Víc k televizi, vždyť nymburská hala kapacitou zrovna nepřetéká. Ale majitelé vstupenek na pátý finálový zápas play-off neomylně zamíří podél Labe s jasným cílem - vidět na vlastní oči poslední zápas letošní ligové sezony a zažít na vlastní kůži oslavy mistrovského titulu.
Že by takový zážitek zevšedněl, když jde o sedmý titul po sobě? Ale kdež! Jen aby ten zápas byl opravdu poslední a nemuselo se znovu do Prostějova!
Diváci zčásti plní přání Ladislava Sokolovského, aby Sportovní centrum praskalo ve švech a on viděl za oběma koši "aspoň pár lidí" postávat, neb se na ně jinde nedostane místa.
Ve skupince příznivců hostů panuje příjemná, ač nijak bujará nálada. Úsměvy říkají to, co všichni vědí: "Tady můžeme jen překvapit, ale moc s tím nepočítáme." Že by se série přesunula ještě jednou na Hanou? Spíš ne...
V poločase vedou favorizovaní domácí o tři body a jejich tiskový mluvčí Jiří Zídek, zároveň asistent generálního manažera, ukazuje opatrně směrem k ukazateli skóre, když přijde řeč na způsob, jakým chtějí domácí oslavit vítězství a jestli už jsou připravena mistrovská trička.
Diváci mají jasno - po předání poháru se jde na druhý labský břeh do centra. Hráči? Mají své oblíbené podniky a znalci vědí, kde je kolem půlnoci potkat. V tom jsou všechny oslavy sportovních vítězství podobné.
Středočeši ve třetí čtvrtině zvyšují náskok, ale ne o tolik, aby se ještě divácká většina nemohla zklamat ve svých očekáváních. Lavička Nymburka chvílemi stojí, nebo alespoň v nejvypjatějších chvílích vyskakuje. Vždyť pro některé, jako třeba pro Pavla Pumprlu, je to finálová premiéra, tomu nemá co zevšednět. A podle toho hraje!
Prostějov je kousavý finálový soupeř, ale jeho čelisti nestisknou dost dlouho ani dost pevně. Ke konci hlasatel při každém přerušení upozorňuje, kolik času zbývá, a ve skóre to nikdy není míň než o pět.
Deset sekund před koncem se poprvé ozve hlasité skandování "Mistři". A pak, kdy teplota venku už není ryze červnová, na palubovku přijíždí na pojízdném podstavci pohár.
Zídek se ukazuje jako úspěšný kamuflážník. Jistěže byla připravena trička, jistěže byly připraveny kšiltovky. Obojí náležitě potištěno zvěstováním, kdo že je zas a znova šampiony českého mužského basketbalu.
