Ne, v profesionální cyklistice neexistuje nic jako zaručený úspěch, jistota vítězství.
Tedy až na jednu výjimku. Na jedno neustále se opakující déjà vu. Tím je středeční ardenská klasika Valonský šíp, kde si své vlastní hřiště udělal Alejandro Valverde.
Poslední čtyři ročníky slavného závodu byly jako přes kopírák.
Dva z pěti Valverdeho triumfů na Valonském šípu.
Hlavní balík cyklistů narazil 1200 metrů před cílem do závěrečného stoupání na Mur de Huy, následovaly útoky různých favoritů, než přišla cedule – 200 metrů do cíle.
V tu chvíli se ze sedla zvedl španělský El Imbatido, aby všem ujel. Rok co rok se tenhle scénář nemění, proto není pochyb o tom, komu v cyklistice patří třetí týden v dubnu.
Kromě čtyř triumfů v posledních čtyřech letech na Valonském šípu ovládl Valverde také dvakrát čtvrtý z Monumentů sezony Lutych-Bastogne-Lutych. Od roku 2014 ovládl polovinu ardenských klasik. Impozantní bilance!
„A dokud vítězím, budu pokračovat,“ říká muž, kterému na konci dubna bude už osmatřicet let.
Díky své dlouhověkosti dostal Valverde v Movistaru smlouvu do konce života. „Ať si skončí, až bude sám chtít,“ říká sportovní ředitel Eusebio Unzue.
To zatím rodák z Murcie nemá v plánu. Proč taky, když se mu dál nebývale daří.
Letos vyhrál víc závodů než kdokoliv jiný. Kromě šesti etap ovládl celkově všechny etapové závody, do kterých nastoupil. Postupně slavil na Kolem Valencie, Kolem Abú Zabí a Kolem Katalánska.
Takhle se Alejandro Valverde radoval na závodu Kolem Valencie.
Od roku 2002, kdy s profesionální cyklistikou začínal, má na svém kontě už přes 100 výher. Triumfálně ruce zvedal v horských etapách, v časovkách, v hromadných dojezdech menších i větších skupin.
Ne nadarmo se o Valverdem říká, že je nejvšestrannějším cyklistou posledních let. Jediným mužem, který dokáže vítězit od ledna do října.
„Čím náročnější závod je, tím je to pro mě lepší. Možná trpím o něco méně než mí soupeři, tak je to pro mě ve finále jednodušší,“ myslí si.
Nikde však není Valverde tak suverénní jako ve dvou ze tří ardenských klasik. Čím to je?
„Když jsem jel Ardeny v roce 2005 poprvé, cítil jsem se skvěle až do posledních 15 kilometrů. Ale neměl jsem tehdy ještě dost vytrvalosti, nevěřil jsem si a taky mi chyběly zkušenosti,“ popisoval.
Důkaz, jak rychle se španělský cyklista učí?
Hned v následujícím roce ovládl poprvé jak Valonský šíp, tak i nedělní Lutych-Bastogne-Lutych. A o dvanáct let později je stále hlavním mužem, kterého je nutné porazit ve středu a v neděli.
Proto je pochopitelně největším favoritem středečního Valonského šípu.
Ten je možná vůbec nejpředvídatelnější klasikou v kalendáři. Na 198 kilometrech je naskládáno celkem 11 kategorizovaných stoupání. Jenže to nejzajímavější se tradičně odehrává až v posledních třech minutách závodu, až na posledních 1200 metrech výstupu na slavnou Zeď v Huy.
⭐ 2018 CONTENDERS ⭐ On the road to a sixth victory on the top of the Wall of "Bala"? #FlecheWallonne https://t.co/eOwys9yGRt
Především kvůli Valverdemu a jeho vyzyvatelům.
Těmi největšími jsou poslední čtyři roky Dan Martin s Julianem Alaphilippem. Právě oni dva se za Valverdem na druhém místě střídají. Zatímco v letech 2014 a 2017 dojel na druhém místě Martin, v letech 2015 a 2016 to byl zase Alahilippe.
„Musíme jen doufat, že bude už konečně trochu pomalejší,“ odpovídá se smíchem na dotaz, jak Španěla porazit, irský cyklista Martin. „Hodně jsem nad tím poslední roky přemýšlel a některé věci se dají vylepšit. Vždycky to končí spurtem do kopce, to všichni víme. Ale hodně záleží na tom, v jaké kondici do něj přijedete.“
Během dvou set kilometrů je proto nutné co nejvíc šetřit síly, v čemž je Valverde geniální. Často se na úplném čele balíku cyklistů objeví až těsně před závěrečným výstupem.
„A také proto je i pro mě letos největším favoritem. Těžko se s ním můžu srovnávat. Mohu jen doufat, že se mu třeba jednou vyrovnám,“ říká Alaphilippe, jedna z největších francouzských nadějí současnosti.
Vyzyvatelů má ale nepřekonatelný Španěl víc. Třeba loni třetího Dylana Teunse, který doma v rámci přípravy nesčetněkrát sledoval záznamy všech Valverdeho triumfů, aby pochopil, proč je na Valonském šípu tak úspěšný.
Nebezpeční budou také Michal Kwiatkowski, Sergio Henao, David Gaudu nebo Tim Wellens. A s formou z nedělního Amstel Gold Race může na skvělý výsledek pomýšlet také Roman Kreuziger.
„Ale závod je trochu kratší, to mi nesedí. V posledních 60 kilometrech je technický, pak se třikrát škrábeme na Mur de Huy. Když tam přijedu dobře a vpředu, může být cíl do pátého místa,“ říká před startem.
Sesadí někdo Valverdeho z trůnu?
