Po angažmá v libereckém Ypsilon Resortu přešel Carter do středočeského Albatrossu a v dubnu tam otevřel vlastní akademii. Stanovil si jednoznačný cíl: vychovat hráče či hráčku pro velký světový profesionální okruh.
První úspěchy už nová akademie na kontě má. Martin Příhoda se stal mistrem republiky na jamky a zajistil si účast na Czech Open, kam se z kvalifikace dostali také amatér Jan Ryba a profesionál Lukáš Tintěra. Viktor Skalle, jenž v Albatrossu trénuje u Craiga Martina, míří do Čeladné rovněž coby aktuální lídr Czech PGA Tour.
V jednom magazínu jste byl zařazen mezi šest nejvlivnějších lidí českého golfu. Souhlasíte s tím?
Nevím, co to vlastně znamená. Jestli si lidé myslí, že jsem v českém golfu tak vysoko, je to pro mě kompliment. Ale není to mým cílem. Chci být dobrým učitelem, pomáhat lidem, dávat jim odvahu hrát golf. Jednou možná bude naše akademie mít někoho, koho dostaneme až do světových ženských či mužských okruhů. Tam směřuju.
O něčem takovém se mluví už dlouho, ale nikdo takový se neobjevil. Jaké je šance, že přijde?
V České republice máte mnoho hokejistů, kteří dosáhli velkých věcí, a malé děti je sledují, chtějí být jako oni. Máte i skvělé fotbalisty, kteří hrají Ligu mistrů, mistrovství světa, a mladí lidé je mohou vidět hrát. Máte fantastické tenisty a osobnosti v dalších sportech, které dosáhly velkých věcí na olympiádách a podobně. V golfu tomu tak není. Já přináším zkušenosti, hrál jsem mnoho let European Tour, ještě dnes si ji zahraju, něčeho jsem dosáhl. Mohu mladým lidem, ale i dospělým vyprávět příběhy, jaké to bylo a co jsem musel udělat, abych se tam dostal. Je to snazší, když znáte někoho, komu se to podařilo.
david carterNarozen: 16. června 1972 v Johannesburgu |
Ano, ale je tady někdo, kdo má předpoklady dojít s takovou podporou někam daleko?
Naše akademie nefunguje zase tak dlouho, aby se to dalo říct. Máme spoustu dětí, které sem chodí trénovat, některé velmi malé - tři, čtyři, pět let jim je, některé mají velký talent, měl by se projevit. Češi jsou obecně velice sportovně založení. Věnují se lyžování, kolečkovým bruslím, cyklistice a spoustě jiných aktivit. Myslím, že když se to podchytí dobrým tréninkem, je tu šance, že se někdo vyšvihne vysoko. V Albatrossu najdou vynikající zařízení, ale jsou i další.
Hovořil jste o dětech. Cesta na světovou tour je tedy ještě dlouhá.
Teď přicházejí do věku osmnáct, devatenáct let ti, kteří začínali před deseti lety. Jsou dobří. Bude pro ně dobré, aby někdy po dvacátém roce přešli k profesionálům. Na tom je vidět, že to skutečně nějakou dobu trvá. Tento proces pokračuje a já věřím, že v příštích pěti letech uvidíme konkrétní výsledky. Golf je těžká hra.
Znáte dobře současné české profesionály, konkrétně playing pros?
Ani ne. Loni jsem hrál dva české profesionální turnaje, nemám tolik příležitostí se s nimi potkávat. Ale za těch dvacet let to ani jeden nedotáhl do špičky. Není ani jeden český golfista na European Tour, dokonce ani na Challenge Tour. Žádná žena teď nehraje European Ladies Tour, žádná na LPGA Tour. Proto je pro mě velkou ambicí tohle změnit. Proto se chci soustředit na mládež.
Jaký máze názor na Czech PGA Tour?
Hrají tam dobří hráči, ale nevýhodou je, že máte velice krátkou sezonu. Sedm měsíců. Zbytek, tedy pět měsíců, je tady sníh. To je samozřejmě problém. Oni potřebují mít nějaký příjem, takže věnují čas učení golfu. Když chtějí hrát, musí dělat obojí. To se týká devadesáti procent hráčů na české tour, možná je to ještě víc. Pak je těžké něčeho dosáhnout.
Česká PGA by svoji sérii ráda rozšířila na středoevropský region, chce přilákat hráče z Polska, Maďarska, Rakouska a dalších okolních zemí. Je to správná cesta?
Dobrý otázka. Myslím, že je to dobré pro ty, kteří takovou tour hrají. Dostávají víc příležitostí a více hráčů znamená, že každý si může dobře porovnat svoji výkonnost. Jestli tour posílí o takovou zahraniční konkurenci, mohla by to být dobrá věc.
Vy také ještě občas hrajete. Jaké máte plány se svou kariérou?
Letos odehraju tak pět turnajů. Po kvalifikaci na The Open se chystám na Irish Open, do Čeladné, možná Gleneagles (Johnnie Walker Championship), možná ještě pár dalších. Já chci stále hrát, je to příjemná stránka golfového života, v osmatřiceti nejsem ještě tak starý. I když tour teď hrají kluci ve věku dvacet, jednadvacet let, proti těm jsem o něco starší, je to legrace. Mám akademii, chci se jí plně věnovat, na sebe mám málo času, ale pracuju na sobě denně, mám k tomu dost možností.
Co vaše zdravotní problémy?
Před dvěma lety jsem prodělal operaci zad. Vzali mi dvě třetiny ploténky, protože mi skřípla nerv. Každé ráno jsem se budil s bolestí. Nejsem v normální kondici, jako bych byl zdravý, ale je dobré, že jsem tam, kde jsem. Prošli tím i jiní - Tiger Woods, David Duval. Lidé, které nic takového v životě nepotká, jsou velice šťastní.
Já jsem hrál mnoho let se zraněním. Krk, rameno, záda, zápěstí, pokaždé něco. Musíte se s tím vypořádat. Proto je taky součástí mého tréninku naučit děti, aby dokázaly takovým zraněním předcházet. Kdyby v době, kdy jsem přecházel k profesionálům, někdo řekl, že je zapotřebí jít do posilovny, smáli by se mu, že je blázen, a hnali by ho vylepšovat golfový švih. Sedni, Časy se změnily. Tiger Woods to udělal a teď to dělá každý.
