Za použití vysokého množství testosteronu už pykal. Pykal čtyři roky, jelikož to nebyl jeho první prohřešek. A pyká svým způsobem stále.
Experiment vědců z univerzity v norském Oslu prováděný na myších dokázal, že svaly si zachovávají výhodu způsobenou užíváním nepovolených látek ještě dlouhou dobu po jejich vysazení.
I proto se na Gatlina snesla zloba. Zase. Dvojnásobný hříšník už zkrátka důvěru nevzbuzuje.
Letos ovládl sezonu suverénně. Kdekoliv závodil, ať už na stovce nebo dvoustovce, vždy vyhrál. V Bruselu zaběhl nejlepší výkon sezony 9,77, což byl zároveň jeho osobní rekord.
Jenže nad jeho výkony je znovu stín, tak jako už tolikrát v minulosti. A to navzdory skutečnosti, že od roku 2010, kdy se vrátil po posledním trestu, je čtyři roky „čistý“.
„Mrzí mě, že spoustu lidí si myslí: Jednou dopoval, navždy dopuje. Ale to nedává smysl. To znamená, že nevěříte tomu, že systém funguje,“ namítl Gatlin.
Výzkum na myších podle něj neznamená, že stejně zabírají látky i na lidi. „Spoustu atletů bylo pozitivně testováno a nikdy se po návratu neblížili časům, kterých dosahovali s dopingem. Myslím, že to dokazuje mou tvrdou práci a odhodlání.“
Ne každý mu to však věří. Sebastian Coe, viceprezident Mezinárodní atletické federace (IAAF), prohlásil, že měl velký problém s tím, že se Gatlin ocitl v užší nominaci na atleta roku dle IAAF.
A další z nominovaných, diskař Robert Harting, požádal o stažení z výběru, jelikož nechtěl být v Gatlinově společnosti.
„Já jsem o nominaci nikoho neprosil,“ reaguje Gatlin. „Já se snažím běhat a vyhrávat závody. Ne jít na trať a prohrát. Mou prací je vyhrávat.“
To se mu nepochybně daří.
