Vstříc etapovému vítězství se ještě před nimi drápal Miguel Ángel López z kazašské Astany, ale ten Primože Rogliče až tak moc nezajímal.
Pro lídra stáje Jumbo byl podstatný cyklista, který se k němu v bílém dresu nejlepšího mladíka přes veškeré úsilí neuměl dotáhnout.
„Arbitr, jenž rozsoudí Rogliče a Pogačara,“ nazval list Le Dauphiné Libéré průsmyk Col de la Loze.
Stalo se. Byli rozsouzeni.
 |
Paříž vyhlíží nového krále Tour a jeho jméno stále zřetelněji vystupuje mezi alpskými vrcholky.
Sportovní ředitelé jiných stájí se před středeční královskou etapou vzácně shodli, že pokud v ní Roglič uhraje s Tadejem Pogačarem remízu, nedokáže ho už lídr stáje UAE Emirates ve čtvrteční poslední alpské etapě (bez dojezdu na kopec) ani v sobotní časovce sesadit.
18. etapa TourPodrobná online reportáž |
A Roglič udělal ještě víc.
Navýšil svůj náskok ze 40 na 57 sekund. Bývalý juniorský mistr světa ve skocích na lyžích si jede pro titul z nejslavnějšího klání cyklistů.
Jistě, takhle nahlas vám to nepoví.
„Má práce pokračuje, stále jsou před námi těžké etapy,“ prohlásil v Meribelu na tiskové konferenci. „Ale jsem rád, že je tahle etapa za námi. Ten kopec není srovnatelný s čímkoliv, co jsem dosud zažil.“
Svatyně v pekle
Krásnější a drsnější kulisy pro bitvu dvou kandidátů trůnu byste vskutku hledali jen velmi obtížně. Titulní strana deníku L’Equipe ve středu u celostránkové fotografie Rogliče a Pogačara vybízela: „Vyndejte cepíny!“ Tak děsivá pověst provázela až 24procentní rampy na posledních pěti kilometrech Col de la Loze.
„Vstupujeme do nového světa vysokohorských průsmyků se šíleným sklonem,“ pronesl tvůrce trati Thierry Gouvenou.
Nikdy předtím se sem Tour nevydala, protože dlouho tento průsmyk ani neexistoval. Původně tu byla jen prašná cesta pro bikery mířící ze střediska Meribel přes hřeben do údolí Courchevelu.
Le col de la Loze, le nouveau géant qui pourrait faire basculer le Tour https://t.co/4vdTe2BNYb https://t.co/1rymQp6Dw5
Předloni ji ale nechali vyasfaltovat. Načež Bernard Hinault, pětinásobný šampion Tour, doporučil Col de La Loze řediteli závodu Christianu Prudhommovi a ten si ho hned zamiloval.
„Vstoupí do síně slávy Tour po bok nejslavnějších průsmyků, hned vedle Tourmaletu, Galibieru nebo Mt. Ventoux,“ věštil.
Mnohé přezdívky od té doby Col de la Loze získal.
Králotvůrce.
Svatyně v pekle.
Průsmyk pro 21. století.
Všechny přední týmy si ho byly před Tour otestovat. „Je jedním z nejtěžších stoupání, jaké jsem kdy jel,“ tvrdil před 17. etapou Pogačar. „Už v tréninku bylo tak těžké dostat se tu na vrchol. Neumím si představit, jaké to bude v závodě.“
Také prezident Emmanuel Macron si usmyslel, že chce tu velkou cyklistickou show vidět osobně a usedl do Prudhommova červeného superbu. Když je zabrala televizní kamera, oba si natírali ruce dezinfekčním gelem. Instruktáž národu v přímém přenosu.
Landovci se pokusili - a nic nemají
Obhájce titulu Egan Bernal už u toho nebyl. Zlomený na duchu i na těle si ve středu ráno balil kufry, když mu šéf týmu Dave Brailsford vysvětlil, že nemá smysl dál protahovat trápení s vleklými bolestmi zad.
Na startu u Olympijského stadionu v Grenoblu panovalo před polednem u autobusu Ineosu zaražené ticho. Opodál u žlutočerného Jumba naopak vládla horečná aktivita, jezdci se rozjížděli na trenažerech. „Chceme v této etapě kontrolovat naprosto všechno,“ říkal Primož Roglič.
Kdyby nějaký jiný tým řekl na Tour "Dneska chceme v etapě kontrolovat naprosto všechno", vyvolalo by to jen úsměvy. Ale když to řekne Jumbo, myslí to vážně. Takhle se na to před etapou rozjížděli. A Van Aert (ten vpravo) točil na trenažeru nohama ještě rychleji než ti ostatní. https://t.co/yMBIuTpuNd
Tempo dlouho dirigovat nemuseli, napálila ho hned na prvním strmém stoupání do průsmyku Madeleine parta týmu Bahrain-McLaren ve jménu Mikela Landy.
Byl to neobvyklý obrázek. Nikoliv Jumbo, nýbrž červenočerný Bahrain diktoval v horách tempo. A jaké! Matěj Mohorič, Pello Bilbao, Wout Poels a Damiano Caruso se do toho náramně opřeli.
„Přijeli jsme na Tour bojovat s Mikelem o pódium,“ říkal Pello Bilbao. „Pokusili jsme s o něco neočekávaného, chtěli jsme narušit rytmus Jumba. Důležité je, že jsme to zkusili.“
Riding as one.
#TDF2020 #RideAsOne
A.S.O./Ballet https://t.co/xC2smjJjiL
Zkusili, jenže nic nevydělali. Spíš naopak. Uvařili vysokým tempem samotného Landu, čtyři kilometry pod vrcholem Col de la Loze začal ztrácet kontakt se skupinou favoritů.
„Najednou jako by mi došel benzín,“ zklamaně vyprávěl. „Nedokázal jsem už akceptovat rytmus ostatních. Neměl jsem zrovna nejlepší den. Chtěli jsme tu předvést něco velkého a dnes byla ideální příležitost. Ale já trpěl i při tempu, které nasadil můj vlastní tým.“
Tour de Francepříloha iDNES.cz |
Zůstal celkově sedmý, jeho ztráta na stupně vítězů však narostla.
Nejen on vysokému tempu neodolal. Ze skupiny favoritů se ve stejné fázi stoupání jako on vytráceli i Rigoberto Urán a Adam Yates.
Zbývalo posledních 3,7 kilometru, když se Pogačar ohlédl a zjistil: Už je nás jen šest.
Pak byli pouze čtyři: Primož Roglič a jeho famózně pracující pomocník Sepp Kuss, Tadej Pogačar, Miguel Angel López.
Kontakt ztrácel Richie Porte, ale odmítl kapitulovat a s obrovským vzepětím se zase dotáhl.
PIC OF THE DAY
by @century21fr
#TDF2020
A.S.O / Charly Lopez https://t.co/0i7Q6tknG8
Tour se ve středu opět vymanila z červené covidové zóny, departement Savojsko do ní nepatří, a tak na část finálního stoupání z centra Meribelu tentokrát směli i fanoušci. Dorazil sem též Rogličův fanklub. „Poslední dny jsou bláznivé, tolik slovinských vlajek kolem trati! Dodávají mi extra sílu,“ děkoval dodatečně muž ve žlutém.
Brutální koncovka
Lópeze jako by ve výškách nad 2 000 metrů polili karafou živé vody. „Připadal jsem si, jako bych se najednou ocitl doma,“ líčil. „Taková stoupání máme v Kolumbii. Dlouhá, tvrdá, ve vysoké nadmořské výšce.“
Podobně se cítil Richard Carapaz, jenž bydlí v Ekvádoru ve 2 900 metrech. Z původních uprchlíků se udržel vpředu nejdéle, než skupinka favoritů pohltila i jeho a s ním naděje Ineosu na alespoň částečnou záchranu letošní Tour v podobě etapového vítězství.
Také Sepp Kuss vyrůstal v coloradském Durangu takřka ve 2 000 metrech.
Teď ho jeho lídr Roglič pobídl: „Zkus zaútočit.“
Američan poslechl.
„Šlo o dobrou strategii. Ostatní se Seppa snažili stíhat a já měl lepší přehled o tom, jak na tom jsou,“ popisoval později Roglič.
López si ke Kussovi doskočil. Pogačar chtěl udělat totéž, ale ouha... nešlo to.
Report: @TamauPogi defends podium and moves into polka-dot jersey. #TDF2020
Pogačar: “I gave my best, the team gave their best and we got third place on the day to show for it.”
Read more: https://t.co/SwmxiN5P4N
#UAETeamEmirates #RideTogether https://t.co/p2XsVmjYv2
„Byla tam prudká pasáž, potom plochá a hned zase prudká,“ popisoval druhý muž celkové klasifikace. „Uf, bylo to dnes na mě až příliš tvrdé. A ta nadmořská výška. Jak říkám, moc tvrdé.“
Roglič si naopak liboval: „Díky Seppově útoku jsem viděl, jak Pogačar trpí.“ Proto se sám odhodlal na něj zaútočit.
A útok vyšel!
„Magnifique spectacle,“ vykřikoval hlasatel.
Na Col de la Loze si kromě pravých cyklistických fanoušků dali bohužel opět jednou sraz i exhibicionisté veškerého možného ražení. Když chlap v obří zelené paruce málem srazil Pogačara z kola, mladší ze Slovinců se po něm zlostně ohnal. Právě v těchto chvílích jeho odstup za Rogličem narostl natolik, že už díru nedokázal zacelit.
Hey @tdfbeefeaters. I’ve found the dinosaur. We’re about 2km from the summit of Col de la Loze https://t.co/9F3d9ZfhCN
Kuss se postupně propadl až za ně.
A López mocně oslavoval. Vybojoval etapu a posunul se na třetí místo celkově. Při tiskové konferenci emocionálně a takřka v slzách děkoval rodině, která jej doma v Kolumbii u televize sledovala.
„Tohle je zatím největší vítězství mé kariéry. Tour je Tour a vyhrát právě tady a navíc v takové etapě mě naplňuje spoustou emocí.“
Roglič si za cílem ulevil: „Brutální koncovka.“
Pogačar si k bílému dresu nejlepšího mladíka přebral jako bonus ještě puntíkatý pro lídra vrchařské soutěže a zasmál se: „Když nemohu mít ten žlutý, beru jakýkoliv další, co je k mání. Ale pořád není konec. Také čtvrteční etapa má těžké kopce. Budu bojovat, zůstanu mentálně silný. Hlavně chci stát v Paříži na pódiu.“
Tuší, že zvrat směrem k titulu už bude nejspíš nad jeho síly. Přesto, že Roglič před reportéry poznamenal: „Nikdy nemůžu o mém náskoku říci, že je dost velký. Když máte k dobru minutu, chcete víc a víc.“
Vzápětí se majitel žlutého trikotu usmál: „Ale pořád je lepší minutu získávat než ztrácet. Já jsem spokojený.“
