Bulls sice vyhráli o pár zápasů méně než o rok dříve, ale stejně se dostali na 50% a v prvním kole play-off potrápili pozdějšího šampiona z Miami - přitom neudělali žádný ústupek z hlediska dlouhodobého plánu. Bulls totiž věděli, že letos v létě budou mít k dispozici nejen prostor pod platovým stropem, ale také právo výběru v draftu na jednom z nejvyšších míst.
To totiž pocházelo z dobře známého trejdu, který generální manažer John Paxson udělal s New Yorkem - poslal tam Eddyho Curryho a Antonia Davise, když výměnou za ně získal Tima Thomase, Jermainea Jacksona a Michaela Sweetneyho. O tyhle hráče ale v trejdu nešlo (i když Sweetney je určitě vítanou posilou) - tím klíčovým bylo právě právo výběru v draftu.
Knicks se nepochopitelně vzdali práva výběru v 1.kole draftu 2006, aniž by ho měli jakkoliv chráněné - to znamená i kdyby to bylo č.1. Nakonec po bídné sezoně Knicks z toho bylo č.2 a navíc generální manažer Isiah Thomas při tomto trejdu souhlasil i s tím, že Chicago má právo vyměnit si z New Yorkem také právo v prvním kole draftu 2007.
Chicagu tak chybí ke štěstí už jen to, aby Knicks zažili další nevydařenou sezonu a v draftové loterii si vylosovali č.1. Pak by tento těžko pochopitelný myšlenkový kolaps Isiaha Thomase skutečně vešel do historie NBA.
Na druhou stranu ne se vším mohli být Bulls před minulou sezonou a během ní úplně spokojeni. Vedení klubu sice ušetřilo velký prostor pod platovým stropem do budoucna tím, že neprodloužilo smlouvu s Currym, ale naopak prodloužilo smlouvu s Tysonem Chandlerem (60 milionů dolarů na 6 let) a tento tah příliš nevyšel. Chandler nedokázal zopakovat své výkony v obraně z předešlého roku a v ofenzívě byl jeho příspěvek nadále minimální.
Mírným zklamáním bylo i to, že se pokrok Bena Gordona po jeho skvělé sezoně trochu zastavil, Tim Thomas byl v podstatě vykopnut z týmu, když Bulls zjistili, že se mu nechce moc trénovat, Sweetney přijel do tréninkového kempu se značnou nadváhou a další očekávaný krok kupředu neudělal ani Kirk Hinrich.
Naproti tomu velice příjemným překvapením byla průlomová sezona Andrese Nocioniho a také solidní zlepšení Chrise Duhona, přestože ho během roku trápily problémy se zády.
Celkově se dá říct, že kouč Scott Skiles odvedl velmi dobrou práci, když z tohoto týmu "vymáčkl" 41 výher, a základem byla znovu obrana. Bulls neměli až tak papírově silný tým, ale výsledkem jejich houževnatosti a nasazení v obraně bylo to, že podruhé za sebou udrželi své soupeře na nejnižší úspěšnosti střelby z pole ze všech týmů ligy (42,6%) - a navíc byli 5.v lize v efektivitě obranného doskakování (74,7%).
Problémem obrany však bylo to, že Bulls až příliš často faulovali (nejvíce z celé ligy), a soupeři z nějakého těžko pochopitelného důvodu stříleli šestky právě proti nim mimořádně dobře. Průměr ligy byl 74,5% a podobné číslo měli soupeři proti Bulls i o rok dříve, ale tentokrát se soupeřům dařilo střílet šestky proti Bulls s úspěšností 77,7% (!). To samozřejmě výrazně ovlivnilo i některé zápasy - při zjednodušeném počítání se dá odhadnout, že to Bulls stálo v sezoně 2-3 výhry.
V ofenzívě to bylo s Chicagem podstatně horší. I když se Bulls trochu zlepšili oproti předchozí sezoně, stejně skončili až 24. v efektivitě útoku (offensive efficiency). Bulls musí až příliš spoléhat na střelbu "z jumpu" (Gordon, Hinrich, ale i další střelci týmu Nocioni, Luol Deng, Darius Songaila a Duhon) a stříleli žalostně málo trestných hodů (29,2% oproti střelám z pole) - v této bilanci byli druzí nejhorší v lize.
Potíž byla v tom, že to nedokázali nahradit jiným věcmi - jejich úspěšnost střelby z pole nebyla příliš dobrá, útočné doskakování také ne, nestříleli mimořádně dobře trojky ani neztráceli nějak mimořádně málo míčů. Bulls byli zkrátka podprůměrným útočným týmem, který střílel příliš mnoho střel ze střední vzdálenosti a nebyl schopen si vynutit fauly. To by bohužel pro ně mohl být hlavní problém i do nejbližší budoucnosti.
ZMĚNY V KÁDRU:
Léto bylo v Chicagu skutečně rušné a produktivní - díky chytré "finanční politice" a potažmo díky Isiahu Thomasovi.
1. Podpis smlouvy s Benem Wallacem, odchod Othelly Harringtona.
Chicago dokázalo nečekaně přetáhnout Wallace Detroitu, když s ním podepsalo smlouvu na 4 roky za 60 milionů dolarů. Na jednu stranu je to pochopitelně risk, protože Wallace rozhodně nevyřeší problém Bulls v útoku a navíc mu je 32 let, ale na druhou stranu Bulls za dané situace nemohli získat lepšího a vhodnějšího hráče.
Wallace "vyztuží" obranu pod košem, kde vloni trochu zklamal Chandler, a jeho mentalita a styl hry naprosto odpovídá tomu, co Bulls v současné dobře produkují. Těžko říct, jestli za 3 roky bude jeho plat odpovídat přínosu týmu, ale o této či příští sezoně asi není pochyb.
2. Vytrejdování Tysona Chandlera do týmu Hornets za P.J.Browna a J.R.Smithe.
S Wallacem v sestavě už Bulls Chandlera nepotřebovali a tak se zbavili jeho megakontraktu. Místo něj získali solidního veterána Browna, který pomůže týmu i mladším hráčům, a jeho kontrakt navíc vyprší, takže Bulls budou mít volnější ruce na udržení Hinricha a Nocioniho. Tenhle trejd mohl být pro Bulls skutečně výhrou, pokud by si ponechali i Smithe, ale to nakonec trochu nepochopitelně neudělali.
3. Vytrejdování J.R.Smithe do Denveru za Howarda Eisleyho a 2 výběry ve druhém kole draftu.
Chicago nutně potřebuje střelce a Smith má navzdory nevydařené loňské sezoně rozhodně šanci stát se do budoucna excelentním hráčem. Je docela pochopitelné, že Bulls měli obavy z jeho přístupu a z toho, jestli by do týmu zapadl, ale takhle se ho vzdali v podstatě úplně zadarmo a ani to nezkusili...Eisley se mimochodem ani nevejde do sestavy, zatímco Smith právě včera v přípravném zápase nasázel Utahu 8 trojek.
4. Vytrejdování práva v draftu č.2 (Marcus Aldridge) do Portlandu za Tyruse Thomase (č.4 draftu) a Viktora Khryapu, odchod Dariuse Songaily.
Bulls se celkem pochopitelně rozhodli nevyrovnat nabídku Washingtonu na 23 milionů dolarů (5 sezon) pro Songailu, který by těžko hledal v týmu uplatnění, když Bulls získali skvělého atleta Tyruse Thomase. Tenhle 204 cm vysoký blokař je explozívním hráčem typu Kenyona Martina a může Chicagu okamžitě pomoct (aspoň v roli náhradníka). Khryapa je "příjemným" doplňkem tohoto trejdu.
5. Podpis smlouvy s Adrianem Griffinem, odchod Erica Piatkowskiho.
Bulls vyměnili jednoho veterána na křídle za druhého, ale rozhodně si výrazně polepšili. Piatkowski jim vloni nepřinesl téměř nic, zatímco Griffin v Dallasu na své poměry "zářil" a navíc už v Chicagu hrál, takže tamní prostředí dobře zná.
6. Draftování Thaba Sefoloshy, odchod Jannera Parga.
Úplně přesně řečeno Bulls získali Sefoloshu trejdem v den draftu (s Philadelphií za Rodneyho Carneyho), a i když těžko říct, jestli dostane minuty už letos, spolu s Griffinem by mohli vyřešit jeden z problémů Bulls - výškový handicap na rozehrávce. Griffin měří 195 cm, Sefolosha dokonce 198.
NEJSILNĚJŠÍ STRÁNKA:
Obrana. Bulls se těžko střílely body už vloni, natož letos, kdy bude základem jejich defenzívy čtyřnásobný Nejlepší obránce NBA. Není to ale jen Wallace, kdo obranu posílí - Tyrus Thomas je výborný blokař, solidní obránce je stále i P.J.Brown. Přišli i další dobří obránci - Sefolosha a Griffin, a také Khryapa. Tahle armáda se připojí k týmu, který byl už tak dobrý v obraně.
Hinrich je jeden z nejlepších obránců v lize na pozici rozehrávače, o moc pozadu není ani Duhon. Tvrdost Nocioniho už znechutila leckteré křídlo v lize, potenciál být elitním obráncem má i Luol Deng.
NEJVĚTŠÍ SLABINA:
Útok. Ale aby to bylo přesnější - hra jeden na jednoho zády ke koši. Pro Bulls bude zřejmě znovu velkým problémem střílet body zpod koše a nové posily tenhle problém neřeší. Wallace je v útoku téměř nulový (aspoň pokud jde o střílené bodů po vlastních akcích), Thomas je sice explozívní zakončovatel, ale je nevyzrálý a hra jeden na jednoho zády ke koši také není zrovna jeho silná stránka.
Nocioni a Deng jsou spíše přeučená malá křídla, která hrají raději zvenku, příliš nepomůže ani Khryapa. Pokud bereme jednoho podkošového hráče po druhém, tak ještě můžeme říci, že Malik Allen preferuje také spíš střelbu ze střední vzdálenosti, a tak na klasickou "pivotmanskou" hru zbývá v podstatě jediný hráč - Michael Sweetney.
Jeho potenciál je nesporný, ale problém je jeho kondice. Vloni měl minimálně 10 kg nadváhu a navíc měří jen 204 cm. Pro Bulls je však přesto velmi důležitým hráčem, protože jako jediný "přitahuje" zdvojování obrany pod košem. Pokud by byl formě, mohl by být dokonce v základní pětce na pozici power forwarda (čtyřky) a Bulls by to hodně pomohlo.
LETOŠNÍ SEZONA:
S Benem Wallacem a několika mladými hráči, od nichž se dá očekávat vzestup, mají Bulls ambice poskočit o několik míst nahoru na žebříčku Východní konference - 50 výher a špička konference by měly být zcela reálné.
Tým vloni vyhrál 41 zápasů a mohl jich vyhrát i víc (viz trestné hody soupeřů) - a letos bude lepší. S Wallacem a Thomasem můžou mít Bulls možná vůbec nejlepší obranu v lize, protože snad s výjimkou Gordona a Sweetneyho je tenhle tým složen ze samých mimořádně dobrých obránců.
Je ale pravda, že Bulls budou skvělou obranu rozhodně potřebovat, protože se dá čekat, že v ofenzívě budou patřit opět do spodní desítky v lize. Wallace pomůže svým útočným doskakováním, ale v ofenzívě není celkově nijak výrazně lepší než Chandler. To samé platí o situaci Thomas vs. odcházející Songaila.
Dá se očekávat možná mírné zlepšení ofenzívy na perimetru, ale těžko nějak výrazné. Přesto - pokud bude tým někde kolem 20.místa v efektivitě útoku a zároveň na 1.či 2. v efektivitě obrany, pořád může být výsledkem 50 výher. Ve Východní konferenci už tohle číslo znamená být alespoň rámcově ve hře o titul - a Bulls mají navíc dost prostoru k nějakým vylepšením trejdy během sezony. Skutečně reálně se však dá o boji o titul v konferenci uvažovat spíš až o rok později.
PŘEDPOKLÁDANÁ ZÁKLADNÍ PĚTKA:
Kirk HINRICH
Ben GORDON
Luol DENG
Andres NOCIONI
Ben WALLACE
To totiž pocházelo z dobře známého trejdu, který generální manažer John Paxson udělal s New Yorkem - poslal tam Eddyho Curryho a Antonia Davise, když výměnou za ně získal Tima Thomase, Jermainea Jacksona a Michaela Sweetneyho. O tyhle hráče ale v trejdu nešlo (i když Sweetney je určitě vítanou posilou) - tím klíčovým bylo právě právo výběru v draftu.
Knicks se nepochopitelně vzdali práva výběru v 1.kole draftu 2006, aniž by ho měli jakkoliv chráněné - to znamená i kdyby to bylo č.1. Nakonec po bídné sezoně Knicks z toho bylo č.2 a navíc generální manažer Isiah Thomas při tomto trejdu souhlasil i s tím, že Chicago má právo vyměnit si z New Yorkem také právo v prvním kole draftu 2007.
Chicagu tak chybí ke štěstí už jen to, aby Knicks zažili další nevydařenou sezonu a v draftové loterii si vylosovali č.1. Pak by tento těžko pochopitelný myšlenkový kolaps Isiaha Thomase skutečně vešel do historie NBA.
Na druhou stranu ne se vším mohli být Bulls před minulou sezonou a během ní úplně spokojeni. Vedení klubu sice ušetřilo velký prostor pod platovým stropem do budoucna tím, že neprodloužilo smlouvu s Currym, ale naopak prodloužilo smlouvu s Tysonem Chandlerem (60 milionů dolarů na 6 let) a tento tah příliš nevyšel. Chandler nedokázal zopakovat své výkony v obraně z předešlého roku a v ofenzívě byl jeho příspěvek nadále minimální.
Mírným zklamáním bylo i to, že se pokrok Bena Gordona po jeho skvělé sezoně trochu zastavil, Tim Thomas byl v podstatě vykopnut z týmu, když Bulls zjistili, že se mu nechce moc trénovat, Sweetney přijel do tréninkového kempu se značnou nadváhou a další očekávaný krok kupředu neudělal ani Kirk Hinrich.
Naproti tomu velice příjemným překvapením byla průlomová sezona Andrese Nocioniho a také solidní zlepšení Chrise Duhona, přestože ho během roku trápily problémy se zády.
Celkově se dá říct, že kouč Scott Skiles odvedl velmi dobrou práci, když z tohoto týmu "vymáčkl" 41 výher, a základem byla znovu obrana. Bulls neměli až tak papírově silný tým, ale výsledkem jejich houževnatosti a nasazení v obraně bylo to, že podruhé za sebou udrželi své soupeře na nejnižší úspěšnosti střelby z pole ze všech týmů ligy (42,6%) - a navíc byli 5.v lize v efektivitě obranného doskakování (74,7%).
Problémem obrany však bylo to, že Bulls až příliš často faulovali (nejvíce z celé ligy), a soupeři z nějakého těžko pochopitelného důvodu stříleli šestky právě proti nim mimořádně dobře. Průměr ligy byl 74,5% a podobné číslo měli soupeři proti Bulls i o rok dříve, ale tentokrát se soupeřům dařilo střílet šestky proti Bulls s úspěšností 77,7% (!). To samozřejmě výrazně ovlivnilo i některé zápasy - při zjednodušeném počítání se dá odhadnout, že to Bulls stálo v sezoně 2-3 výhry.
V ofenzívě to bylo s Chicagem podstatně horší. I když se Bulls trochu zlepšili oproti předchozí sezoně, stejně skončili až 24. v efektivitě útoku (offensive efficiency). Bulls musí až příliš spoléhat na střelbu "z jumpu" (Gordon, Hinrich, ale i další střelci týmu Nocioni, Luol Deng, Darius Songaila a Duhon) a stříleli žalostně málo trestných hodů (29,2% oproti střelám z pole) - v této bilanci byli druzí nejhorší v lize.
Potíž byla v tom, že to nedokázali nahradit jiným věcmi - jejich úspěšnost střelby z pole nebyla příliš dobrá, útočné doskakování také ne, nestříleli mimořádně dobře trojky ani neztráceli nějak mimořádně málo míčů. Bulls byli zkrátka podprůměrným útočným týmem, který střílel příliš mnoho střel ze střední vzdálenosti a nebyl schopen si vynutit fauly. To by bohužel pro ně mohl být hlavní problém i do nejbližší budoucnosti.
ZMĚNY V KÁDRU:
Léto bylo v Chicagu skutečně rušné a produktivní - díky chytré "finanční politice" a potažmo díky Isiahu Thomasovi.
1. Podpis smlouvy s Benem Wallacem, odchod Othelly Harringtona.
Chicago dokázalo nečekaně přetáhnout Wallace Detroitu, když s ním podepsalo smlouvu na 4 roky za 60 milionů dolarů. Na jednu stranu je to pochopitelně risk, protože Wallace rozhodně nevyřeší problém Bulls v útoku a navíc mu je 32 let, ale na druhou stranu Bulls za dané situace nemohli získat lepšího a vhodnějšího hráče.
Wallace "vyztuží" obranu pod košem, kde vloni trochu zklamal Chandler, a jeho mentalita a styl hry naprosto odpovídá tomu, co Bulls v současné dobře produkují. Těžko říct, jestli za 3 roky bude jeho plat odpovídat přínosu týmu, ale o této či příští sezoně asi není pochyb.
2. Vytrejdování Tysona Chandlera do týmu Hornets za P.J.Browna a J.R.Smithe.
S Wallacem v sestavě už Bulls Chandlera nepotřebovali a tak se zbavili jeho megakontraktu. Místo něj získali solidního veterána Browna, který pomůže týmu i mladším hráčům, a jeho kontrakt navíc vyprší, takže Bulls budou mít volnější ruce na udržení Hinricha a Nocioniho. Tenhle trejd mohl být pro Bulls skutečně výhrou, pokud by si ponechali i Smithe, ale to nakonec trochu nepochopitelně neudělali.
3. Vytrejdování J.R.Smithe do Denveru za Howarda Eisleyho a 2 výběry ve druhém kole draftu.
Chicago nutně potřebuje střelce a Smith má navzdory nevydařené loňské sezoně rozhodně šanci stát se do budoucna excelentním hráčem. Je docela pochopitelné, že Bulls měli obavy z jeho přístupu a z toho, jestli by do týmu zapadl, ale takhle se ho vzdali v podstatě úplně zadarmo a ani to nezkusili...Eisley se mimochodem ani nevejde do sestavy, zatímco Smith právě včera v přípravném zápase nasázel Utahu 8 trojek.
4. Vytrejdování práva v draftu č.2 (Marcus Aldridge) do Portlandu za Tyruse Thomase (č.4 draftu) a Viktora Khryapu, odchod Dariuse Songaily.
Bulls se celkem pochopitelně rozhodli nevyrovnat nabídku Washingtonu na 23 milionů dolarů (5 sezon) pro Songailu, který by těžko hledal v týmu uplatnění, když Bulls získali skvělého atleta Tyruse Thomase. Tenhle 204 cm vysoký blokař je explozívním hráčem typu Kenyona Martina a může Chicagu okamžitě pomoct (aspoň v roli náhradníka). Khryapa je "příjemným" doplňkem tohoto trejdu.
5. Podpis smlouvy s Adrianem Griffinem, odchod Erica Piatkowskiho.
Bulls vyměnili jednoho veterána na křídle za druhého, ale rozhodně si výrazně polepšili. Piatkowski jim vloni nepřinesl téměř nic, zatímco Griffin v Dallasu na své poměry "zářil" a navíc už v Chicagu hrál, takže tamní prostředí dobře zná.
6. Draftování Thaba Sefoloshy, odchod Jannera Parga.
Úplně přesně řečeno Bulls získali Sefoloshu trejdem v den draftu (s Philadelphií za Rodneyho Carneyho), a i když těžko říct, jestli dostane minuty už letos, spolu s Griffinem by mohli vyřešit jeden z problémů Bulls - výškový handicap na rozehrávce. Griffin měří 195 cm, Sefolosha dokonce 198.
NEJSILNĚJŠÍ STRÁNKA:
Obrana. Bulls se těžko střílely body už vloni, natož letos, kdy bude základem jejich defenzívy čtyřnásobný Nejlepší obránce NBA. Není to ale jen Wallace, kdo obranu posílí - Tyrus Thomas je výborný blokař, solidní obránce je stále i P.J.Brown. Přišli i další dobří obránci - Sefolosha a Griffin, a také Khryapa. Tahle armáda se připojí k týmu, který byl už tak dobrý v obraně.
Hinrich je jeden z nejlepších obránců v lize na pozici rozehrávače, o moc pozadu není ani Duhon. Tvrdost Nocioniho už znechutila leckteré křídlo v lize, potenciál být elitním obráncem má i Luol Deng.
NEJVĚTŠÍ SLABINA:
Útok. Ale aby to bylo přesnější - hra jeden na jednoho zády ke koši. Pro Bulls bude zřejmě znovu velkým problémem střílet body zpod koše a nové posily tenhle problém neřeší. Wallace je v útoku téměř nulový (aspoň pokud jde o střílené bodů po vlastních akcích), Thomas je sice explozívní zakončovatel, ale je nevyzrálý a hra jeden na jednoho zády ke koši také není zrovna jeho silná stránka.
Nocioni a Deng jsou spíše přeučená malá křídla, která hrají raději zvenku, příliš nepomůže ani Khryapa. Pokud bereme jednoho podkošového hráče po druhém, tak ještě můžeme říci, že Malik Allen preferuje také spíš střelbu ze střední vzdálenosti, a tak na klasickou "pivotmanskou" hru zbývá v podstatě jediný hráč - Michael Sweetney.
Jeho potenciál je nesporný, ale problém je jeho kondice. Vloni měl minimálně 10 kg nadváhu a navíc měří jen 204 cm. Pro Bulls je však přesto velmi důležitým hráčem, protože jako jediný "přitahuje" zdvojování obrany pod košem. Pokud by byl formě, mohl by být dokonce v základní pětce na pozici power forwarda (čtyřky) a Bulls by to hodně pomohlo.
LETOŠNÍ SEZONA:
S Benem Wallacem a několika mladými hráči, od nichž se dá očekávat vzestup, mají Bulls ambice poskočit o několik míst nahoru na žebříčku Východní konference - 50 výher a špička konference by měly být zcela reálné.
Tým vloni vyhrál 41 zápasů a mohl jich vyhrát i víc (viz trestné hody soupeřů) - a letos bude lepší. S Wallacem a Thomasem můžou mít Bulls možná vůbec nejlepší obranu v lize, protože snad s výjimkou Gordona a Sweetneyho je tenhle tým složen ze samých mimořádně dobrých obránců.
Je ale pravda, že Bulls budou skvělou obranu rozhodně potřebovat, protože se dá čekat, že v ofenzívě budou patřit opět do spodní desítky v lize. Wallace pomůže svým útočným doskakováním, ale v ofenzívě není celkově nijak výrazně lepší než Chandler. To samé platí o situaci Thomas vs. odcházející Songaila.
Dá se očekávat možná mírné zlepšení ofenzívy na perimetru, ale těžko nějak výrazné. Přesto - pokud bude tým někde kolem 20.místa v efektivitě útoku a zároveň na 1.či 2. v efektivitě obrany, pořád může být výsledkem 50 výher. Ve Východní konferenci už tohle číslo znamená být alespoň rámcově ve hře o titul - a Bulls mají navíc dost prostoru k nějakým vylepšením trejdy během sezony. Skutečně reálně se však dá o boji o titul v konferenci uvažovat spíš až o rok později.
PŘEDPOKLÁDANÁ ZÁKLADNÍ PĚTKA:
Kirk HINRICH
Ben GORDON
Luol DENG
Andres NOCIONI
Ben WALLACE
