Malý krok pro národní tým, ale velký skok pro český volejbal. Těmito slovy by se mohl shrnout pohled kapitána mužů Adama Zajíčka na úspěch, který s reprezentačními kolegy v chorvatském Varaždínu vybojoval. „Náš sport určitě potřebuje pozitivní energii a potřebuje ukázat, že i nároďák může v Evropě uspět,“ říká.
„Potvrdili jsme úspěch z mistrovství Evropy a ukázali, že to nebyla náhoda. Je to další malý krůček k tomu, abychom český volejbal někam zvedli,“ raduje se Zajíček.
Volejbalisté zdolali Turky a po osmnácti letech slaví triumf v Evropské lize |
„Postupně sbíráme body a děláme maximum pro to, abychom jednou mohli pravidelně jezdit na mistrovství světa.“
V mysli má Zajíček také olympijské hry. „Rád bych se zúčastnil alespoň bojů o to, aby ti kluci, kteří přijdou po nás, měli připravenou a vydlážděnou cestu. Pak bude stačit, aby i oni měli stejnou touhu, jako máme teď my.“
A nadcházející Challenger Cup v Jižní Koreji je další mezník na cestě do světového volejbalu. „Nejedeme se tam jen zúčastnit. Bude to velký zážitek, ne každý se dostane do Koreje, aby tam hrál s Tuniskem, Katarem, Austrálií… Máme možnost zahrát si jeden z nejkvalitnějších volejbalů na světě s lidmi, které vídáme maximálně v televizi, takže kluky jako Šotolu, Sedláčka, Poláka nebo Špuláka to může motivovat pracovat dál,“ doufá kapitán Zajíček.
Janci mezi profesory
V sestavě pro Evropskou ligu se objevilo ještě víc mladých tváří než na loňském evropském šampionátu, kde muži postoupili až do čtvrtfinále. Do národního týmu se tak postupně propracovávají hráči, kterým se podařilo získat na juniorském mistrovství Evropy v roce 2018 stříbro. „Je důležité, že ti kluci nyní ukazují, že na to mají,“ spokojeně konstatuje Zajíček.
S omlazenou sestavou se musel vypořádat i trenér mužské reprezentace Jiří Novák. „Tým je teď víc volnomyšlenkářský. Kluci samozřejmě ví, co je správné. Pracují, dělají, co mají. Ale chuť být spolu na hřišti, projev, gesta, radost z uhraného balonu – to vše je jiné, než když jsou tam zkušení hráči. Ti mají samozřejmě také radost, ale je to profesorské, tohle jsou prostě janci,“ popisuje Novák. „Klima v týmu je super, a taky proto se asi všichni těší, aby mohli být spolu,“ pochvaluje si.
Po úspěšné neděli Novák hlásil, že pro červencový turnaj v Koreji plánuje oslovit další hráče, ti mají podle něj ale pouze doplnit stávající kádr. Základní hrací sestavu prý měnit nechce. „Někteří hráči teď v Chorvatsku dohrávali zranění. Hráli jsme se sedmnácti lidmi, já jich ale potřebuji 21. Musím počítat s tím, že se něco může stát,“ vysvětluje. Například ke třem blokařům by chtěl pro jistotu přibrat ještě čtvrtého.
Před bojem o volejbalovou Ligu národů zkusí trenér Novák obměnit kádr |
S rozšířeným týmem se sejde zase za tři týdny, kdy budou mít čtrnáct dní na přípravu před Challenger Cupem. „Konečně budeme mít dost času pracovat na všem, zaměřit se na každého hráče,“ těší ho.
„Neřekl bych, že nás teď v Evropské lize něco vyloženě trápilo, nebo že bychom byli v něčem fakt dobří. Budeme pracovat hodně na servisu, ten je dnes klíčový, a budu držet kluky pod krkem kvůli obraně, protože ta nás každý zápas dostane z těžké situace,“ plánuje Novák. „Ale nejvíc budeme pracovat na tom, abychom se cítili dobře.“
Neplánované stříbro
Stejný program mají před sebou i volejbalistky, které navíc čeká na konci srpna mistrovství světa. I proto nebyla Evropská liga jejich hlavní letošní cíl. O to větší je ale radost ze stříbrného úspěchu. „Překvapily jsme samy sebe,“ říká nahrávačka Kateřina Valková. „Se stříbrem jsme vůbec nepočítali,“ potvrzuje Miloslav Javůrek z volejbalového svazu.
Volejbalistky skončily v Evropské lize druhé, ve finále prohrály s Francií |
„Troufám si říct, že jsme hrály bojovný volejbal. Samozřejmě jsou věci, na kterých musíme zapracovat, což nám finále i ostatní zápasy ukázaly, ale celkově bych hodnotila turnaj pozitivně,“ konstatuje Valková.
Ve finálovém zápase podlehly domácím Francouzkám 0:3 na sety. „Nejprve to pro nás bylo zklamání, ale kvalifikovaly jsme se na Challenger Cup, a když jsme pak dostaly na krk medaile, tak to bylo pro všechny zadostiučinění.“
O počátečním zklamání hovoří i blokařka Veronika Trnková: „To ale už opadlo a s postupem času dokážeme stále víc ocenit, co se nám podařilo.“ Tak trochu neplánovaně vybojovaný turnaj navíc způsobil, že čas na odpočinek mají ženy v letošní reprezentační sezoně minimální.
Obě hráčky se ale shodují na tom, že i krátké volno tráví aktivně. „Klíčový je mentální odpočinek, pro mě je to jednoznačně vypnutí sociálních sítí,“ říká Trnková. Její kolegyně Valková zase načerpá nejvíce sil s rodinou.
I v ženském týmu se uvedly mladé hráčky, podle Valkové ale při hře není rozdíl věku a zkušeností znát. „Ty mladé holky byly také už v juniorském nároďáku, takže vědí, jak to chodí.“
Rozdíly se podle Trnkové ukazují spíše mezi zápasy. „V dubnu nebo v květnu bylo jediné téma u jídla maturita. Ale myslím, že to je dobře, ponorka pak vzniká pomaleji,“ říká česká blokařka.
Také si všímá, že tak otevřená atmosféra nebyla v národním týmu vždy samozřejmostí. „Když jsem do nároďáku v osmnácti přišla, tak se ty starší hráčky o nás mladší moc nezajímaly. Ale trenér Giannis Athanasopoulos po nás hodně chce týmovou soudržnost a abychom se jedna staraly o druhou.“
Po zdárném představení na evropské scéně mají nyní oba omlazené celky příležitost zazářit i mezi světovými soupeři. A případný úspěch může být dalším vkladem do budoucnosti českého volejbalu. „Základna je velká, dětí je hodně a pevně doufám, že když uvidí, jak se nám daří, tak je to namotivuje, aby u volejbalu vydržely a mohly také zažít velké úspěchy,“ doufá kapitán mužů Zajíček.