V základu nechyběl ani ve středu, kdy národní tým ve čtvrtfinále mistrovství Evropy podlehl Slovinsku 0:3 (-21, -19, -25).
„Jsem moc rád, že hraju,“ usmál se Vašina, který je z České Třebové, ale s vrcholovým volejbalem začínal v Ostravě. „Děkuji trenérovi, že má ve mě takovou důvěru. Snad mu ji splácím na hřišti, protože je tady spousta dobrých smečařů, kteří si také zaslouží hrát. Pro mě to jsou hlavně obrovské zkušenosti.“
S kadety jste vyhrál mistrovství Evropy, na juniorském evropském šampionátu jste byl druhý. Teď hrajete mezi dospělými. Je to velký skok?
Samozřejmě. Tohle je vrchol evropského volejbalu. V kadetech jsou hráči hodně mladí, ale několik se jich do mužských reprezentací dostalo. Tady je špička Evropy, sem se probojovali jen ti nejlepší. Být na mistrovství Evropy je velká čest.
ME volejbalistůna iDNES.cz |
Nedávají vám spoluhráči najevo, že jste v mužstvu nejmladší?
Ne, nikdo to neřeší. V šatně jsme si všichni rovni, což je paráda. Každý má svůj názor a i to je skvělé. U nás v týmu se na holuby a staré mazáky nehraje. Nejvýše, když na tréninku hrajeme „bagrošku“ mladí proti starším. Ale pak se znovu semkneme. Jedeme zase spolu.
V Ostravě jste poprvé vstoupil do extraligy mužů. Měl jste tady v hledišti hodně známých?
Třeba, když jsme hráli s Francií, tak přišli kluci z ostravského týmu. Ale jenom jsem si s nimi plácl. Bohužel covidová opatření nedovolují, abychom se mohli kamarádsky obejmout anebo si více popovídat, což mě hrozně mrzí. Cítím podporu, vždycky si s kluky napíšeme. Jsem moc rád, že i když jsem už delší dobu pryč (před třemi roky přestoupil do Karlovarska – pozn. red.), tak na mě nezanevřeli a přišli se podívat.
 |
S Karlovarskem jste získali titul. Zahraničí vás neláká?
Nic neplánuji. A až skončí mistrovství, chci se naplno soustředit na sezonu v Karlových Varech.
Nabídky odjinud žádné nepřišly?
S mým agentem jsme si řekli, že o nich nebudeme nijak moc diskutovat, když je Evropa a pak začne klubová sezona. Soustředím se na svůj výkon, abych se předvedl v tom nejlepším světle.
Přesto určitě máte nějaký volejbalový sen.
Ano, hrát v zahraničí, polskou ligu za Jastrzębie, které je tady kousek za hranicemi. Tam bych jednou chtěl hrát. A říkal jsem to, už když jsem hrál v Ostravě. Jastrzębie je pro mě srdcová záležitost.
Takže ne Itálie, nebo Francie?
Popravdě – Polsko je blízko a člověk se tam domluví mnohem lépe než jinde (směje se).
