„Je to pro mě snad ještě větší překvapení než loni, protože jsem nečekal, že jenom na základě toho, že jsem vylezl „nějakou“ těžkou stěnu na skalách, budu nominován mezi závodní sportovce,“ vypráví 24letý Ondra.
Tou „nějakou“ stěnou myslí skromný lezec jeskynní převis v norském Flatangeru, jenž pojmenoval Project Hard.
Ondra ho poprvé navrtal v roce 2013, několikrát se do Skandinávie vracel. Zhruba 40metrovou cestu, jenž ohodnotil stupnicí 9c, zdolal letos v září. Přidal i stříbro z mistrovství Evropy.
Po tradičním prosincovém odpočinku už ale lezecký nezmar plánuje další výzvy.
Už tušíte kde?
Mám pár kandidátů a budu spokojený, když vylezu další cestu 9c. Bude to buď ve Francii, nebo v Itálii.
Chuť do lezení neztrácíte?
Cest je tolik, že se nebojím, že bych motivaci někdy ztratil. Už nyní mám v hlavě tolik cest, které nebudou třeba těžší, ale naprosto mě motivuje dokončit je a vymyslet, jak by se měly lézt.
Jak se nejtěžší lezecké cesty světa hledají?
Přijedu do vytipované oblasti. Vezmu vrtačku do ruky, navrtám do skály skoby. Potom kartáčkem čistím a hledám chyty. Občas zjistím, že tam nejsou a prostě to nejde. No a někdy se stane, že tuhle práci za mě udělá někdo jiný, ale vlastně zjistí, že cestu nezvládne. Tak zavolá Adamovi a ten se na to podívá.
Už se vás pokusil někdo napodobit zdoláním Projectu Hard?
Nemám o tom informace.
Podruhé jste se probojoval mezi českou sportovní elitu. Navíc jste si oproti loňsku polepšil na sedmé místo. Cítíte, že jste si za poslední dobu vybudoval zvučné jméno?
Asi ano. Bez těch předcházejících úspěchů - loňského mistrovství světa a zdolání Dawn Wallu v Yosemitech - by třeba letošní cesta 9c neměla takový mediální ohlas. Ale jsme za to strašně rád, protože já Project Hard považuju za největší milník kariéry.
Odpočinete si v období Vánoc?
Zpravidla si v prosinci dávám pauzu. Na druhou stranu v zimním období jsou ideální meteorologické podmínky na jihu Evropy. Svátky strávím tradičně doma s rodinou.
A poté?
Po pauze budu měsíc věnovat tréninku a pak odjedu do Francie.
