Carapazův Ineos se usadil na špici na předposledním stoupání.
Rogličovo Jumbo převzalo dirigentskou taktovku na tom posledním.
„Tam jsme jeli na plný plyn a všichni jsme trpěli,“ popisoval Slovinec. „Ale my máme toho našeho bláznivého kluka - Seppa - a ten létá.“
Ano, ten obrázek nebyl v letošní sezoně vůbec nový. Američan Sepp Kuss se usadil v čele skupiny favoritů a drtil je svým tempem.
Tak jako na Dauphiné, tak jako na Tour.
Na závěrečném stoupání na Alto de Arrate jeho zrychlení odpáralo z první skupiny i některé spolufavority závodu v čele s Alejandrem Valverdem a Tomem Dumoulinem.
Právě na Vueltě slavil loni Kuss v Santuario del Acebo své první vítězství ve World Tour. „Bylo pro mě zlomové a dodalo mi spoustu sebevědomí. Vuelta je můj nejoblíbenější závod,“ svěřoval se.
Stoupání na Arrate znal. Pět kilometrů před cílem se na něm ujal taktovky a nachystal svému lídrovi Primoži Rogličovi dokonalé odrazové prkno k útoku na etapu.
Vuelta 2020Speciální příloha iDNES.cz |
„Vuelta je závodem, kde se velmi často útočí, a etapy jsou tu explozivní,“ tvrdil Kuss. „Tak jsem se snažil udělat poslední kopec pro ostatní co nejtvrdší. Věděl jsem, že Primož potom bude mít dobrou šanci na vrcholu zaútočit.“
Což se i stalo.
Kuss ještě převedl osmičlennou skupinku přes vrchol Arrate, odkud zbývaly dva kilometry velmi mírného sjezdu do cíle. A kilometr před metou atakoval Roglič.
Mezeru, která za ním vznikla, už nikdo nedokázal ucpat. S rukama nad hlavou projížděl Slovinec cílem. Začal Vueltu tam, kde ji loni v Madridu skončil. Na pódiu pro vítěze.
„Je hezké zase vyhrát, ne?“ povídal. „Jsem šťastný, opravdu moc šťastný. Tým ukázal, že je velmi silný, pracoval perfektně celý den a já byl schopný jeho práci dokončit.“
Marně jej naháněli druhý Carapaz i další cyklisté.
Pravda, není ani trochu obvyklé, aby si obhájce titulu a největší favorit oblékal dres lídra hned v první etapě. Vítězství stylem start - cíl dávno vyšla na závodech Grand Tour z módy.
Začala Vuelta. V bitvě favoritů zvítězil Roglič a znovu oblékl červený dres |
Ovšem tato Vuelta je i v tomto směru jiná. I Roglič po úvodní etapě naznačil: „Chci si užít trikot lídra. Nikdo netušíme, jak daleko tu nakonec dojedeme. Tak se budeme soustředit na každý den a pokusíme se vyhrát, co se dá. Je úžasné, že v těchto časech stále můžeme závodit - a snad je pro fanoušky i zábavné takové závody sledovat.“
Vzápětí naznačil, koho považuje za největšího soupeře: „Ineos dnes vypadal supersilný.“
Však si také Richard Carapaz v tiskové zprávě své stáje pochvaloval: „Povedl se nám dobrý start. Tým byl na začátku závěrečných stoupání vždy na tom správném místě a odvedl skvělou práci. Pokusili jsme se vyhrát etapu, ale i bez ní jsem šťastný, jak jsme si vedli. Jsme nyní velmi namotivovaní.“
Bude to skutečně souboj těch dvou? Roglič versus Carapaz?
Nebo do něj vstoupí Enric Mas, druhý muž ročníku 2018? Také on působil v první skupině velmi dobře, i když si po etapě jadrně postěžoval: „Bylo to dnes s prominutím zasr... tvrdé. Vítr byl nebezpečný, se silnými poryvy a navíc byla zima. Na takové počasí nejsme na Vueltě zvyklí.“
Zatímco on, ale třeba i Dan Martin z týmu Israel Start-Up Nation nebo Estéban Chaves z Mitcheltonu-Scott mohli hledět do výsledkové listiny s uspokojením, u mnoha dalších hvězd naopak hned první den ukázal: Vy o přední příčky bojovat nebudete.
Katastrofou se stal pro dvojici vrchařů stáje Education First. Jak Michael Woods, tak Daniel Martinez upadli a dokončili etapu 18 minut za nejlepšími.
Ani Thibaut Pinot nebyl konkurenceschopný. Lídr týmu Groupama-FdJ ztratil na 63. místě 9:56 minuty.
A Chris Froome na 72. místě 11:12 minuty.
Spíše z jisté nostalgie a kvůli respektu k jeho předchozím triumfům zařazovali bookmakeři Brita v dresu Ineosu do desítky největších favoritů Vuelty, přestože jeho výsledky v sezoně hovořily úplně jinou řečí.
Už v průběhu etapy bylo zcela jasné, na koho Ineos jede. Když Froome ztrácel kontakt na předposledním stoupání 18 kilometrů před cílem, zůstával sám. Jeho týmoví parťáci byli k ruce Carapazovi.
„Trochu mě tam odtrhli, proto jsem začal poslední stoupání zezadu,“ říkal. „A pak jsem zůstal odpárán za pádem. Ale byl to pro nás velký den, Richie (Carapaz) přijel druhý. Je naším týmovým lídrem a my uděláme vše, co bude v našich silách, abychom mu pomohli k celkovému vítězství.“
Dva roky a dva měsíce nestartoval Froome na žádné Grand Tour. Naposledy jel Tour 2018, kde skončil třetí.
„Už jen to, že tu mohu být, je mým vítězstvím,“ přiznává na letošní Vueltě. Úterní tempo však bylo pro 35letého muže příliš rychlé. „Stále věřím, že se má forma bude v průběhu závodu zlepšovat,“ doufal jen.
Ztratili i Dumoulin a Valverde. Ale v případě těchto dvou mazáků je manko 51 sekund přijatelné, nevyřazuje je z boje o stupně vítězů v Madridu. „A ty jsou mým cílem,“ vyhlásil Dumoulin. Proč by na nich s Rogličem nemohli stát oba?
2. etapa VueltyPodrobná online reportáž |
Zatím má Jumbo na hotelu sbírku výsostných dresů. Rogličovi patří nejcennější červený i ten zelený pro lídra bodovací soutěže. Kuss je pro změnu majitelem puntíkatého, vrchařského.
„Ani jsem si nevšiml, že jsem tou prémií (2 km před cílem) projel první,“ přiznával Američan. „Prostě jsem jen na špici jel tempo pro Primože.“
Takže co s tím puntíkatým dresem?
Odpověď byla očekávatelná: „Pro nás je prioritou číslo 1 Primožův červený.“
Dnes ho budou hájit na prémii 1. kategorie Alto de San Miguel, odkud následuje prudký 17kilometrový sjezd do cíle v Lekunberri.
Ve čtvrtek přijde horský dojezd na Laguna Negra.
A už v neděli Aubisque a Tourmalet.
Tenhle start Vuelty je vážně ďábelský.