Zbýval už jen záludný Karlův most.
Skok, na němž chybovala ve čtvrtek a který se stal o pár minut dříve osudným pro jejího krajana a parťáka z Prague Lions Aleše Opatrného.
„Měla jsem z něj největší obavy, ale naštěstí byla mezi ním a předposlední překážkou velká vzdálenost a já si mohla dobře naplánovat cvalové kroky,“ popisovala Kellnerová později.
S hnědákem Silverstonem G se přes Karlův most tentokrát přenesla, což rozburácelo zaplněné tribuny libeňské haly.
Dvaadvacetiletá Češka díky tomu zajela čistý parkur a postoupila v pětihvězdové soutěži s metr a půl vysokými překážkami do nakonec třináctičlenného rozeskakování.
Žena předčila mužeV sobotu večer byl v Praze na programu hlavní závod jednotlivců - Super Grand Prix. Díky nejlepšímu času z druhého kola vyhrála Australanka Edwina Topsová-Alexanderová, jediná žena ve startovním poli. Super Grand Prix jednotlivců: 1. Topsová-Alexanderová (Austr./klisna California) 4 trestné body (čas 2. kola 61,08), 2. Beerbaum (Něm./Casello) 4 (61,56), 3. Schuttert (Niz./Chianti's Champion) 4 (64,91). |
I v něj jela čistě, o jejím umístění rozhodl čas.
Čtyři závodníci byli rychlejší, včetně vítězného Němce Davida Willa, i tak Kellnerová zaznamenala před domácím publikem patrně nejcennější individuální výsledek ve své kariéře, navrch vydělala tři tisíce euro. „Řadím to vysoko,“ ujišťovala poté novináře.
Je pro vás páté místo z této pětihvězdové soutěže velkým úspěchem?
Rozhodně, i když to bylo páté místo, tak bych to zařadila k Miami (kde zvítězila v týmové soutěži, pozn. red.). Bylo to před domácím publikem pro mě i pro Silverstona G neuvěřitelné a musím to zařadit až tam. Emoce byly tak velké.
Kdy vám bylo nejhůře?
Malinko větší nervy jsme měla před rozeskakovaním, protože tam už jde o hodně o rychlost. Nemáte šanci si projít ten kurz, musíte se podívat aspoň z dálky, byla jsem z toho nervozní.
Své bezchybné jízdy jste mocně oslavovala. Byla to úleva, nebo čirá radost?
Je pravda, že se mi i ulevilo, ale hlavně jsem byla moc ráda, že se mi povedl takový výsledek kvůli českým fanouškům. Mě hrozně mrzelo, že jsme s Prague Lions neprošli do semifinále Super Cupu. Teď mám radost, že jsem mohla tu pozitivní emoci všem divákům dát. Bylo to prostě úžasné.
Díky čemu jste tak dobře zvládla rozeskakování?
Zatím s tím nemám tak velké zkušenosti, ale podržel mě Silverstone G. Člověku dá pocit, aby si troufl i trochu víc, než na co má zkušenosti. Díky tomu jsem šlápla trochu víc na pedál.
Věděla jste, že rozhoduje kromě čisté jízdy i čas. Riskovala jste?
Šla jsem hodně do rizika, to ano. A až budu mít více zkušeností, tak si dovolím i kratší obrat, ke kterému jsem zatím ještě sáhnout nemohla.
Jak hodnotíte parkur, který nachystal Uliano Vezzani?
Byl technický, od první překážky až do poslední. Jezdec musel mít dobrý rytmus, nesměl koně rozhodit, protože pak by přišla snadno chyba. V rozeskakování byl pro mě nejtěžší dvojskok, protože je časté, když máte takový obrat zpátky ke stěně, že se kůň pak drží od stěny o trochu dále, než potřebujete. Byl to skvělý parkur, důstojný pro tuto soutěž. I když se tentokrát skákalo o trochu níž (ve čtvrtek byly překážky vysoké 160 centimetrů, pozn. red), Uliano staví náročné parkury.
Pro vašeho parťáka z Prague Lions Pedera Fredricsona se zase stala osudnou překážka s českou vlajkou. Je to právě kvůli jejímu motivu?
Je to dost možné. Ta překážka sama o sobě není neuvěřitelně složitá. Pravděpodobně tím, že je tam ale velká platforma s českou vlajkou, tak ty tvary a barvy mohou koně rozhodit. Na druhou stranu nikdy nevíte, co přesně se koni honí hlavou a proč se lekne.
S čím budete z Prague Playoffs odjíždět?
Asi budu odjíždět s tou atmosférou z dneška. V životě jsem takovou podporu nezažila. Nemám slov, hrozně chci všem divákům poděkovat. Snad to zažiju i příští rok.
