Vyhráli jste Český pohár a v extralize skončili třetí. Už jste stačil vyhodnotit celou sezonu?
Rozdělil bych ji na dvě části. První byla velmi dobrá. Začalo to evropským pohárem CEV, kde jsme bohužel zase dostali ruský celek Kemerovo. Přes ně je vždy složité přejít, je tam velká kvalita. Sehráli jsme s nimi vyrovnané zápasy, ale nepostoupili jsme. Pak přišel Český pohár, kde jsme podali jak proti Lvům Praha, tak i proti Karlovarsku ve finále velice dobrý výkon. V takové konkurenci je výhra obrovským úspěchem.
A druhou částí myslíte play off?
První zápas se Lvy v semifinále jsme sehráli dobře, ale pak Pražanům bouchly saze, možná je nakoplo i ubojované čtvrtfinále s Kladnem a od té doby hráli výborně. Přesně to, co podle papírových předpokladů měli předvádět v celé sezoně. My v semifinále nepředvedli náš nejlepší výkon, nedokázali jsme se z toho nějak dostat.
Mohlo to něco změnit?
Možná by stačilo uhrát se štěstím jeden set a celá série by se zlomila. Na druhou stranu jsem však rád, že po tomto nezdaru a velkém zklamání pro celé mužstvo, jsme se sebrali a dokázali uhrát třetí místo. A že jsme v posledním utkání zase hráli takový volejbal, který jsme předváděli v sezoně. Bohužel, byla tam řada faktorů, které nás limitovaly a o kterých jsme při play off nemluvili.
Mluvíte o zraněních?
Ano, teď už to mohu říci. Třeba Radek Mach měl po finále poháru přes měsíc špatné rameno, pak těsně před vyřazovacími boji proležel týden v horečkách a pod antibiotiky. Ondřej Piskáček ležel pět dní na infekčním oddělení s rotavirem, ztratil několik kilo své váhy, takže také vypadl ze své obvyklé formy. Michal Kriško se prakticky do konce sezony také nedostal do své pohody kvůli těžkému zranění kotníku.
A to stále není vše.
Casey Schouten od začátku play off laboroval s tříslem a přitahovači a nastupoval do semifinále prakticky bez tréninku po desetidenní pauze. K tomu všemu si Filip Stojlovič zvrtnul kotník, takže se nám to pěkně nasčítalo a v nadsázce nejvytíženějšími lidmi v play off byli masér, fyzioterapeutka a doktoři. Podobně to asi vypadá v každém týmu při dlouhé sezoně, ale na nás to dopadlo ve špatnou dobu a najednou. Nikdo z nás se na to ale nebudeme a nechceme vymlouvat, závěr sezony prostě nebyl ideální.
A tedy sezona celkově?
Dlouhodobou část i výhru v poháru můžeme brát jako úspěch. Nepovedly se nám tři ze čtyř zápasů v semifinále s Prahou, kdy byl soupeř lepší. Naším cílem bylo finále, takže jsme nesplnili očekávání a můžeme mluvit o neúspěchu. Nicméně já jsem rád, že jsme sezonu zakončili kvalitním výkonem na hřišti a vítězstvím, což je pro mužstvo vždycky dobré. Snad jsme se tak dobře rozloučili i s našimi skvělými fanoušky, kteří nám byli velkou oporou po celou sezonu.
V pozápasových hodnoceních v semifinále jste často opakoval, že jste měli problémy v útoku.
Už jsem si to několikrát rozebíral a rozebírám stále. Začalo to na příjmu, kde nás Praha zatlačila. Nepřihrávali jsme tak, jak bychom si představovali, i když čísla ze statistik jsme měli lepší než soupeř. Jenže Lvi těžké balony odútočili, my ne. Pak v tom určitě hrála roli i distribuce nahrávky, byli jsme od Miguela de Ama dlouhodobě zvyklí na lepší výkony. Statisticky jsme útočili na málo procent, v tom nás Praha převyšovala.
Znáte to i jako hráč. Jak je těžké si správně načasovat formu?
Je to náročné. Zvláště když máte v sezoně vrcholů víc. To byl Český pohár, pak jsme doháněli první místo v dlouhodobé části. A v play off se opravdu musí sejít všechno, od zdraví přes fyzickou přípravu a mentální nastavení. Dobré je, když vám přijde i nějaký výrazný impulz, což měla třeba Praha. Zvládla těžké čtvrtfinále a to ji nakoplo. My jsme možná, byť do hlav hráčům nevidím, byli mírně uspokojení úspěchem v poháru. I tak ale největším problémem bylo to, že nejdůležitější hráči nebyli v top formě. Pořád jsme museli něco měnit, hledat, což nepřispívá k tomu, aby v důležitých zápasech byla v mužstvu pohoda.
Hodně se mluvilo o generační obměně mužstva. Jak bude vypadat tým v další sezoně?
Jisté už je, že skončí kapitán Radek Mach. Ještě řešíme změny na určitých klíčových postech, v následujících dnech bychom měli být chytřejší. Změny určitě budou.
Mluvil jste o tom, že Lvi dobře využili vysoké smečaře. Bude to cesta, kterou se vydá i Jihostroj?
Možná ano, jenže oni moc nejsou. Sehnat více než dvoumetrové chlapy, kteří umí zvládat příjem tak, aby se udrželi na hřišti, to je už opravdu jiný level. Myslím si, že náš Martin Licek právě takovým hráčem je a mohl by tuto roli zvládat. Má za sebou první rok a doufám, že jeho růst bude dobře vidět i příští sezonu.
René Dvořák, trenér budějovických volejbalistů
Končí éra Jihostroje, ve které se loučí blokař Radek Mach. V jednom klubu odehrál devatenáct sezon, což je na současnou dobu a jakýkoliv sport nevídané. Jak bude vypadat kádr bez něj?
To je opravdu už rarita. Dnes hráči přecházejí z jednoho klubu do druhého, jdou za lepším volejbalem i výdělkem. To se už asi nebude opakovat. Radek tu i v posledních letech v žádném případě nebyl do počtu, ale udržoval si stabilní a skvělou výkonnost. Letos ho zranění plus nemoc vyřadila na dlouhou dobu, nemohl se dostat na svou úroveň, což mě hrozně mrzelo. V důležitých zápasech nám strašně chyběl a jeho absence byla opravdu znát.
U týmu budete v následující sezoně i vy jako hlavní trenér. Už máte za Macha vybranou náhradu na post kapitána?
Mám ještě na rok podepsanou smlouvu. Ohledně kapitána je ještě brzy, teď jsme vlastně teprve skončili. Jsou dva způsoby, jak kapitána vybrat. Buď to dělá šatna, nebo trenér. Když jsem přišel, byl už kapitánem nahrávač Habr, a když on odešel, kluci si vybrali Radka a já tam měl trochu větší poradní hlas. Potvrdilo se, že to byla určitě velmi dobrá volba.
