Pro závodění v ženské kategorii bude povoleno maximálně 5 nmol/L testosteronu v těle, což je úroveň, nad kterou se běžná žena za normálních okolností nedostane. Vyšší hladina je způsobena diagnózou odlišného sexuálního vývoje (DSD) nebo nádorem. Ženy, které trpí DSD, mohou mít i vyšší hladinu testosteronu než muži.
Stephane Bermon z medicínského a vědeckého oddělení IAAF upozornil, že podle výzkumů má zvýšenou hladinu testosteronu přibližně sedm z tisíce vrcholových atletek. „To je zhruba stočtyřicetkrát více, než najdete v běžné ženské populaci,“ uvedl v tiskové zprávě.
Výzkumy dokázaly, že vyšší množství mužského hormonu běžkyně zvýhodňuje. Proto ho budou muset snížit, pokud budou chtít závodit v disciplínách, kterých se nová úprava týká. Nižší hladinu budou muset udržovat trvale, tedy i mezi závody.
„Lék na snížení hladiny testosteronu je hormonální přípravek podobný antikoncepční pilulce, kterou užívají miliony žen po celém světě. Žádná atletka nebude nucena podstoupit operaci. Rozhodnutí o způsobu léčby záleží na ní, přičemž bude úzce spolupracovat se svým lékařským týmem,“ uvedl Bermon.
Obdobné pravidlo platilo už od roku 2011, ale sportovní arbitráž CAS ho v roce 2015 zrušila. Poukázala tehdy na to, že neexistují vědecké důkazy, že mají takto disponované atletky výhodu oproti soupeřkám. Tentokrát má však IAAF analýzy, které to potvrzují.
