Šampionem závodu Kolem Flander, druhého Monumentu sezony, je 25letý italský jezdec Alberto Bettiol ze stáje Education First. Muž, jenž nikdy předtím profesionální závod nevyhrál.
„Flandry teď mluví italsky,“ jásá titulek Gazzetty dello Sport.
Prestižní závod si přivlastnil usměvavý chlapík, který neskonale miluje maminčiny těstoviny a který s maséry týmu Education First pořád vymýšlí nějaké vtípky. Chlapík, o němž generální manažer týmu Jonathan Vaughters říká: „Je jako hubený italský John Wayne.“
Stal se nejmladším vítězem Flander od roku 2005, kdy triumfoval tehdy 24letý Tom Boonen. Zároveň je i prvním italským vítězem od Alessandra Ballana v sezoně 2008.
What a performance! @EFprocycling's @AlbertoBettiol produced the ride of his career to win the 2019 @RondeVlaanderen. Here's how he did it in numbers ⚡️ Full #RVV19 data recap here: https://t.co/Hqz9zcHqgx https://t.co/u8pwpR3hat
Až o 14 sekund za Bettiolem přijel do cíle na druhém místě cyklista z hvězdné stáje Deceuninck-Quick-Step. Ale nebyl jím žádný ze čtyř lídrů tohoto klasikářského Dream Teamu, nýbrž domestik Kasper Asgreen!
Mladý Dán hlídal čelo pelotonu na úvodních kilometrech, pak sjížděl nástupy soupeřů, chvíli sám šlapal ve skupince uprchlíků a ještě na posledních kilometrech se usilovně snažil pomáhat slavnějším parťákům. Jenže ti už po takřka 270 kilometrech neměli kde brát.
Vzal to tedy na sebe.
Po závodě Asgreen nechápal, v jaké pozici se vlastně ocitl.
Kolem Flander 2019 |
„Tohle jsem vážně neočekával!“ vykládal 24 letý profesionál, který do týmu Quick-Step přišel až loni v dubnu. „Měli jsme dnes čtyři skvělé lídry, z nichž každý v minulosti prokázal, že může tyhle Flandry vyhrát. Pouhá skutečnost, že jsem se udržel na předních pozicích až do konce závodu, byla pro mě naprosto neočekávaná. Vždyť já se už při představování týmu před startem musel štípnout, jestli se mi to nezdá: Ty opravdu jedeš Flandry a stojíš tu na pódiu vedle velkého Phila Gilberta!“
Když na posledních kilometrech šlapal v 16členné skupině Bettiolových pronásledovatelů, stále zůstával ve své mysli pomocníkem. „Myslel jsem, že rozjedeme Yvesovi (Lampaertovi) spurt o druhé místo. Najel jsem na čelo skupiny, abych trochu navýšil její rychlost. A najednou za mnou udělal Bob Jungesl díru a řekl mi, ať si pro to jedu sám.“
Byl to vskutku bláznivý den na kostkách.
Početná parta favoritů s Alexandrem Kristoffem, Mathieuem van der Poelem, Woutem Van Aertem, Gregem Van Avermaetem i s posledními mistry světa Peterem Saganem a Alejandrem Valverdem koncovku ve vzájemném dohadování se protaktizovala a spurtovala už pouze o třetí místo.
„Není přece mojí prací dovézt rychlé spurtery za mnou k cíli a pak je nechat vyhrát Flandry,“ ospravedlňoval Van Avermaet, proč se na stíhání Bettiola nepodílel aktivněji.
„Byl to chaotický konec,“ vyprávěl Bob Jungels. „Všichni se v té skupině navzájem neutralizovali.“
Také Sagan se v závěru otáčel na ostatní a rozhazoval rukama.
„Skupina moc nespolupracovala,“ líčil slovenský cyklista. „Trochu foukal protivítr, každý se snažil zůstat za kolem někoho jiného. A když už někdo zaútočil, jiný jezdec ho zase rychle pokryl.“
Navíc Sagan rozhodně nebyl v kondici, s níž ovládl Flandry v sezoně 2016 nebo loni Paříž - Roubaix.
BÝVALÝ ŠAMPION FLANDER. Peter Sagan před startem klasikářského Monumentu Kolem Flander společně s týmovými kolegy.
„Nemyslím si, že jsem tím samým jezdcem jako před třemi lety,“ sám uznal. Trenér Patxi Villa se snažil najít alespoň nějaká pozitiva: „Na konci závodu už jsem viděl lepšího Petra než ve střední fázi. Není ještě ve vrcholné formě, ale postupně se do ní zase dostává.“
Obhájce titulu Niki Terpstra z týmu Direct Energie zmizel z trati ještě mnohem dříve, po pádu jej sanitka vezla do nemocnice. Nic zlomeného nemá, kvůli četným pohmožděninám však bude nucen vypustit i start na Paříž - Roubaix.
Také Zdeněk Štybar, svádějící od čtvrtka boj se žaludečními potížemi, se vytratil z boje o prvenství nečekaně brzy, po stoupání na Kruisberg 27 kilometrů před cílem.
Jeho parťák, předloňský šampion Philippe Gilbert, rovněž oslabený střevními potížemi, Flandry vzdal. Yves Lampaert patrně zaostává za loňskou výkonností a čtvrtý lídr stáje Bob Jungels přiznal: „270 kilometrů s tolika hellingeny bylo pro mě až příliš dlouhých. Zkusil jsem dvakrát zaútočit, ale na Paterbergu jsem kompletně explodoval.“
Štybara mnohé sázkové kanceláře po dvou klasikářských výhrách vedly před startem coby největšího favorita. Alberto Bettiol se v první vlně kandidátů titulu rozhodně nevyskytoval, ale 17 kilometrů před cílem byl v pravou chvíli na pravém místě. Ne nadarmo o něm Vaughters tvrdí: „Má nos na závodní situace, umí perfektně číst dění na trati. Vycítí, kdy může šetřit energii a kdy útočit.“
Na Kwaremontu se cítil dobře. Týmový kolega Sep Vanmarcke rozjel tempo. Pak sportovní ředitel Andreas Klier vysílačkou Bettiola vybídnul: „Vyraž.“
„Tak jsem vypnul mozek a vyrazil,“ vyprávěl Ital.
Po posledním stoupání na Paterberg měl k dobru 15 vteřin. „Pak mě čekalo nejdelších 14 kilometrů mého života. Nechápu, jak jsem je dokázal přežít.“
HOW CAN YOU NOT BE HAPPY FOR @AlbertoBettiol, @EFprocycling, @Vaughters, and @rapha. https://t.co/4RP7WiHKTn
Na jejich konci proťal vítězně cíl a tvářil se naprosto nechápavě: Co se to stalo? „Nemohu tomu uvěřit,“ třikrát zopakoval. Teprve při telefonátu domů nejspíš konečně uvěřil a vzlykal dojetím.
Jeho tým, v minulosti závodící i pod názvy Garmin a Cannondale, se na konci sezony 2017 ocitl na pokraji krachu a mnozí jezdci tehdy opouštěli potápějící se loď. Zoufalý šéf stáje Vaughters dokonce na záchranu stáje vypsal veřejnou sbírku, prosil příznivce, aby se složili po chybějících sedm milionů dolarů.
Na poslední chvíli se povedlo stáj spasit po finanční injekci nového sponzora Education First, švédsko-švýcarské společnosti, organizující vzdělávací programy. Rozpočtem 15 milionů dolarů nicméně tým zůstával v nižších patrech společenství World Tour.
Nyní slaví největší úspěch od svého vzkříšení.
Bettiol do stáje přišel v roce 2014. Bylo mu tehdy pouhých devatenáct let a Vaughters si pomyslel: „Ten kluk vypadá slibně.“ Tedy kromě váhy. „Měl asi šest kilo tuku navíc z toho, jak pořád pojídal gnocchi. Ovšem jinak to byl ryzí talent.“
Brzy dostal Bettiol přezdívku „Mamma di Pasta.“ Svá kila navíc totiž sváděl na maminčinu vynikající pastu. „Když mě necháte doma s mámou, zaručeně ztloustnu,“ oznamoval Vaughtersovi i sportovním ředitelům. „Radši mě pořád posílejte na nějaké tréninkové kempy a tam na mě tlačte.“
V roce 2017 se stal důležitým pomocníkem Rigoberta Urana na Kolumbijcově cestě k druhému místu na Tour, potom sám dojel třetí v celkovém pořadí Kolem Polska, kde získal navrch trikot nejlepšího vrchaře.
Při úprku jezdců z krachujícího týmu v létě 2017 odešel i on. Zamířil do BMC, kde prožil mizernou sezonu 2018 zcela ve stínu Grega Van Avermaeta. Po roce se rozhodl, že BMC opustí - a vtom se ozval Vaughters.
„Chtěli jsme Alberta zpět, věřil jsem mu,“ popisoval šéf týmu Education First. „Naštěstí pro nás neměl předtím dobrý rok 2018 a mohli jsme si ho finančně dovolit. Rychle jsme se dohodli a byl prvním jezdcem, kterého jsem podepsal na letošní sezonu.“
Bettiol si pochvaloval. „Stáli o mě, i když jsem v předchozí sezoně neměl výsledky. Byla to dohoda založená na oboustranné důvěře.“
V přípravě na tuto sezonu tvrdě makal, navzdory mámině pastě shodil tři kila a na první předsezonní kemp týmu dorazil ve skvělé formě.
Už v březnu dokázal 2. místem v časovce na Tirrenu-Adriatiku, že umí rychle ujíždět o samotě.
Před týdnem na klasice E3 BinckBank sprintoval pro 4. místo a předvedl, že také kostky mu svědčí.
V neděli obě tyto schopnosti spojil.
bettiol on phone. imagine winning the first race of your pro career and it’s one of the biggest on earth. https://t.co/uhekkBaTbI
Před startem Flander na otázku, jaký výsledek by jej v cíli uspokojil, odpověděl: „Žádný konkrétní v hlavě nemám. Budu šťastný, když se po závodě dostanu do týmového autobusu s vědomím, že jsem ze sebe vydal na trati 110 procent.“
Přesně to udělal.
Generální manažer týmu Vaughters v prvním šoku na Twitter psal: „OMG.“ (anglická zkratka pro Ach, můj Bože). Hned poté vyjádřil zmatený stav své mysli druhým tweetem: „Ghhffffuuoohgfdsewwsgjbgipivdssshjh!!!!!!!!!!!!!!!!!“
Ghhffffuuoohgfdsewwsgjbgipivdssshjh!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
O pár sekund později Vaughters ve třetím tweetu připsal: „Yessssssss!!!!“
A navrch ještě: „Mama di Pasta!!!“
Bettiol přestal plakat a pronesl: „Myslím, že teď si na naše růžové dresy budou ostatní dávat větší pozor.“
Načež na tiskové konferenci opět připomínal: „Nikdy předtím jsem nevyhrál závod, tak proč bych měl vyhrát právě Flandry? Už zase tomu nemůžu uvěřit. Nevím, kde jsem a o čem vlastně mluvím.“
