka, plno lidí mě zastavuje na ulici a gratulují mi mnohem víc než dřív." Házené pomáhá i tím, že po autogramiádě a rozhovorech zůstal na palubovce a v improvizovaném studiu v brance předtáčel debatu pro Českou televizi. Do sprchy zamířil jako poslední. Přitom v zápase těžko najít někoho, kdo by tak vyčníval.
Proto se utkání národního týmu mění: Česko už vlastně hraje házenou jen pět proti pěti. Téměř všichni brání Jíchu jako Řekové: tak těsně, aby vůbec nedostával míč. "Vždycky s touto variantou počítáme. Trénovali jsme ji a myslím, že i zvládli," řekl Jícha. Ač jej to ze začátku brzdilo, hru s "bodyguardem" dovršil s bilancí osmi tref. "Samozřejmě, že mě to moc nebaví," říká Jícha o osobní obraně. "Ale týmu umím pomoci i tak."
Jeho vliv nekončí u branek. Po dohodě s trenérem Jícha tak jako v klubu i v reprezentaci hodně mluví do stylu hry a k tomu je spolušéfem obrany. Na středu brankoviště vedle něj stojí parťák z Kielu Daniel Kubeš, světová defenzivní extratřída, a Jícha mu zdatně sekunduje.
"Kiel má jednu z nejlepších obran vůbec a tihle kluci tvoří její základ. Hraje se s nimi výborně," chválí křídelník Jan Sobol.
Takže útok, obrana – a tvář týmu. Měřeno aplausem je Jícha jasně nad spoluhráči. "Je to můj hnací motor," říká Jícha o potlesku, kterého slyší poslední dobou hodně. Úvod boje o Euro to jen potvrdil.
