„Pro nás mladé je to motivace,“ přiznává Jiří Veselý. „Ale musím mluvit za sebe – já jsem rád, když prolezu do druhého týdne. Takové sny sice mám, ale nemůžu moc přemýšlet o tom, že grandslam vyhraju.“
Berdych - del PotroSledujte podrobnou on-line reportáž. |
Místo druhého týdne teď na Australian Open zvládl jen 2. kolo, kvalifikant Václav Šafránek první rundu. Radek Štěpánek už koučuje Novaka Djokoviče, nedávná stálice Lukáš Rosol chyběl, stejně tak nadaný, leč v rozvoji nehezky zaseknutý Adam Pavlásek.
A tak osamělý kovboj TB dál kráčí sám českou tenisovou pustinou. Poté, co odstranil neduhy roku 2017, si Tomáš Berdych oživil chuť a vášeň pro své řemeslo. Vábí ho vidina velkého pokladu; však v australském státě Victoria, jehož je Melbourne metropolí, bujela v 19. století zlatá horečka.
Garance, že na žílu narazí právě zde, neexistují. Nemusí uspět ani v Paříži, Londýně či New Yorku. Pořád však platí, že nabízí možná tenčící se naději, přesto naději.
Nikdo další z australského vedra nevystoupil; leda fata morgána. Dvacet let od Kordova počinu se nebezpečně natahuje.
„Bylo by dobré, kdyby to nějaký Čech dokázal, ale není to snadné. Poslední desetiletí bylo extrémně silné a mladí pomalu nakukují,“ hodnotí Veselý. „Zverev šel nahoru, ten na to má. Pak jsou tam Dimitrov, Thiem. Doba se mění – a dříve nebo později se karty promíchají.“
Budoucnost je z podstaty nejistá a může přinést i „černé labutě“, tedy nikým nečekané, přelomové jevy. Někdy v bleskovém tempu.
„Pamatuju si, že jsem někde v Česku na halovém turnaji sledoval, jak Jirka Novák nastupuje v roce 2002 na Turnaji mistrů v Šanghaji proti Agassimu,“ vypráví Berdych. „Říkal jsem si: Já tady jdu hrát nějaké druhé kolo… A za pár let jsem hrál s podobnými soupeři taky. Občas mi přijde, že až není možné, jak šly události rychle. Občas byly ty skoky nepředstavitelné.“
Podobný skokan by se tuze hodil. Jinak si tak, jak to v lednu 1998 zvládl Petr Korda, z českých tenistů jen tak někdo neposkočí.