Tři muži z vedoucí skupinky se v cílové obci Berg en Terblijt chystali k závěrečnému spurtu.
„Držel jsem se za Woutovým kolem, protože jsem si byl jistý, že je lepším spurtérem než Max,“ popisoval jednadvacetiletý Tom Pidcock z Ineosu, jak si hlídal Wouta van Aerta z Jumba, zatímco Max Schachmann z Bory měl být v jejich souboji o titul tím třetím do počtu. (Což také nakonec byl...)
O čtyři dny dříve na Brabantském šípu dokázal Pidcock, skokan této cykistické sezony, ve spurtu Van Aerta nečekaně porazit.
„Přitom při Brabantském šípu jsem si myslel, že Wout vypadá na trati silnější než já,“ líčil Brit. „Zato tentokrát jsem věřil, že jsem tím nejsilnějším chlapíkem v závodě. Měl jsem do spurtu vážně dobré nohy.“
Přesto mu to v neděli na vítězství nestačilo.
Dvě stě metrů před cílem začal Van Aert z první pozice spurtovat. Na metě 80 metrů před cílem se Pidcock vynořil zpoza jeho kola a čím dál víc se Belgičanovi přibližoval.
Van Aert klopt Pidcock in millimeterspurt in de Amstel Gold Race https://t.co/Td1J5jlvI6
Pak proťali čáru. Vedle sebe. Prostým okem nebylo možné rozlišit, kdo z nich zvítězil. Remíza, řekli byste.
„Bylo to supertěsné,“ říkal Van Aert.
Pak se začal lídr Jumba za cílem radovat. Na krátkou chvíli.
„Po dojezdu jsem z týmového rádia uslyšel, že jsem vyhrál,“ vyprávěl Van Aert. „Jenže vzápětí jsem na velké videostěně uviděl záběry, po kterých jsem se znovu ocitl v nejistotě.“
It doesn't get much closer #AGR21 https://t.co/vzuuqe3d7J
Záběry z televizní kamery umístěné u cílové čáry (ale ne přímo na ní) totiž upřednostňovaly coby vítěze spíše Pidcocka.
Déle než pět minut se čekalo na verdikt.
Van Aert přiznával: „Moje pochybnosti trvaly až do chvíle, než jury přišla do převlékacího stanu a oznámili, že mé vítězství je potvrzeno. Nikdy jsem ještě tak těsný dojezd nezažil.“
Dé finishfoto van het voorjaar #agr2021 Van Aert verslaat Pidcock in een onvervalste millimetersprint! https://t.co/BSvjB0PQik
Vybojoval druhé worldtourové prvenství v sezoně, už v březnu dominoval závodu Gent - Wevelgem.
Zároveň tak vítězně završil nesmírně vyčerpávající cyklokrosový a silničářský blok závodů, během nějž se v terénu stal vítězem Světového poháru a vicemistrem světa, načež na silnici kromě dvou klasik ovládl i dvě etapy Tirrena-Adriatica (kde skončil celkově druhý), přidal 3. místo na Milán - San Remo, 4. místo na Strade Bianche a 6. místo Kolem Flander.
Pidcock: Více otázek než odpovědí
Jeden z komisařů UCI nabídl v nedělním večeru do televizních kamer záběr cílové fotografie, která určila vítěze Amstelu.
Rozdíl mezi prvním a druhým měl činit pouhé čtyři tisíciny sekundy, tedy 0,004 sekundy, jak bylo s odstupem času zveřejněno například na odborných serverech Cycling Weekly, Cycling Daily, Pezcyclingnews a dalších, stejně jako v nizozemské televizi NOS.
Pidcock nejprve porážku přijal: „Nemůžete přece nesouhlasit s cílovou fotografií. Jsem zklamaný, prohrát o tak malý kousek je nesmírně frustrující. Zvlášť po tak povedeném průběhu závodu a s nesmírně silným týmem v zádech. Měl jsem začít spurtovat dřív.“
Přesto ani tím dohady o jménu vítěze neskončily.
V pondělí dopoledne Pidcock tweetoval: „O výsledku Amstelu se na Twitteru hodně spekulovalo. Cílová fotografie se používá k ověření těsného výsledku. Jenže včerejší snímek vyvolal více otázek, než kolik jich bylo zodpovězeno. To není správné. Fotofiniše by měly být stoprocentně přesné.“
Na Twitteru se po závodě skutečně objevily záběry dojezdu z různých pozic i úhlů, které vybízely k odlišným interpretacím výsledku, ale k žádnému vyšetřování legitimity cílové fotografie nedošlo.
Zpravodajství ze závodu |
Profesor Daam Van Reeth při dotazu na přesnost cílových fotografií v cyklistice v porovnání s jinými sporty pro server Cycling Weekly podotkl: „Jde o častou otázku pro odborníky v tomto oboru: Je současná technologie, která se používá pro cílové fotografie v cyklistice, dostatečně přesná, aby si byla jistá rozdílem čtyř tisícin sekundy? Například pokud je v lyžování rozdíl menší než setina sekundy, sportovci jsou si rovni a oba jsou vyhlášeni vítězi.“
Navíc komentáře u některých fotografií, které se šířily na sociálních sítích, naznačovaly, že cílová kamera nebyla umístěna v dokonalé linii cílové čáry, ale nepatrně před ní. Také to by samozřejmě hrálo roli.
Komisař UCI Jempi Jooren, specializující se na přípravu vybavení pro cílovou fotografii, vysvětloval belgickému listu Het Nieuwsblad, proč trvalo tak dlouho, než dokázali vítěze potvrdit: „Televizní kamery mají širokoúhlý objektiv, který často poskytuje zkreslený obraz. Také jsem si nejprve myslel, že Pidcock vyhrál. Při pohledu na zpomalený televizní záběr bych za to dal ruku do ohně. Ale cílová fotografie ukázala, že to bylo jinak. Rozdíl byl skutečně jen několik milimetrů. Cílová fotografie pracuje s pixely, na kterých je nejmenším viditelným rozdílem milimetr.“
Komisař Jooren zároveň připomněl: „Cílovou čáru tvoří bílá čára široká 34 centimetrů, následovaná 4 centimetry širokou černou čárou a poté další 34centimetrovou bílou čarou. Vlastní cílová čára je kolmá na konec první 34centimetrové bílé čáry. Rozhodující je, kdy tuto čáru protíná přední část kola.“
Pidcock později svůj tweet, v němž zpochybnil výsledky závodu, opět smazal, možná na doporučení vedení týmu Ineos.
Při hledání pověstných „kdyby“, experti poukazovali, že při tak extrémně těsném dojezdu mohly sehrát roli také další detaily.
Třeba i fakt, že Pidcock před spurtem zapomněl odhodit svůj bidon, nebo možná minul vymezené území pro jeho odhození a nechtěl riskovat diskvalifikaci tím, že se ho zbaví později. Diskutovalo se tudíž, zda také nadbytečná váha bidonu mohla způsobit rozdíl čtyř tisícin v cíli.
„Nebo by možná Pidcockovi pomohlo, kdyby měl o 10 psi na předním kole navíc,“ glosoval přední britský reportér Michael Hutchinson. Psi je anglosaská jednotka tlaku, definovaná jako libra síly na čtverečný palec.
Winner of the 55th Amstel Gold Race: @WoutvanAert !!! https://t.co/5lzdvaePPw
Pidcock zároveň přiznal, že v předchozím průběhu Amstelu poněkud „naletěl“, když následoval útok Primože Rogliče z Jumba a tříštil tím síly. „Až později mi došlo, že to byl Primožův strategický tah pro Wouta,“ vykládal jezdec Ineosu.
Každopádně i na smolné koncovce dokázal najít jedno nepřehlédnutelné pozitivum: „Rostu s každým dalším závodem.“
V rámci jarních klasik se představí ještě ve středu na Valonském šípu. Naopak pro Van Aerta nyní začíná dlouhé nezávodní období. Ukončí ho až červnovým startem na etapách Dauphiné, přípravném klání před Tour.
Že odpočinek už nutně potřebuje, o tom na rozdíl od cílové fotografie Amstelu nikdo nepochybuje.
