„Hlavně šlo o to, abych se dozvěděla, jak na tom jsem, protože jsme nezávodily, nebyly jsme ani na soustředění, tréninky byly jednofázové,“ uvedla Barbora Malíková, mistryně světa do 17 let. Titul získala před třemi roky coby nejmladší atletka, bylo jí patnáct let.
S trenérkou Janou Gellnerovou si řekly, že na novém startu sezony zkusí šestistovku, nebo osmistovku. „Chtěla jsem jít do šesti set metrů, ale ty nikde nebyly, tak jsme se s trenérkou domluvily na osmistovce, protože na tu čtvrtku ještě nemám rychlost, ale tu musím dopilovat i na půlce,“ řekla Malíková.
Chtěla byste osmistovku běhat více?
To ne, ale do budoucna bych ji ráda kombinovala se čtvrtkou. Pokud mi to hlava dovolí. Navíc by pro mě možná byla lepší ohledně světové konkurence. Zřejmě bych ale musela i trochu shodit, to uvidíme, ale osmistovka je částečný cíl.
Takže v běhu na 800 metrů není ve světě tak velká konkurence jako na poloviční trati?
Nevím. Ale na čtyřstovce teď je Násirová (Salva Ajd Násirová, nigerijská běžkyně závodící za Bahrajn, avšak má potíže s dopingovými komisaři). Ta běhá strašné pecky. Ne že by na osmistovce nebyly nějaké dobré holčiny, ale tam bych se jako běloška mohla proslavit více.
Pozvolna přecházíte z mládežnických kategorií mezi ženy. Jaké to je?
Strašné (směje se). Nedávno jsem si říkala: Ty jo, ještě jsem dorostenka, mám toho hodně před sebou, protože juniorky jsou už hodně staré. Teď jsem posledním rokem juniorka a říkám si: Ty jo, už jsem stará... Ale ne. Ještě máme i kategorii do dvaadvaceti let. Snad si tam ještě s těmi mladšími zazávodím na mistrovství Evropy či světa. Už se to však prolíná, takže bych měla mít nějaké výkony na úrovni žen.
Jakou máte představu o dalším průběhu této koronavirové sezony?
No... Ještě jsem o tom nijak moc nepřemýšlela. Měla jsem hlavní cíl mistrovství světa do dvaceti let v Keni (mělo být 7. až 12. července v Nairobi). Keňa je moje srdcovka, tam jsem vyhrála mistrovství světa do sedmnácti let a chtěla bych se tam ještě vrátit. Trochu doufám, že ten šampionát přece jen bude třeba v říjnu nebo listopadu. Nevím. Nejspíš asi ne. Jinak by bylo fajn udělat si nějaké osobáčky. Hlavně, abych se udržela zdravá a mohla se už soustředit na sezonu 2021.
Pokud mistrovství světa v Keni nevyjde, budete hodně zklamaná?
Strašně moc. Mrzelo by mě to asi víc, než kdyby mi odpadla olympiáda. Pokud bych si mezi těmito dvěma akcemi měla vybrat, zvolila bych Keňu (směje se).
Stále jste atletkou Sokola Opava. Nemáte nabídky z jiných, ekonomicky silnějších klubů?
Co vím, tak se o mě přetahují od roku 2015. Už mi nabízeli i extraligu, ale moc ráda mám naši první ligu (v ní startuje Sokol Opava). V ní se pobavíme, před závodem pokecáme. Lidi tam jsou moc fajn, zasmějeme se. Není to jen o tom být první, ale také o zážitcích mimo dráhu. To mě na tom baví. Svoje sportování mám rozdělené na závody, jako jsou mistrovství Evropy, světa, a na takové, jako je první liga, kde tolik nepřemýšlím nad výsledky. Tam běhám pro radost. Hlava není tak zatížená.
Barbora Malíková si doběhla pro zlato na mládežnické olympiádě v Buenos Aires.
Přitom ti nejlepší atleti z Opavy stále odcházejí.
Jsou za tím peníze. Já si říkám, že v mém věku by to ještě o penězích úplně být nemělo. Samozřejmě soustředění, výživa něco stojí, ale jsem v Centru individuálních sportů v Ostravě a to mě stejně jako Český atletický svaz podporuje. A i v Sokole něco máme, takže dohromady se to dá. Akorát nemám výplatu jako ti profesionální sportovci. Jsem však ještě na střední škole, takže bych se sportem měla bavit.
Ale časem...
... To asi přijde. Nějak moc rychle to ubíhá (směje se). Už bych měla přemýšlet, kam se dál vydat po střední škole, ale to teprve uvidíme.
