„Věřím, že to oba zvládnou,“ říká Holčák, který ve své velkokarlovické stáji Valencio připravil dva vítěze Velké pardubické – Maskula (2002) a Hegnuse (2020).
Loni jste chyběli, letos jste zpátky. Těšíte se?
Jasně. Každému říkám, že Velká pardubická je naše olympiáda.
Stuke poběží prvně. Proč až teď?
Pokud měl výkonnost, jezdili jsme s ním do Itálie, kde závodil ve velkých překážkových dostizích. Když začal ztrácet rychlost a neměl sílu držet krok s nejlepšími, začali jsme ho předělávat na krosy. Také si před lety prošel zraněním, kvůli čemuž vynechal část sezony. Takhle se to nabízelo, je to pro něj nová disciplína.
Krosy mu vyhovují?
V Itálii běhal dostihy do čtyř tisíc metrů. Je to vytrvalý a silový kůň, zpomalení tempa mu svědčí. V Pardubicích se mu to líbí.
Proč prestiž Velké pardubické upadá. Trenér Holčák o obhajobě i úbytku financí |
To jste hned poznali?
Nevěděli jsme, jak se popasuje s točením doprava, jak mu půjdou skoky. Vyzkoušeli jsme to na jaře a pardubické závodiště mu pasovalo. Šlo vidět, že dostal chuť.
Sázkové kanceláře ho vidí uprostřed pole. Na co reálně má?
Velká pardubická je dostih dlouhý 6 900 metrů s 35 překážkami. Abyste ji absolvoval bez kolizí, potřebujete dobrého jezdce, dobře připraveného koně a hlavně velkou dávku štěstí. Věřím, že to všechno budeme mít. Jsem přesvědčený, že máme na víc.
Smůlu jste už ale měli, když se zranil váš dvorní žokej Lukáš Matuský, který měl se Stukem jet. Je to velký problém?
Nechci si připouštět, že to nedopadne dobře. Lukáš je náš jezdec, známe se navzájem, víme, co od sebe můžeme čekat. On zná perfektně pardubické závodiště, kurz Velké, kterou dvakrát vyhrál (2020, 2022). Stukea jezdí od jeho tří let, zná ho z tréninků. Lepší spojení být nemohlo. Ale je holt zraněný. To je úděl našeho sportu. Máme náhradníka. Je to mladý, ambiciózní kluk. Věříme mu.
Jak složité bylo sehnat náhradu?
Jednoduché to není. Domácí žokejové jsou rozebraní dlouho dopředu. Takže když vám vypadne jezdec, musíte se dívat do zahraničí. Benoit pojede sice Velkou poprvé, ale odjel několik rámcových dostihů a kromě taxisu zná všechny skoky. To je plus.
Slyší zahraniční žokejové na Velkou pardubickou?
Je to pořád prestižní jméno, má zvuk. Ale představoval bych si, aby mělo ještě větší. Dlouho stojíme na jednom místě. Dotace (5 milionů korun) je pořád stejná. Nůžky se rozevírají. Náklady jsou vyšší a vyšší, ale v lepším případě běháme za stejné odměny, v horším za menší.
Žokejové Bartoš a Matuský budou chybět na startu letošní Velké pardubické |
Všeobecné zdražování vás drtí?
Cítíme ho hodně. Stoupají ceny krmiva, steliva, nafty. Máme velký areál. Musíme ho udržovat. Potřebujeme techniku, lidi. Jediné, co stagnuje, jsou příjmy.
Máte obavy, co bude?
Mám. Nechci si stěžovat, ale když se objektivně koukám na dnešní dobu, není to problém jen našeho sportu a ne jen u nás. Dřívější generace vyrostla na statcích, mezi živými zvířaty, měla kladný vztah ke koním. To jsou majitelé, kterým je teď šedesát sedmdesát. Nová generace neroste. Přírodu, koně znají většinou jen ze sociálních sítí.
