Býval velkým talentem české silniční cyklistiky.
Pak mužem, který v barvách stáje Quick-Step dokázal vítězit.
Později nezlomným bojovníkem, jenž se vrátil i po hrůzostrašném pádu.
A ještě později v Alpecinu velmi ceněným pomocníkem, stovky kilometrů tahajícím tempo pelotonu na Tour.
Přesto se loni na podzim, v pouhých 29 letech, rozhodl Petr Vakoč svoji silničářskou kariéru ukončit. Měl sice na stole lákavou nabídku nové smlouvy u stáje Alpecin, mohl i v letošní sezoně šlapat pro Mathieua van der Poela a občas třeba i na sebe, jenže on toužil po nových výzvách a po více usedlém životě.
Podepsal proto raději s týmem Canyon Northwave. Jeho biková kariéra nezačala šťastně, když si v zimě zlomil klíční kost, ale už i na této scéně se dokázal prosadit. Skončil druhý v závodě Světové maratonské série v Jelenie Goře a pátý na mistrovství Evropy v bikovém maratonu v Jablonném.
Zároveň v něm ale stále zůstal i kousek silničářského srdce. Proto přicestoval do jihočeské Mladé Vožice. V sobotu si po skončení závodu žen projel mistrovskou trať společně s Janem Hirtem, šestým cyklistou Gira, a s mladým Pavlem Bittnerem, který se už brzy stane jezdcem worldtourové formace DSM. Večer se pak na hotelu v Táboře rozpovídal o tom, že nedorazil jen proto, aby se zúčastnil.
NEZNIČITELNÝ. Petr Vakoč táhne peloton na loňské Tour, ještě v barvách stáje Alpecin.
Co vás přesvědčilo, že opět zkusíte silničářský závod?
Loni, když jsem končil, jsem si říkal, že jsem toho za svoji silničářskou kariéru v Čechách moc neodzávodil. Kromě mistráků jsem tu jel naposledy při Czech Tour před třemi lety. Tak to chci trochu napravit. Letošní profil mistráku vypadá zajímavě (klasikářsky), i proto jsem se rozhodl, že do toho půjdu.
Mistrovství ČR a SR cyklistůNa startu mistrovství ČR a SR v Mladé Vožici v neděli kromě Petra Vakoče budou z elitních českých profesionálů i Jan Hirt (Intermarché), obhájce titulu Michael Kukrle (Elkov Kasper), Michal Schlegel (Caja Rural), Vojtěch Řepa (Kern Pharma), Mathias Vacek (CK Příbram, od 1. 8. Trek), Karel Vacek (Tirol KTM Cycling), Pavel Bittner (DSM Development) předloňský šampion Adam Ťoupalík (Elkov Kasper) či Daniel Turek (Felbermayr). Ve slovenské části šampionátu nastoupí také Peter a Juraj Saganové (Total Energies). Nejpočetněji zastoupenými českými týmy jsou na startu ATT Investments se 13 jezdci, v posledních čtyřech letech triumfující Elkov Kasper s 11 jezdci a BRS - Kaktus bike s rovněž 11 cyklisty. Závodí se na 19,8 kilometru dlouhém okruhu se šestikilometrovým stoupáním ze 450 do 691 metrů, celková délka závodu činí 197,2 kilometru. |
A jak si věříte?
No... cítím se dobře, jen jsem už dlouho na silnici nezávodil. Naposledy loni koncem října při Giro del Veneto. Ale na silničce jsem trénoval, to ano.
Kolik toho máte letos na ní najeto?
Vůbec nevím. Chodím tak jednou dvakrát týdne. Teprve uvidíme, jestli jsem na ní závodit nezapomněl. Určitě nejsem největším favoritem, ale šance na vítězství tam je, když se mi všechno sejde dohromady. Bude to těžký okruh. Rozhodně se o vítězství chci porvat.
A kdyby vám potom coby mistrovi republiky nabídli reprezentaci na zářijovém mistrovství světa v Austrálii?
Tak bych určitě jel. Povolání do nároďáku bych nemohl odmítnout.
Ovšem ani to by vás nejspíš nezlákalo k plnohodnotnému návratu na silnici, že?
To nevím. Už jsem se začal bavit o příštím roce na horských kolech. Chtěl bych jet Cape Epic. Když mi to i teď během léta půjde na biku dobře, asi bych na něm chtěl odzávodit i celou příští sezonu.
Co je na vaší nové kariéře pro vás nejpřitažlivější?
Nový impulz. Výzva získávat na biku větší a větší jistotu a zlepšovat se v technice. A pak i jiný styl závodění, kdy musíte být myslí naprosto přítomní od začátku až do konce. Není tam čas na odpočinek. Mistrovství Evropy v maratonu mi připadá podobné, jako když jedete Strade bianche, taky se hned od startu něco děje. Musíte se neustále soustředit a mnohem víc než na silnici spoléhat na sebe. Víte, že když nastane problém s technikou, nebo s jídlem a pitím, možností na nápravu je mnohem méně než na silnici. Také mě hrozně baví trénovat v lese a v přírodě. I pocit z tréninku je pak jiný, nejste tak ztuhlý a připadáte si víc nabitý. Plus se mi líbí kombinace sportu se školou a dalšími mými aktivitami.
Co studujete?
Psychologii na Newton University. Ta mě vždycky zajímala. Líbí se mi, že jsem během roku víc na jednom místě a vycestuju vždy jen na pár dní na závody. Je to lepší, než když jsem jako silničář býval pryč na x týdnů v kuse. Mám teď víc času na sociální život a další věci. Procházím spoustou změn, ale esence závodění mi zůstala.
Stále máte i firmu zabývající se zdravou výživou?
Mám, ale jsem v ní spíš v pasivní roli. Hlavně teď studuji, závodím a navrch několik sportovců koučuju přes výživu a psychologii.
Kterého z vašich letošních výsledků na horských kolech si ceníte nejvíc?
Asi pátého místa na mistrovství Evropy v maratonu. Před sezonou, než jsem si pár závodů na biku vyzkoušel, jsem měl docela troufalý cíl, že bych tam chtěl jet i o medaili. Ale pak mě nadlouho zabrzdila zlomená klíční kost a potíže s utlačeným nervem, hojilo se to přes dva měsíce, během nichž jsem nabral velké tréninkové manko a přišel o zhruba 20 závodních dnů. Ale v posledních týdnech se mi do toho podařilo zase naskočit a na Evropě jsem byl relativně jen kousek za medailí, na což jsem hodně hrdý.
PS: Petr Vakoč se už silničářským mistrem republiky stal. Tehdy se psal rok 2015 a na trati v Žilině o 11 sekund porazil druhého Leopolda Königa, šestého cyklistu Gira 2015, v té době oblékajícího dres stáje Sky.
