"Já a aspirant na bednu? Zůstaňme při zemi, protože dokud na ni nevylezu, nic jsem nedokázal," říkal. "A ten trénink vůbec nic neznamená."
Není to úplně pravda. Trénink vám vskutku nepřinese postavení na startu, které se určuje až během dnešní kvalifikace, ale naznačí, jak na tom jste. Jak jste připraveni, jak je motorka rychlá a jakou vlastně máte šanci. A taky jak jste na tom třeba psychicky.
"To hraje obří roli a musím říct, že jsem teď hodně v pohodě. Poslední závody mě můžou postrčit o kus dopředu. Abych se nebál a třeba i víc riskoval."
Abraham prožívá skvělé časy: v posledních závodech byl čtvrtý a pátý, před dvěma týdny si plácl s Ducati a příští rok poskočí z třídy Moto2 do elitní kategorie MotoGP. A jako jednoho z favoritů pro Brno ho vidí třeba i organizátoři mistrovství, když mu na včerejší trénink namontovali kamery.
"To neměli dělat, protože z nich nic nezbylo," smál se Abraham. Během tréninku spadl, je však v pořádku, i proto se při rozhovoru pořád usmíval.
To o chvíli později při setkání s Lukášem Peškem to bylo jak na pohřební hostině. V tréninku skončil 30. z 39 a sám přiznal: "V zázraky nevěřím. Mám teď v hlavě vygumováno a je to horší a horší."
Snad u něj bude platit Abrahamova hláška, že trénink nic neznamená.
