Kariéra rodáka z americké vojenské základy v německém Aschaffenburgu nabízí mnoho příběhů. Dětství Carlos prožil na Aljašce, kde se stal středoškolskou basketbalovou hvězdou.
Z mnoha slavných univerzit, které o něj usilovaly, si vybral Duke a pod trenérem Mikem Krzyzewským strávil zde tři roky. Ve své druhé sezoně pomáhal společně s Jasonem Williamsem či Mikem Dunleavym Jr. k celostátnímu titulu v NCAA.
Navzdory velmi dobré vysokoškolské kariéře si ho v draftu NBA 2002 vybrali Cleveland Cavaliers až na 35. pozici. Hned v první sezoně se předvedl solidními průměry 10 bodů a sedm doskoků na zápas, o rok později - už s osmnáctiletým LeBronem Jamesem v sestavě - je zvedl na více než 15 bodů a 11 doskoků.
Ze smlouvy s Cavaliers mu v tu chvíli zbýval ještě jeden rok, ale on se na konci své druhé sezony dohodl na jiném postupu.
Klub nevyužije opci a Boozer bude sice volným hráčem, avšak obratem podepíše nový víceletý kontrakt. Podle vedení Cavaliers se zrodila gentlemanská dohoda na šestileté smlouvě v hodnotě 39 milionů dolarů.
Jenže jakmile se Boozer stal volným hráčem, nabídl mu Utah Jazz šestiletý kontrakt v hodnotě 70 milionů. Cavaliers na takovou nabídku neměli a Boozer o pár dní později podepsal s Jazz, za což sklidil od Clevelandu velkou kritiku.
„Rozhodl jsem se věřit Carlosovi a dopřát mu respekt, jaký si zaslouží. On mi však ten respekt neopětoval, když podepsal s Utahem,“ řekl o něm tehdejší majitel clevelandského klubu Gordon Gund.
S tím Boozer nesouhlasil.
„Nijak jsme se s Clevelandem nedohodli. Mrzí mě, jak celou záležitost média překroutila, ale rozhodně nejsem člověk, který by dal někomu své slovo a nedodržel ho,“ řekl Boozer. K roztržení slibného dua s Jamesem ho však nikdo nenutil a Clevelandu dlouho trvalo, než ztrátu zacelil.
Olympijské milníky a vrchol v Utahu
Kdyý si Boozer protrpěl neúspěšnou olympiádu v Aténách, kde Dream Team skončil na třetí příčce, nastoupil do týmu ze Salt Lake City a zde se stal pravou hvězdou. Pod velezkušeným koučem Jerrym Sloanem vytáhl své průměry až ke 20 bodům a 12 doskokům a byl velkou oporou po boku vycházející hvězdy Derona Williamse.
Dvakrát byl zvolen do Utkání hvězd NBA, jednou se dostal do třetí nejlepší pětky celé ligy a výborně hrál i celý tým Jazz. Nejslavnější momenty prožil v play-off 2007, kdy to dotáhl až do finále Západu, kde podlehli pozdějším šampionům ze San Antonia.
Boozer je i majitelem zlaté olympijské medaile, když se dostal mezi dvanáctku vyvolených z natřískaného Redeem Teamu, který měl na hrách v Pekingu 2008 navrátit americkému mužskému basketbalu nadvládu. To se podařilo, když celkem kolem LeBrona Jamese, Kobeho Bryanta a Dwyanea Wadea protančil celým turnajem bez porážky. I když Boozer příliš nenastupoval, pekingský triumf mu nikdo neodpáře.
Neúspěch v Chicagu, neúspěch v LA
V létě 2010 se Boozer dozhodl pro další změnu. Do svého týmu ho získalo Chicago, od začátku však měl v Bulls těžkou pozici. Klub toužil po velké hvězdě, protože k mání byli LeBron James, Dwyane Wade, Chris Bosh a spousta dalších, ale nakonec se musel spokojit s Boozerem, který dostal v Chicagu královskou smlouvu na pět let v hodnotě 75 milionů dolarů.
Hned v první sezoně u jezera Michigan došel Boozer pod vedením defenzivního specialisty Toma Thibodeaua do finále konference, v něm však Bulls podlehli 1:4 na zápasy Miami Heat. Boozer se jako nejlépe placený hráč týmu často stával terčem kritiky, protože nebyl dostatečně dobrý v obraně a koncovky zápasů trávíval na lavičce.
V další sezoně rozjeté Chicago zastavilo zranění Derricka Rose a od té doby to šlo s týmem i se samotným Boozerem z kopce. Tak z kopce, až na něj v roce 2014 Chicago využilo pravidlo o amnestii, aby se ho zbavilo.
S velkými nadějemi po něm okamžitě sáhli Los Angeles Lakers, kde měl pomoci stárnoucímu Kobemu Bryantovi zpět do play-off. Nepovedlo se. Sezonu slavného klubu lemovala zranění a Lakers se probili jen ke 21 výhrám. To byl tehdy historicky nejhorší výsledek klubu.
ODPUŠTĚNO. V Lakers jim to moc neklapalo, večer k poctě Kobeho Bryanta si ale Boozer ujít nenechal a oznámil tu svůj vlastní konec:
Boozer po sezoně čekal na další šanci od klubu NBA marně, a tak zamířil do Číny. Loni působil v celku Guangdong Southern Tigers. Letos v létě se šestatřicetiletý pivot ještě pokoušel o návrat do nejlepší ligy světa, ale když doteď nedostal nabídku, rozhodl se ukončit kariéru.
V paměti fanoušků však Boozer určitě zůstane. Třeba svými oslavami košů s faulem. Pokaždé, když skóroval, slyšela snad celá hala jeho hlasité: „And one!“ a viděla zaťatou pěst. Z této oslavy je i známé video, kde Boozer omylem udeří pěstí rozhodčího.
Špatný konec Boozerovy oslavy:
Docházelo i na vtípky o Boozerových vlasech - těch měl od začátku své kariéry v NBA málo. Ve dvou utkáních krátce po sobě měl opticky velký rozdíl mezi množstvím vlasů na hlavě, což jasně naznačovalo použití nějakého přípravku, Boozer to však nechtěl přiznat.
Debata na téma Boozerův neobvyklý účes:
Pikantní byla Boozerova žaloba na muzikanta Prince, který si v roce 2011 pronajal od basketbalisty dům v Los Angeles a následně ho bez dovolení uvnitř vymaloval na fialovo, vyměnil koberce a spoustu dalšího vybavení. Spor byl nakonec vyřešen mimosoudně.
I přes všechny trable zapisoval Boozer za třináct sezon v NBA průměrně přes 16 bodů a devět doskoků na zápas. Patří do stovky nejlepších střelců i doskakovačů a vydělal 143 milionů dolarů. Velký týmový úspěch v nejslavnější lize mu však chybí.
