Všichni tři si na 800 metrů vytvořili osobní rekordy. Šnejdr 1:46,63 minuty, Hodboď byl o tři deseti vteřiny horší.
„To, že jsme tady dva tak vyrovnaní půlkaři je jen ku prospěchu české atletiky,“ prohlásil Lukáš Hodboď. „V každém závodě se přetahujeme, kdo bude lepší. To nám pomáhá, abychom se stále zlepšovali.“
Maslák je znovu českou jedničkou. Předvedl jsem, co mám natrénováno, řekl |
Hodbodě mrzelo, že v dobře rozběhnutém závodě v předposledním kole nechal Webba a Šnejdra jít před sebe. „Tam jsem si to měl pohlídat, protože sílu jsem na to měl a hala je zrádná. Jak tam člověk kousek někde pustí, tak se už nedá moc předbíhat, protože zatáčky berou síly a rovinky jsou krátké,“ řekl.
„V zatáčkách se předbíhat nedá. Je to těžké, takže to bylo i tím, že jsem Lukáše porazil,“ potvrdil Filip Šnejdr.
Ostatně letos se mu to povedlo poprvé ze tří soubojů. „První dva závody jsem běžel dost zezadu. Tady jsem věděl, že můžu být dřív na šestistovce, tak jsem si věřil,“ uvedl Šnejdr.
Podotkl, že mu nejde jen o to, aby předběhl Hodbodě. „Ale chci se zlepšit osobně. Oba to chceme. A dostat se na olympiádu. Nestačí, abychom předběhli jeden druhého.“ Pochvaluje si, jak se osmistovka v Česku zvedá. „Můžeme si udělat rychlý závod jen s českými závodníky,“ dodal Šnejdr.
Mohli by se oba vytáhnout i k českému rekordu, který v hale na 800 metrů drží Roman Oravec od roku 1999 časem 1:45,97 minuty?
„Doufám,“ odpověděl Filip Šnejdr. „Zlepšení od jednoho závodu ke druhému o půl vteřiny není moc, to jsou tři čtyři metry, to je zatáčka v první dráze.“
Lukáš Hodboď věří, že oba na to mají. „Jen se uvidí, kdo z nás ho překoná dříve.“
Hodboď si pochvaluje silnou tréninkovou skupinu, s níž trénuje na Dukle Praha, ač je stále členem Sokola Hradec Králové. Loni na podzim do ní přibyl i Jakub Holuša, který se před tím připravoval s Poláky.
„Obavy z jeho návratu jsem měl,“ přiznal Hodboď. „Ale všichni jsme na vysoké úrovní a trenér dokáže vše skloubit. Můžeme si pomoct. Velká výhoda silné skupiny je, že se v přípravě vystřídáme na čele a spolu zvládneme i kvalitnější tréninky, než kdybychom se připravovali sami.“
Filip Šnejdr ze Slavie Praha přiznává, že silná běžecká skupina je výhodná. „Já běhám většinu tréninků sám. Když jsem byl s klukama na soustředění, tak jsem třeba jeden trénink šel s nimi, ale to je málo. Potřeboval bych někoho k sobě,“ řekl.
