Tam se později utkal o titul nejrychlejšího muže planety s Kanaďanem Benem Johnsonem, který sice zvítězil v novém světovém rekordu, ale záhy vyšlo najevo, že si vypomohl anabolickým steroidem.
Zlato tak získal Lewis, který doběhl druhý. Jenže podle zveřejněných informací neměl Američan na olympiádě vůbec startovat. Legendární atlet totiž neprošel dopingovou zkouškou při národní kvalifikaci, v níž si vybojoval postup na hry do Soulu.
Jak uštěpačně konstatují autoři článku, Američané tajili pozitivní případy vlastních sportovců, ale ostatním často veřejně vytýkali, že si s dopingem nedokáží poradit. První znamení, že s dopingovou kontrolou v USA nebude všechno košer, se objevilo před třemi lety během olympijských her v Sydney.
Koulař C. J. Hunter na ně odcestoval jen jako divák a kouč své manželky, sprinterky Marion Jonesové. Jenže v Austrálii vybuchla bomba, důstojná obří postavy svého nositele. Provalilo se totiž, že Hunter byl v roce 2000 celkem čtyřikrát pozitivně testován na doping, aniž o tom však kdokoli věděl, protože Národní olympijský výbor jeho případ tajil.
Zmiňovaná stovka případů, které se na stole olympijského výboru USA nahromadily v letech 1988-2000, nese zvláštní označení "nechtěné". Mluvčí současného vedení olympijského výboru Darryl Seibel obvinění odmítl. "Neexistuje důkaz o tom, že výbor nějaké případy pozitivních testů na doping tutlal," prohlásil rezolutně.
Jenže dokumentace svědčí o něčem jiném. Zpráva o vnitřním auditu z roku 1998 kritizuje tehdejší vedení výboru a sportovních svazů za to, že si v mnoha případech myly ruce.
Olympijský výbor místo trestů rozdával důtky. V roce 1988 na olympijské kvalifikaci neprošli vedle Lewise testy ještě další sprinter Joe DeLoach a překážkář Andre Phillips. Všichni nakonec do Soulu odcestovali, ačkoli měli zůstat doma a čekat na trest mezinárodní atletické federace.
Disciplinární komise svazů a federací ve Spojených státech měly pro každého hříšníka jiný metr, přestože mezinárodní úmluvy jsou v tomto ohledu striktní a nařizují, aby byl potrestán každý, kdo neprojde testem. Američané však rozlišovali, zda hříšník užil stimulanty nebo steroidy. V prvním případě vyvázl většinou s důtkou a jeho případ nebyl předán k projednání zastřešujícímu mezinárodnímu svazu.
Liberální politika olympijského výboru USA teď sklízí své ovoce. Nedávno se v zámoří rozpoutala ostrá diskuse o tom, zda by neměly být konečně v profesionálních ligách zavedeny testy na doping.
