Extrémní dálkovou soutěž zažil nejprve v Africe, pak v Jižní Americe a nakonec v Saúdské Arábii. Při všech svých startech dojel i do cíle.
Když mu však tuhle unikátní bilanci připomenete, není moc rád. „Málokdo si umí představit, co závodník na Dakaru skutečně zažívá. Jaká je to zodpovědnost vůči partnerům, kteří do toho dali spoustu peněz. Všichni si myslí kdovíjaký nejsem robot, ale i mě může potkat smůla. Snad to zase dopadne dobře,“ říká šestačtyřicetiletý veterán Pabiška, jehož dakarským maximem je 18. místo z roku 2014.
Vloni jste se na Dakar vrátil po dvouleté odmlce. Co vás pořád motivuje?
Já už jsem si myslel, že přijde konec kariéry. Ale pak jsem natrefil na Jantar Team pod skvělým vedením Jána Miloně, který ve mně vzbudil novou chuť do závodění. V hlavě jsem podobně našláplý jako ve dvaceti. Je to výsledek toho, že mi je v týmu dobře. Tahle blbá doba přináší čím dál horší starosti, ale když se má závodník dobře, líp se mu dýchá a i příprava je lepší. Snad to přispěje k tomu, že z Dakaru přivezu jeden z těch lepších výsledků.
Vyřízený, ale šťastný. Letošní Dakar byl nejtěžší, říká Pabiška |
Opět startujete v náročné třídě Malle Moto, kde jezdci nemají žádnou asistenci a všechno na motorce si musí dělat sami. Neříkáte si někdy, jestli máte tohle martyrium zapotřebí?
Na minulém Dakaru jsem si to jednou řekl, to musím přiznat. Ale nebylo to ani tak náročnou kategorií, ale tím, že mi byla strašná zima a já zimu nesnáším. Ale nakonec jsem se s tím popral a připravuju se, abych to příště zvládl líp. Když jsem viděl, kudy vede trať Dakaru 2022, tak si myslím, že možná už takovou zimu nezažijeme. Do severních oblastí Saúdské Arábie tentokrát totiž vůbec nepojedeme.
Vloni jste skončil celkově třicátý. Je to meta, ke které se pokusíte znovu přiblížit?
Všichni říkají, že kolem třicítky je to moje standardní pozice. Moje srdce závodníka ale samozřejmě bije o trochu výš. Vím, že mám na to být do 25. místa. Ale třída Malle Moto nedává příležitost si moc odpočinout. Vzhledem k tomu bylo třicáté místo nadstandardní. Fyzicky jsem se cítil velice dobře, ale byl jsem opatrnější, aby se mi nic nestalo a nemusel večer něco opravovat. Tentokrát bych se chtěl pokusit jet stylem, jaký jsem předvedl v roce 2014, a nebýt na motorku tak hodný. Určitě nebudu bláznit jako osmnáctiletí kluci, ale nechci už techniku tolik šetřit. Řekli mi, že to není potřeba a že motorka něco vydrží. Zkusím ji tedy víc držet pod krkem.
 |
Jak máte letos natrénováno?
Ježdění bylo strašně moc, do téhle chvíle jsem ještě nepřestal. Letos pojedu po letech na značce Husqvarna. Dakarskou motorku jsem odvezl na loď do Marseille a teď dávám dohromady starší motocykl, se kterým odjedu na čtrnáctidenní soustředění. Bude to někde v Česku, jen vybírám nejteplejší lokalitu. Po třech letech jsem navíc opět nasadil vysokohorský trénink.
Jak vypadá?
V téhle chvíli už spím v hypoxickém stanu. Saúdská Arábie sice neleží tak vysoko nad mořem, ale přidá mi to červené krvinky důležité pro regeneraci. Hypoxická kůra trvá minimálně tři neděle, teď jsem ve dvou tisících metrech a dám to až na maximum, což jsou tři a půl tisíce. Je to takový povolený doping. Dávám přípravě maximum, abych na Dakar nejel z gauče.
Na Dakaru jste startoval dvanáctkrát a vždy jste dojel až do cíle. Nesvazuje vás to trochu?
Máte pravdu, není lehké s tím žít. Osobně mě to dost trápí. Málokdo si umí představit, co závodník na Dakaru skutečně zažívá. Jaká je to zodpovědnost vůči partnerům, kteří do toho dali spoustu peněz. Moje účast se vyšplhala na tři a půl milionu korun. Upadněte na startovní rampě, zlomte si kličku a někomu to pak vysvětlujte. A to je ještě prkotina, každý metr na trati čeká nějaký průšvih. Všichni si myslí kdovíjaký nejsem robot, ale i mě může potkat smůla. Snad to zase dopadne dobře.
Dakar se opět pojede v Saúdské Arábii. Můžete čerpat z loňských zkušeností?
Doufám, že trošku jo. Vždycky, když jsem přišel na nový kontinent, a teď už jsem byl na třech, tak první Dakary byly seznamovací. V Jižní Americe jsem si musel zvykat na jemný písek feš-feš, v Saúdské Arábii zase na větší rozlohu pouště, hornatost a zimu. Teď už vím, do čeho jdu. A snad mi pomůže i číselné znamení.
Jaké?
Bude to můj třináctý Dakar a součet čísel na espézetce mé motorky je taky třináct. Chci věřit v to, že to bude moje šťastná třináctka.
