Takto podle reportéra listu Guardian vypadá obyčejný obrázek z vesnice sportovců na hrách Commonwealthu: tři závodníci z Vanuatu sledují na velkoplošné obrazovce pozemní hokej, dva Kypřané si na slunci užívají pintu piva, dva mladí atleti reprezentující Rwandu klábosí na baru. Ovšem tomu je konec. Přijel Usain Bolt!
Sportovní klání pro bývalé součásti britského impéria dostalo „áčkovou celebritu“. Říše, nad níž slunce nezapadá – říkávalo se. Dosud svět od Jamajky přes Británii, Indii až třeba po Malajsii řešil medaile nepříliš známých atletů, s příletem sprinterského krále se věci obracejí. Slunce slávy nyní nezapadá nad Usainem Boltem: každý s ním chce mluvit, každý si jej chce vyfotit, každá akce by ho ráda přivítala.
A hry Commonwealthu jsou letos vůbec první. Jamajský blesk nepřijel vzdor původnímu slibu ani na ostravskou Zlatou tretru. „V březnu a dubnu jsem vinou zranění nohy přišel o řadu tréninků. Kvůli výpadku nemám natrénováno tolik, kolik jsem míval v minulých letech,“ omlouval se Bolt.
V Glasgowě tedy přichází návrat na scénu. Nikoli do nablýskaných kulis, ale to Boltovi nevadí. „Potřebuju běhat,“ vysvětlil na tiskové konferenci, svém jediném oficiálním vystoupení. I on, olympijský hrdina a král rekordních tabulek, zažije něco nového – na hrách Commonwealthu bude závodit poprvé. Předchozí v Austrálii (2006) aIndii (2010) musel vynechat buď kvůli zranění, či nabitému programu. „Konečně to vyšlo. Přijel bych rád i dřív, ale nebyla šance,“ řekl Bolt. „Je to velká akce, koukat budou i lidi na Jamajce.“
Pak předvedl své proslulé gesto lukostřelce – a zavtipkoval, když nejprve směřoval ruce opačným směrem než děti a maskot akce. Ale ani se příliš nemusel snažit. Guardian k tiskovce napsal, že s atletickou superstar i světová média „cukrovala až sebeztrapňujícím způsobem“.
Odpovídat musel Bolt prakticky na cokoli.
„Ne, nikdy jsem nenosil kilt.“
„Ano, vyfotím si selfie.“
„Ne, nemám názor na izraelsko-palestinský konflikt. Ani na nezávislost Skotska.“
Po těchto dotazech se ovšem tvář šampionátu uklidila tam, kde je Bolt čím dál radši: do soukromí. „Je super být ve vesnici mezi dalšími atlety,“ řekl sice, ale s jasným dodatkem: „Ovšem já se snažím nechodit moc ven, každý chce fotky... Radši zůstanu na pokoji.“
Tam podle zdrojů z jamajské výpravy dělá to, co obvykle – hraje na PlayStationu, poslouchá muziku, i jídlo si na pokoj nechá posílat. Spatřit jej mezi sportovci z Rwandy či Vanuatu se tak stane podobně těžkým úkolem jako porazit Bolta na dráze, pokud má formu.
V něčem ovšem i absence může být přínosná. „Je příjemné být jednou ve světle ramp,“ říkal Kemar Bailey-Cole, jamajský vítěz stovky. Jeho krajan závod sledoval jen z hotelu, na stadion ani nešel. Ač je tváří her Commonwealthu, přiletěl s jasným heslem. Klid především.
