Neumannová je coby expertka České televize přímo v rakouském Seefeldu, v dějišti světového šampionátu klasiků.
A také v místě, kde v úterý proběhla policejní razie. Při akci s krycím jménem Aderlass (pouštění žilou) bylo zadrženo pět závodníků. Mezi nimi domácí Max Hauke a Dominik Baldauf.
„Teď se tady o tom hodně mluví. Ta kauza poutá velkou pozornost. Za mě je škoda, že se, promiňte mi to slovo, pár pitomců rozhodlo dopovat a svým podváděním pokazili jinak krásné a vydařené mistrovství. Přitom šlo o závodníky druhého sledu, nepromlouvali do bojů o medaile,“ říká skleslým hlasem.
„Tedy až na Kazacha Poltoranina, ale ten zatím mezi onou pěticí oficiálně nefiguruje,“ dodává a ukazuje přehled. Alexej Poltoranin vyhrál několik závodů Světového poháru a má doma i medaile z MS.
Překvapilo vás, že běžecké lyžování zasáhl další dopingový skandál?
Ano, jsem zaskočená. Vždyť teď mohou dopovat jen blázni, kontroly jsou velmi časté, klidně k vám přijdou v sedm hodin ráno. A nemluvím jen o mistrovství, ale běžkaři jsou testování také mimo soutěže, během přípravy. Přijde mi naivní takhle riskovat. Pak je tu druhá varianta, že mají něco, co kontroly ještě neumí odhalit, že jsou o krok napřed.
Jeden z běžkařů byl údajně chycen přímo při činu. Šli policisté najisto?
Myslím si, že ano. Je důležité si uvědomit tu rovinu, že v Německu i Rakousku je dopování trestným činem. Díky tomu mohou v těchto zemí policisté podobné případy rozkrývat a efektivně řešit. Podle mě dobře věděli, kam a pro koho jdou. To, že závodník zrovna dopoval, a to den před závodem, naznačuje, že byl přesvědčený, že má natolik pokročilý doping, že ho případný test ho neodhalí. Informace máme nicméně všichni stejné, nevím víc než vy z médií.
Tři lyžaři zadržení kvůli dopingu se přiznali |
Jak moc ublíží běžeckému lyžování tento skandál? Už jich bylo nepočítaně. Bude mít pověst jako třeba cyklistika?
Určitě to náš sport poškodí. Na druhou stranu to tentokrát nevypadá, že by šlo o nějaký státem řízený dopingový program, ale spíše o pár jednotlivců napříč reprezentacemi, kteří byli klienty jedné laboratoře. Co se týče srovnání s cyklistikou, tak se na to dívám následovně: podle mě běžecké lyžování vždy přebíralo zkušenosti právě od cyklistiky v boji s dopingem.
Sama jste během své kariéry závodila proti podvádějícím soupeřkám. Jak jste to vnímala?
Můj postoj se vyvíjel. Když jsem byla mladá, začínala jsem, tak mi hodně pomohlo přesvědčení, že jsou Norky a Rusky tak dobré, protože tolik trénují. Tak jsem na trénincích dřela, chtěla jsem se jim vyrovnat, být lepší než oni. Pak přišel zlom a tím byla olympiáda v Salt Lake City. Přišla celá řada dopingových skandálů a já jsem tehdy začala vnímat, že stojím proti armádě nadopovaných soupeřek.
Na závěr možná nepříjemná otázka. Pochopím, když neodpovíte. Jak vnímáte to, že Kristině Šmigunové zůstala zlatá medaile ze skiatlonu z turínské olympiády?
Beru to tak, že jsem tehdy měla životní formu, byla jsem ve skiatlonu ještě silnější než na té zlaté třicítce a že jsem byla ze startovního pole nejlepší. Pro sebe jsem přesvědčená, že jsem vyhrála. Stále to beru jako křivdu. Šmigunové při zpětném testování vzorků našli doping a měla jsem takové informace, že ji nakonec nepotrestali kvůli právní stránce věci. Ale to už odvál čas.
