Skoro z každé dosavadní velké akce jste vezla medaili. Teď se kariéra zadrhla?
Nemohla jsem jet do nekonečna na vlně. Doufala jsem sice, že si překonám osobáky, ale mám je na vysoké úrovni, takže každý rok nemůže být posvícení. Toto je první rok, kdy medaili nemám, ale jsem ráda, že se to stalo teď, motivuje mě to dohánět a ideálně předhánět svět. Víme, kde se stala chyba.
Moc u plavání přemýšlíte?
Cítím na sobě zodpovědnost, že jsem já ta, co vozí medaile a čeká se, že to tak bude i dál. Všichni vidí jen kovy, ale nikdo si neuvědomuje, že tohle bylo mistrovství světa v megakonkurenci, byla to olympiáda na krátkém bazéně. Já se potřebuju naučit se plaváním zase bavit tak, jak jsem se bavila před rokem. Dám si od znaků pauzu, poplavu doplňkové disciplíny, na mistrovství jen stovku a to mě vrátí do jistoty. A snad se to projeví v létě.
Třeba na mistrovství světa Kazani? Tam už zase budete jen znakařkou?
Přemýšlím na dvoustovkou polohově, ostatní holky si taky dávají doplňkové disciplíny, Sarah Sjörströmová plave motýlka i kraula, Katinka Hosszú všechno, Darina Zevinovová kraulové štafety. Je to změna, která může být k dobru.
A co ultramarton v podobě 22 startů, jaký zvládla kolegyně Barbora Závadová?
To se dá na českých závodech, ale ne na vrcholech, kde se očekávají výkony. Nesmí se vypadnout z rytmu, závod, stovku vyplavat a jede se dál. Ale velké akce? V té konkurenci? Abychom vymetali 40. místa, to je k ničemu.
Překvapilo vás něco?
Amíci. Měli snad jen jedno individuální zlato. Ale jejich trenéři říkali, že mají ´low fitness´, malou kondici. Stoprocentní příprava bude až právě na Kazaň, protože je to poslední velký závod před olympiádou a zároveň kvalifikace na Rio. Až tam se síly porovnají v reálném měřítku.
Jaká byla vaše kondice na šampionátu?
Průměr. Vím, na čem pracovat. A taky potřebuju zlepšit dýchání. Zakázali mi dýchátko na astma, které jsem měla naposledy v červnu v Římě, a tam jsem zaplavala dobře. Ale pak... Slovinsko na prd, Berlín na prd, až teď přišly slušné výkony, ale ne ty top, které jsem měla třeba v Herningu. Samozřejmě že se nemůžu každý rok zlepšovat o vteřiny, ale právě v dýchání jsem měla rezervy. Dýchátko mám povolené od Českého antidopingového výboru, od toho světového ale ne.
Jak se na vás podepsaly nové, nevyzkoušené bloky?
Neuklouznete, je to takový klín pod nohy, něco jako mají atleti. Ale nebyla jsem z nich nadšená. Neměla jsem možnost s tím trénovat jako ostatní státy. Stačí tam dát nohu o něco níž nebo výš a odskok a jeho rychlost se pak různí. Nebyla jsem na to připravená.
Nebylo známo, že bloky budou na šampionátu použity?
Oficiální verze říkala, že budou až v Kazani. Ale odjel se s tím celý Světový pohár, Australanky s tím normálně trénují, zato u nás bohužel, takové zařízení je jen na jedněch blocích, které jsou putovní. Jezdí na České poháry a na mistrovství. V Chomutově máme levnější verzi bloků, kam ten klín nasadit nepůjde. Budeme asi muset vymyslet nějakou alternativu.
