Ve středu vpodvečer se vrátila z náročného lyžařského soustředění na ledovci, následující den si dala volno, v pátek se šla jen lehce proběhnout a v sobotu se v Hronově postavila na start.
Když probíhala v Náchodě cílem tradičního silničního závodu, byla hodně překvapená. Snad ani ne z toho, že vyhrála v novém traťovém rekordu, ale že ho vylepšila o plných padesát vteřin. Vzdálenost 8 850 metrů uběhla za 29 minut a pět vteřin. Přitom čas Moniky Deverové odolával od roku 1995.
„O rekord jsem se pokusit chtěla, ale cílový čas překvapil i mě, protože se mi nijak výborně neběželo,“ říká osmadvacetiletá lyžařka, která se v posledních sezonách zařadila do světové špičky. Rekordem, jehož dosáhla v 57. ročníku závodu, navázala na titul mistryně republiky v silničním běhu, který získala před měsícem na jiném slavném závodě Běchovice - Praha.
Skoro bych čekal, že po lyžařském soustředění na Dachsteinu závod nepoběžíte.
My jsme ho ale měli v plánu dopředu, zkusila jsem ho už loni, takže jsem s ním počítala jako s rozloučením s běžeckými závody.
Loni jste za rekordem jedenáct vteřin zaostala, letos jste ho výrazně překonala. Tušila jste v průběhu závodu, že se běží tak rychle?
To vůbec, necítila jsem se zase tak dobře, přece jen se z lyží zase rozběhnout není jednoduché.
V tomto závodě hraje velkou roli vítr, jeho směr vám letos moc nepomohl.
Ale bylo to v pohodě. Sice prý byl trochu proti, ale neběžela jsem sama, takže jsem to nevnímala.
Mezi soupeřkami byla i výborná Keňanka Kosgeiová, nepřekvapilo vás, že jste ji porazila o téměř tři minuty?
Soustředila jsem se sice sama na sebe, ale stále jsem čekala, kdy se ke mně přiblíží. Ale nechytala se, možná její výkon ovlivnila i zima.
Vaše letní běžecké úspěchy a časy jsou výborné, s tím se asi půjde dobře do lyžařské sezony.
Lyžování je něco úplně jiného než klasický běh, takže teprve uvidím, jak to na lyžích bude vypadat. Ale je pravda, že jsem se v létě cítila až překvapivě moc dobře a že výsledky jsou známkou toho, že i když jsem měla problémy, neudělalo se nic špatně.
Jak to myslíte?
Byla jsem tři měsíce nemocná, což hodně ovlivnilo můj trénink. A abych pravdu řekla, stále čekám, kdy přijde nějaký útlum, protože mám pocit, že jsem nic pořádného přes léto neodtrénovala. Nemohla jsem jít do maximální zátěže, takové ty tréninky, po kterých jsem padala, vlastně pořádně nebyly.
Běžeckou formu přesto máte skvělou, ještě ji využijete?
Hronov byl můj poslední velký závod. Před odjezdem na sever, kde se pojedou i první lyžařské závody sezony, dám asi teď už jen Ádrkros, slíbila jsem to jednomu svému kamarádovi a chci ho podpořit. Ale bude to už jen v rámci tréninku.
Pak už vás čeká tradiční dlouhé soustředění na severu doprovázené prvními závody. Letos vyrazíte místo do finského Muonia do švédského Gällivare. Jak změnu přijímáte.
Je to trochu paradox, protože do Muonia jsem v minulých letech nejezdila moc ráda. Loni to tam však konečně bylo super a klidně bych tam letos jela zase. Dopadlo to ale takhle, což mě vzhledem k loňsku trochu mrzí.
