I ona se uchýlila do hotelu Diplomat, kde jsou jednotlivá patra vyčleněna tenistkám, organizátorům, řidičům... Na kurtech Sparty v pondělí startuje Prague Open, teprve druhá akce WTA v časech koronavirových, čemuž odpovídají bezpečnostní opatření. Kanaďanka má být ozdobou - ve všech významech.
Halepová v Praze: Cítím se tu bezpečně. Musíme se teď chránit navzájem |
Proto turnajovému řediteli Davidu Trundovi na tiskové konferenci vzkazovala: „Byl super cool a super milý. Jsem vděčná za každou šanci. Když mě sem pozvali, ocitla jsem se v euforii, že mám zase práci. Jsem tak šťastná, že tu můžu být!“
Děkuje za divokou kartu, jinak to u 332. hráčky světa nyní nejde. Čeští tenisoví fanoušci mají ostatně její osud poměrně dobře zmapovaný. V roce 2014 ji pasovali na princeznu; na trůn to bylo málo, její senzační wimbledonské tažení ve finále nemilosrdně ukončila Petra Kvitová.
Ona slavila druhý titul z All England Clubu, Bouchardová se stala světovou pětkou a novou tváří WTA. Krásná, mladá, komunikativní, už tehdy zdatná ve virtuálním světě. Nová Kurnikovová, nová Šarapovová? Podobné nálepky mohou často ztížit pohyb vzhůru jako olověná závaží na kotnících. Oproti zmíněné Šarapovové, která toho dokázala na kurtech tolik, se Bouchardová onomu báječnému anglickému létu už nikdy ani nepřiblížila.
Sláva zůstala. Výsledky zmizely.
A těch zranění...
„I letos jsem na začátku roku měla potíže se zápěstím, nehrála jsem. Pak přišla karanténa a já byla tak frustrovaná,“ vzpomíná. „Ale s trenérem jsme se shodli, že k takové situaci se dá postavit dvěma způsoby. Buď být smutní a propadnout depresím, nebo se rozhodnout, že budete dřít ještě víc než kdy jindy, a využít čas, který se tím otevřel. Bylo to mentálně náročné, ale mohla jsem se tvrdě připravovat v posilovně, na to normálně nemáme čas. Cítím se silnější a lepší.“
Bouchardová by se hned mohla stát populární influencerkou. Jako když vypráví své zážitky bezprostředně před pandemií: „Desátého března jsem jela na letiště a těšila se na turnaj v Mexiku. Do toho volá agent: Radši nenasedej! A já: Panebože, co se děje? Jako z filmu.“
Ona se ovšem jen s příspěvky na Instagramu nechce smířit. Vyhlíží úspěchy s raketou. Věří, že se památné wimbledonské časy mohou pokud ne vrátit, tak aspoň hodně přiblížit. „Bylo náročné nemít žádný turnajový plán, a tím pádem žádnou práci. Měsíce a měsíce ubíhaly. Nic vzrušujícího. Snažila jsem se tím prokousat jako všichni ostatní a počítala dny,“ říká o karanténě. „Ale naučila jsem se trpělivosti. A tomu, že co neovlivním, nemá cenu řešit.“
Eugenie Bouchardová při exhibiční týmové soutěži v USA v červenci 2020.
Prvním osvěžením byly americké exhibice, pražský žhavý srpen navazuje. „Hrozně dlouho se nehrálo, většina z nás je asi na stejné lodi. Působí to dost vyrovnaně,“ odhaduje situaci. Ji na úvod čeká Ruska Kuděrmetová - a Bouchardová nehodlá být jen dívkou z plakátu.
„Udělám vše, co bude v mých silách,“ slibuje. „Nechci se dostávat pod tlak, ale i trenéři mi opakují: Víme, že náležíš mnohem výš.“
Praha k tomu má pomoci. A na vycházky u Vltavy bude čas jindy.
