V praxi to znamená, že pokud by se za šest let na šampionátu měly střetnout třeba tradičně červený Wales a zelené Irsko, jeden z týmů by svou obvyklou barvu musel vyměnit.
Právě rozlišování mezi červenou a zelenou totiž patří k nejčastějším obtížím, se kterou se setkávají lidé postižení barvoslepostí. Při sportovním utkání tak od sebe nemohou rozpoznat jednotlivé týmy a jsou výrazně ochuzeni o zážitek.
Britský list I newspaper píše, že jestliže barvoslepostí trpí jeden muž z dvanácti, na ragbyovém stadionu může být až 3 000 fanoušků s touto poruchou.
Vedle diváků jde samozřejmě i o samotné hráče, barvoslepost ostatně přiznává i předseda Mezinárodní ragbyové federace Bill Beaumont.
„Výzvy, kterým kvůli ní čelí hráči, trenéři či funkcionáři, jsou často přehlíženy. A já je znám z první ruky,“ popisuje.
Také proto zavelel ke změně. Regule pro mistrovství, které za dva roky hostí Paříž, už jsou stanovené, „zelenočervené pravidlo“ tak bude platit až od následujícího šampionátu, který uspořádá Austrálie, nebo Rusko.
Už při mistrovství před dvěma roky v Japonsku se v internetovém prohlížeči Google Chrome objevila verze „Viďte zeleně“, která umožňovala fanouškům přizpůsobit si barvy na obrazovce. Irským ragbistům v zelených dresech tak naplno mohli fandit i barvoslepí příznivci.
Letos v září zase ragbyová federace zveřejnila dokument, v němž deklaruje, že její sport je sportem pro všechny.
V oblasti barvosleposti tak navrhuje zaměřit se právě na barevné kombinace dresů, vybavení, informačních nápisů na stadionech a webových stránkách či vstřícné televizní pokrytí.
„Doufám, že v době šampionátu 2027 už to bude normou,“ přeje si předseda Beaumont.
