Ještě jedna výhra a budou se nováčkům na krku houpat medaile. „Dukle po nevyužitých šancích asi odešly psychické síly,“ vytušil pivot Jan Brabec.
Univerzál Petr po porážkách 27:31 a 23:28 jen špitl: „Předčili nás ve hře spojek.“ Předtím, než série vypukla, se příliš nešpičkovali. Když se bavili, tak spíš o běžném životě. Sport radši do svých hovorů nemíchali.
A pak přišel první zápas na palubovce v Lounech, kde Dukla nastupuje. „Měli jsme spolu karambol,“ přiznal Jan. „Vyrazil mi dech. Doslova,“ přiblížil Petr z Dukly.
Jan popisoval: „On útočil, chtěl mezi námi dvěma proskočit, ale my neuhnuli. Trefil jsem ho do trojúhelníku.“ Jeho bratr se svíjel na zemi, chvíli lapal po dechu. Po zápase mu však nic nevyčítal. „Tohle se musí nechat na hřišti,“ tvrdí Petr.
Už několik let jsou z nich soupeři. Z Allrisku šli každý jinam. Ale o medaile se ještě nikdy neutkali.
„Hráč jako hráč. Nikdy mě nešetřil, ani já jeho. Nikdy jsme si nic nedarovali,“ vypráví pětadvacetiletý Jan, mladší z dvojice.
Pavel Pauza, trenér Dukly, před sérií o bronz řekl, že oba platí za zlé muže a ukáže se, kdo je zlejší.
„Spíš bych řekl, že jsme tvrdší,“ upravuje Jan hodnocení. „Hrajeme trošku od podlahy, to ano. Oba jsme v první desítce trestů extraligy. Což je ale i tím, že jsme vzpurnější, sem tam nám uklouzne slovíčko k rozhodčím.
A oni to o nás vědí.“ Svá mužstva dokáží Brabcové vyhecovat, jsou srdcaři. Takové hráče trenéři v kádru potřebují.
Třicátník Petr, jehož tělo zdobí tetování, je zatím úspěšnější. S Allriskem má dva bronzy, s Duklou stříbro a bronz. „Jsem starší, takže mě Honza třeba ještě dožene.“
Petr nedá na bratra dopustit: „Je můj vzor, táhnul mě dopředu.“ Ani jeden z nich se nepotatil. Jejich otec Jaroslav býval vynikající koulař, olympionik a halový mistr Evropy. Trénoval i oštěpaře Železného.
„Helena Fibingerová je skoro jako teta. Co my se nablbli u koulařského sektoru,“ vzpomíná Jan.
Tatínek je největší kritik. „Dáme si pivko, rozebereme zápas a vytáhneme hlavně zápory. Klady se nemůžeme uspokojovat,“ líčí Jan. „Myslím, že je na nás oba hrdý.“ Jaroslav Brabec pochází z Třebenic, vsi u Lovosic.
„Bronz tak přeje spíš jim, je patriot,“ prásknul Petr na otce, že víc fandí týmu bratra. Mladší Jan má sice dva bronzy s Allriskem, ale tvrdí, že se o ně příliš nezasloužil. „S Lovosicemi bych si ho cenil víc. Byť jsem z Prahy, jsem rád, že jsem u historického výsledku klubu,“ září Jan Brabec.
Ať už dopadne jakkoli, jedno je jisté - bronz získá Brabec.
