Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Připomíná to apartheid, zní z JAR. Hon na Semenyaovou pokračuje

Caster Semenyaová, archivní foto. | foto: Reuters

28 2018
Na osmistovce je úřadující mistryní světa i dvojnásobnou olympijskou šampionkou. Teď ale hrozí, že Caster Semenyaová už žádné další zlato na své oblíbené disciplíně nepřidá. Jestli v nich bude chtít i nadále soutěžit, bude muset kvůli novým pravidlům Mezinárodní atletické federace IAAF podstoupit hormonální léčbu.

„Nemohu pochopit, proč po mně chtějí, abych si nějakým způsobem opravila své tělo jenom proto, abych mohla soutěžit jako žena.“

To byla reakce indické sprinterky Dutee Chandové poté, co byla v roce 2014 vyloučena z atletických soutěží kvůli pravidlům Mezinárodní atletické federace IAAF, která zakazovala startovat na závodech ženám s větším množstvím testosteronu v těle.

Pravidla byla zavedena v roce 2011, ale o čtyři roky později je arbitráž CAS zrušila pro chybějící důkazy, že testosteron těmto ženám ve výkonech pomáhá.

Už tehdy ale prezident IAAF Sebastian Coe prohlašoval, že se rozhodnutí arbitráže pokusí změnit.

A svá slova dodržel.

Ve čtvrtek odpoledne atletická federace dodala vylepšenou verzi pravidel opřenou o výzkumy, které dokazují, že větší množství hormonu v krvi běžkyně opravdu zvýhodňuje.

Fotogalerie

Jedna ze studií analyzovala výkony 1332 atletek na světových šampionátech 2011 a 2013. Výsledkem bylo zjištění, že zvýšená hladina testosteronu zvýhodňuje atletky o 1,8 až 4,5 procenta oproti atletkám s běžnými ženskými dispozicemi.

Proto přišlo nové pravidlo IAAF, který od 1. listopadu zakazuje ženám s větším množstvím testosteronu v krvi startovat na tratích od 400 metrů do jedné míle.

Tedy pokud nepodstoupí hormonální léčbu a množství testosteronu v krvi uměle nesníží. A mezi postiženými je i hvězdná Caster Semenyaová.

Rasistická opatření

Nově bude v ženské kategorii povoleno maximálně 5nmol/L testosteronu v těle. Na tuto úroveň přitom běžná žena za normálních okolností nedosáhne.

Přes tuto hranici se dostanou jen ženy s diagnózou odlišného sexuálního vývoje (DSD) nebo s nádorem.

A těch je přibližně sedm z tisíce ve vrcholové atletice.

„Což je zhruba stočtyřicetkrát více, než najdete v běžné ženské populaci,“ uvedl Stephane Bermon z vědeckého oddělení IAAF.

I proto budou muset tímto hendikepem postižené atletky množství testosteronu v těle snížit.

Rozhodnutí IAAF se pochopitelně nelíbí celé Jihoafrické republice, která Semenyaovou bere za svou hrdinku.

Proto Africký národní kongres – tedy vládnoucí strana v zemi – uvedl, že zmíněná opatření jsou „očividně rasistická“.

Po vládě v zemi nyní dokonce žádá, aby verdikt IAAF zvrátila u sportovní arbitráže. „Tyhle rasistické regule nesmí zůstat bez povšimnutí,“ vyzývá strana, která nová pravidla přirovnává k apartheidu.

Systém rasové segregace fungoval na jihu Afriky během bývalého uspořádání v letech 1948-1991. Černošské obyvatelstvo tehdy nemělo přístup do restaurací, kin, parků, pláží, škol, nemocnic a dalších zařízení určených bělochům.

„Regulace jsou bolestnou vzpomínkou na naši minulost, kdy nespravedlivá vláda upravila zákony pro určité aktivisty ve společnosti, aby potlačila boj proti nespravedlivému systému,“ tvrdí Africký národní kongres. „IAAF nyní používá podobnou taktiku. Vylučuje ty, které v minulých letech dekorovala jako šampiony a národní hrdiny.“

Zatímco vláda v Jihoafrické republice vidí nová pravidla jako další způsob, jak diskriminovat Semenyaovou, atletická federace se tomu brání.

Caster Semenyaová

Caster Semenyaová potvrdila roli favoritky a na mistrovství světa v Berlíně se stala šampionkou na 800 metrů

„Pravidlo není ani rasistické, ani sexistické. Lék na snížení hladiny testosteronu je hormonální přípravek podobný antikoncepční pilulce, kterou užívají miliony žen po celém světě. Žádná atletka nebude nucena podstoupit operaci. Rozhodnutí o způsobu léčby záleží na ní, přičemž bude úzce spolupracovat se svým lékařským týmem,“ uvedl Bermon.

Pokud chce atletka spadající do této kategorie sportovat v listopadu na nejvyšší úrovni, musí léky užívat šest měsíců předtím, než se zúčastní jakékoliv soutěže.

„Tady nejde o nějaké podvádění, protože žádná z těch atletek nepodvádí. Je to o naší odpovědnosti zajistit rovné podmínky. Rozdělujeme dvě klasifikace svých soutěží, mužské a ženské závody. To znamená, že musíme stanovit jasná kritéria pro tyto dvě kategorie,“ vysvětluje Coe své pohnutky.

Skončí Semenyaová s osmistovkou?

Právě dvojnásobná olympijská vítězka na osmistovce je jednou z postižených novým pravidlem.

Už v osmnácti letech byla požádána, aby podstoupila test pohlaví krátce předtím, než na mistrovství světa v Berlíně v roce 2009 senzačně vyhrála osmistovku při teprve druhém startu v zahraničí.

Hned po závodě se však vyrojily spekulace, že se u ní objevuje takzvaný intersex, tedy že se sice identifikuje jako žena, ale její tělesné charakteristiky odpovídají mužským i ženským.

Výsledky testu se do tisku nedostaly, deník Sydney Morning Herald ale napsal, že má Semenyaová ženské i mužské orgány.

26.dubna 2018 v 09:35, příspěvek archivován: 27.dubna 2018 v 15:58

https://t.co/fic76ojjqh

Přesto byla v červenci 2010 očištěna a mohla dál závodit. O rok později však musela přistoupit na hormonální léčbu a byla to úplně jiná Semenyaová, než jak ji fanoušci znali. Čtyři roky pak její soužení trvalo, než bylo pravidlo zrušeno a ona se v roce 2016 stala podruhé olympijskou šampionkou.

Nyní ji však hrozí, že buď se podrobí další hormonální léčbě, nebo bude muset opustit své milované tratě na 800 a 1 500 metrů.

„Když budu mít rychlost na osmistovce, zůstanu. Když ne, půjdu dál. V tréninku běhám i delší tratě a možná je správná chvíle na ně odejít,“ vzkazuje atletickým funkcionářům.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze