„Udělal se z něho obětní beránek, byl to hon na čarodějnice,“ řekl v úterý McQuaid pro BBC Radio 5 live. „USADA potřebovala velké jméno. Oni neměli zájem řešit jezdce menšího jména, oni s nimi naopak uzavírali dohody, aby získali potřebné informace na ty hvězdy. Do určité míry tak s Lancem soucítím, neboť si myslím, že by všem ve sportu mělo být v těchto situacích měřeno stejně,“ prohlásil McQuaid.
Pětašedesátiletý dublinský rodák stál v čele UCI v letech 2005 až 2013. Do této doby spadá část Armstrongovy závodní kariéry a zároveň odhalení jeho mimořádně sofistikovaného dopingu i následné přiznání v otevřené zpovědi během televizní show Oprah Winfreyové.
Paradoxem je, že McQuaid i Armstrong si tehdy vyměnili přes média několik nepříliš uctivých slov. Zatímco Armstrong nařkl McQuaida z toho, že UCI včetně svého šéfa o všem dobře věděla a jeho systematický doping kryla, Ir kontroval slovy o tom, že Armstrong nemá v cyklistice co dělat a zaslouží si upadnout v zapomnění.
Sám Armstrong, který mimo jiné přišel o sedm triumfů na slavné Tour de France a dostal doživotní trest, před pár dny přiznal, že kdyby se v tehdejší době znovu ocitl na začátku kariéry, kdy byl doping všudypřítomný, vydal by se patrně znovu stejnou cestou. A ve svém rozhovoru s BBC se také opřel do současného prezidenta UCI Briana Cooksona a jeho postoje v boji proti dopingu, přičemž vzpomenul právě McQuaida.
„Kdyby udělal stejná rozhodnutí, jako udělal ve svém prvním roce vládnutí Cookson, patrně by ho zlynčovali,“ domnívá se Armstrong. „Nebo se snad někomu zamlouvá, co se dosud událo?“ dodal.
Na paškál si vzal především pokračující působení stáje Astana, za niž sám kdysi jezdil a jež je dopingovými případy nechvalně proslulá, v profesionálním pelotonu. A nelíbí se mu ani to, že UCI schválila během květnového závodu Kolem Romandie hvězdnému Christopheru Froomeovi užití léku s kortikoidy.
Domnívá se, že UCI je v mnoha ohledech hodně benevolentní, přestože Cookson při nástupu do funkce uvedl, že chce doping z cyklistiky vymýtit. Armstrongovi vadí, že v nejvyšších patrech cyklistiky stále působí lidé jako Alexandr Vinokurov, který šéfuje právě Astaně, nebo Bjarne Riis (generální manažer týmu Tinkoff-Saxo). Oba jezdci přitom závodili v Armstrongově éře a rovněž je obestírala dopingová mračna.
„Já být Brianem Cooksonem, tak bych s nimi uzavřel dohodu o tom, že musejí přijít a mluvit. O všem vypovídat, pokud chtějí projít. Pokud by Riis nepřišel, musel by si nést následky. Stejně tak Vinokurov. Jsou to jen příklady, ale dovedu si to představit,“ nastínil třiačtyřicetiletý Texasan, jak udělat další krok v boji s dopingem.
