Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Štybar: Něco v Paříži zkusím. Kreuziger: Ty kostky nejsou nic příjemného

Zdeněk Štybar po časovce v Marseille | foto: Tomáš Macek, MAFRA

22 2017
Marseille (Od našeho zpravodaje) - Zdeněk Štybar přijel do cíle časovky v Marseille a pot z něj doslova stékal. „Škoda, že tu nejsou tři stupně nad nulou,“ pousmál se. Teploměr jich ukazoval třicet. „Dost velké vedro a dost těžká časovka,“ bilancoval.

Navíc s dost bolavým stoupáním, ne?
Jo, ten kopec bolel, ale na druhou stranu jsem si ho celkem i užil, protože mě na něm akorát dojel Tony Martin.

Jet s mistrem světa v časovce ale není právě zábava.
My jsme s Tonym kamarádi, dobře se známe. Když jsem viděl, že startuje minutu za mnou, šel jsem ho už před startem pohecovat, že jestli mě na trati nepředjede, tak bude mít problém. No a potom jsem měl sám motivaci držet se s ním, takže jsem do toho kopce jel hranu, abych s Tonym chvíli vydržel. Bohužel, ve sjezdu jsem pak udělal chybu a on mi ujel. Holt není mistrem světa pro nic za nic - a ukázal mi to.

Nakolik jste tedy spokojený s vlastním výkonem?
Ani nevím, kolikátý jsem. (Po dojetí byl průběžně osmý, po skončení časovky celkově devětatřicátý.) Jel jsem docela dobré watty. Hlavně jsem rád, že jsem nelehnul. Zítra máme poslední den, jsme téměř na konci. Na Tour jsem přijel v dobré formě, měli jsme tu jako tým velké úspěchy, jen ty mé vlastní výsledky nebyly až takové, jak jsem si představoval. Ale třeba ještě mohu něco vymyslet.

V neděli v Paříži?
Kdo ví, zítra, není tady vyloženě sprinterský tým, který by to mohl kontrolovat. Určitě zatím nemám v hlavě, že budu jen sedět v balíku a nic v závěru nezkusím. Pokusím se něco vymyslet. Možnost tam je.

Kreuziger: Tu časovku nešlo jet úplně v poklidu

Roman Kreuziger po časovce na Tour de France

Roman Kreuziger, když od cíle dorazil k autobusu Oriky.

Rovněž Roman Kreuziger měl u týmového autobusu Oriky po své porci dvaadvaceti marseillských kilometrů utahané rysy v obličeji, zároveň se však i usmíval. Jeho nejdůležitější povinnosti na této Tour skončily po alpských etapách, v časovce už nemusel být k ruce Simonu Yatesovi. Mladý Brit v ní uhájil bílý dres, vše bylo přesně tak, jak si v Orice přáli. Kreuziger dokončil etapu na 65. místě.

Dala se taková časovka i užít, Romane?
Sjezd z kopce nebyl úplně bezpečný, došlo tam dnes i k docela dost pádům. A na časovkářském kole se nebrzdí tak dobře jako na silničním. Ale jinak, jo, užil jsem si tu časovku. Jen ji nešlo jet úplně v poklidu, protože nikdy nesmíte podcenit časový limit, který byl dneska asi pět minut za časem vítěze. Jak byla ta zdejší stěna (prudké kilometrové stoupání) obtížná, mohli jste na ní lehce ztratit přes minutu a pak byste ten čas museli zase nahánět. Profilem to byla hezká časovka, na technické a rychlé trati, kde si musíte dávat pozor, ale kde také musíte být dynamický a hodně tlačit do pedálů.

S jakými plány jste do ní vstupoval vy?
S tím, že to dneska musím jenom dobře objet a přiblížit se zase o kousek blíž k Paříži.

Kde si to rozdají sprinteři.
Ale pozor, kdo by měl pocit, že ty okruhy na Champs-Elysées jsou jen ukázka pro lidi, tak to ani náhodou. Letět po těch kostkách v padesátce není vůbec nic příjemného. Takže Tour pro nás opravdu končí až zítra - a my máme pořád s týmem nějaké cíle.

Ano, dovézt až do úplného cíle bílý dres Simona Yatese. Bavila vás na Tour vaše nová role Yatesova poradce?
Určitě. Možná mi chybělo zůstávat s ním v kopcích trochu dýl, ale postupně jsem se zlepšoval. A teď už mám v hlavě i klasiku v San Sebastian (worldtourový závod příští týden). Doufám, že dobře přečkám týden po Tour a budu schopný absolvovat i kvalitní trénink, abych mohl v San Sebastianu bojovat o slušný výsledek. Je to závod, který mám rád.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze