"Učím se s tím žít. Je to pro mě nová situace," přiznává třiadvacetiletá blondýna.
Pro přílohu, která v pondělní MF DNES před startem šampionátu vychází, poskytla Gabriela Soukalová rozhovor, ve kterém vypráví i o životě mimo biatlonové stopy a střelnice.
Jak vůbec vnímáte svůj biatlonový život? Jaký je?
Sportovní. Monotónní. Trénink – odpočinek – minimum volného času. Člověk tomu musí podřídit všechno, celý životní styl.
Co vám nejvíc chybí?
V sezoně odpočinek. To je klasika. A hodně mi schází kulturní život. Ráda chodím do galerií, navštěvuju hrady, zámky. Jak já se těším na nějakou výstavu na jaře.
Vystudovala jste uměleckou školu. Vozíte s sebou nějaké ruční práce na vyplnění volného času?
Na soustředění beru kufřík s paletou, štětce, akrylové barvy a vyrábím třeba svíčky. Na závody je nevozím, ale do Nového Města si něco možná vezmu. Stačí hodinka denně a krásně se odreaguju.
Dáváte si záležet na vzhledu, závodíte nalíčená. Komentuje to vaše okolí? Třeba trenér?
Nevím, jestli Jindra patří k příznivcům namalovaných žen... Občas si někdo z toho dělá legraci. Neumím si to bez svého rituálu představit. Ale nedělám nic speciálního. Ráno se nalíčím, do večera to vydrží.
V této sezoně závodíte ve stejných náušnicích. Jste pověrčivá?
Tyhle jsem si oblíbila. Asi mi přinášejí štěstí, tak je vozím všude. Ale na mistrovství světa prý dostaneme speciální náušnice v barvách trikolory, něco jako měly české tenistky při finále Fed Cupu. Těším se.
