Poprvé od roku 1982. Poprvé v dějinách samostatné země.
Výhra a postup. Basketbalisté si z Bosny vezou historický úspěch |
Nikdo by to nečekal.
„Je to hodně zvláštní, jak se to vyvinulo. Zvláště po Eurobasketu 2017, který byl propadák, a byli jsme hodně dole,“ řekl po postupu tahoun týmu Tomáš Satoranský.
Kdo rád hledá krásu v nevyzpytatelnosti sportu, tetelí se blahem. Národní mužstvo prošlo pozoruhodnými lety kombinujícími naději, úspěch, pád - a superúspěch.
Ten parta vedená izraelským koučem Ronenem Ginzburgem dovršila minulý týden: v Pardubicích před plnou halou slavně zdolala Rusko a v neděli se výhrou v Bosně zařadila mezi účastníky mistrovství světa 2019, které od 31. srpna do 15. září hostí osm čínských měst.
Co tuhle senzaci způsobilo?
Kouč: Věřil jsem od začátku
Jde o velký souběh okolností. I Satoranský, jediný Čech v NBA a hrdina obou koncovek duelů s Rusy a Bosňany, přiznal: „O mistrovství světa jsem jako kluk ani nesnil.“
Trenér české basketbalové reprezentace Ronen Ginzburg přemýšlí během kvalifikačního utkání proti Bosně a Hercegovině.
Tento turnaj je svátkem, akcí pro vyvolené. Čtyřletá periodicita z něj činí podobně výlučnou akci jako třeba světový šampionát ve fotbale či olympiáda.
Vzhledem k tomu, že basketbal chtěl pozměnit kalendář, aktuální pauza trvá dokonce pět let!
Naposledy se hrálo ve Španělsku 2014 a bývalo nutností zvládnout skvěle mistrovství Evropy: do Španělska z něj prošlo sedm nejlepších. No a z 11 porevolučních šampionátů se Češi do roku 2013 dostali na pouhé tři. Vytěžili z nich postupně 12., 13. a zase 13. místo.
„Občas se sny plní. Já věřil od první minuty,“ říkal Ginzburg po své první velké akci, když v roce 2015 skončili Češi sedmí. Být tehdy ten správný rok, dostali by se i na MS!
Týmu v kvalifikaci ohromně narostlo sebevědomí, těší Satoranského |
On ale ještě víc než konkrétním výsledkům věřil potenciálu, možnosti měřit se i s elitou. Tajně myslel na Rio 2016, k čemuž nakonec chyběly dva duely v olympijské kvalifikaci v Bělehradě. I tak tam loučící se kapitán Jiří Welsch říkal: „Budoucnost vidím velmi dobře.“
Pro krátkodobou to neplatilo.
Pro dlouhodobý výhled už ano.
Asi mají v NBA špatný skauting
Welsch a jeho další slavný souputník Luboš Bartoň už tou dobou dávno předali klíče od reprezentace dynamické dvojici Satoranský, Jan Veselý. Pro mistrovství Evropy 2015 přibyla vyhlížená a v dnešním basketbalu takřka nutná posila - naturalizovaný Američan Blake Schilb.
Tehdy bylo všechno dobře. Na Eurobasketu 2017, první velké akci po historickém tažení, naopak všechno špatně. Češi skončili až na 20. místě a chyběli jim unavený Veselý, (ne)omluvený Schilb, Pavel Pumprla a zraněný podkošový gigant Ondřej Balvín.
Špatná hra, špatné výsledky. Ginzburg vzal jen 11 mužů, řadu z nich bez mezinárodních zkušeností, o renomé ani nemluvě.
Poté se nabízela možnost velkého třesku. Nového, či aspoň staronového kouče. Místo toho dostal Ginzburg smlouvu na čtyři roky.
To, zda by Češi stávající úspěch (ne)zvládli s jiným trenérem, už je jen záležitostí alternativní historie. Stabilita se ukázala být cennou kvůli tomu, že okolo zuřily změny. Kvalifikace o mistrovství světa se nově hrála ve skupinách, bez hvězd NBA i Euroligy. Česko nemělo Satoranského ani Veselého, ale týmovost je nahradila.
Jaký paradox: tvrdě otestovaní a kritizovaní „náhradníci“ z nezdařeného Eurobasketu díky nabytým zkušenostem řádili. Zlepšení střelců Jaromíra Bohačíka či Vojtěcha Hrubana je tak zřetelné, že Ginzburg po výhře v Bosně s ironií sobě vlastní říkal: „Když vidím, že je do NBA draftovaný jejich Musa a ne tihle dva, asi mají špatný skauting. Ale to je jejich problém.“
Hvězdy nápadné i skryté
Úvodní skupinu s Finskem, Bulharskem a Islandem zvládli Češi s bilancí 5-1. Další příznivá okolnost: tu si přenesli dál a pro další kvalifikační dvojzápas hlavní fáze měli možnost složit maximální kádr.
Satoranský, Veselý, Balvín - kdyby i jen jeden z nich chyběl, bylo by vše těžší. To, jak Satoranský ustál a rozhodl oba finiše, by mohlo posloužit jako dobrý vzkaz šéfům Washington Wizards, že si zaslouží prostor i v NBA.
Tým má také méně nápadná esa. Pumprla je obranářem evropského formátu, v Bosně přidal 12 bodů Martin Kříž a třeba Schilb neminul v kvalifikaci jedinou šestku!
Když se vše sejde, dějí se zkrátka velké věci. I v basketbalu.
