„Na téhle dlouhé trati jsem tak těsný rozdíl nezažil. Když jsem jezdil stovku, tak se sprintovalo do cíle. Na Obrovi se rozhodovalo většinou mnohem dříve,“ líčil v cíli vítězný Jan Jobánek, přezdívaný příznačně „Jobr“.
„Kdyby byl závod o 10 kilometrů delší, tak bych Honzu možná dojel na spurt, ale to bych asi chtěl moc,“ prohodil druhý Michal Bubílek.
Jobánek je králem Drásala. Z devíti ročníků Obra vyhrál sedm, sklonit se musel jen před Slovákem Višňovským před dvěma lety, jednou kvůli zranění nestartoval. Spolu s klasikou triumfoval v Hostýnských vrších devětkrát.
„Na čísla nejsem. Jsem rád, že jsem na trati nechal všechno a že jsem si to užil. Zase jsem si odnesl silný zážitek. První nebo sedmé vítězství je ve finále jedno. Byl to parádní den v Hostýnkách,“ usmíval se po osmihodinové šichtě v sedle.
Zatímco po minulých triumfech naznačoval, že to byl jeho poslední Obr, teď si nechal vrátka otevřená. Jubilejní desátý triumf na legendárním závodě horských kol je tuze lákavá představa.
„Fakt nevím. Teď říkám, že toho mám dost. Možná se mi to za ten rok zase rozleží,“ povídal Jobánek, který musel bojovat o prvenství až do finiše v zámecké zahradě.
„V posledním kopci jsem Michala urval a byl jsem přesvědčený, že jsem si udělal docela velký náskok. Michal mě neuvěřitelně stahoval, takže jsem si musel máknout ještě jednou. Nakonec to bylo o prsa,“ ulevil si Jobánek, který loni porazil Bubílka o více než tři minuty. „Tentokrát mi zatopil. Nedal mi to zadarmo. Byli jsme vyrovnaní. Ve finále bych mu to i přál,“ ocenil druhého v cíli.
Bubílek je „smolařem“ Obra. Čtyřikrát v řadě dojel druhý, a když už Jobánka předčil, vítězství mu vzal Višňovský.
Třetí, stejně jako při premiéře Obra, byl fryštácký biker Radek Šíbl. „Jsem na bedně, takže jsem spokojený,“ pochvaloval si domácí jezdec.
Cyklisté se vydali na trať za ranního deště, v cíli už se jim do tváří opíralo slunce.
„Letos mi přišla trať nejrychlejší, nejvíce jezdivá. Dost se mění těžbou dřeva, hodně cest je zpevněných. Navíc bylo sucho, takže to hodně odsýpalo,“ všiml si Jobánek.
Klasického Drásala opanoval poprvé Lubomír Petruš.
