.Až on na pátečním vyhlášení naboural nadvládu zimních sportů. Po rychlobruslení, biatlonu, alpském lyžování, snowboardingu či hokeji uspělo - poprvé po 23 letech - letectví.
Šonkova osudová láska, jež mu dává pocit štěstí a volnosti. Kdysi u něj zvítězila nad jiným, rovněž nesmírně náročným koníčkem.
„Létání je pro mě sport jedna, dva i tři,“ zubil před novináři. Pak už vážnějším tónem dodal: „ Od šesti do osmnácti let jsem ale dělal sportovní gymnastiku. Vím, jaká to je neskutečná dřina, krásný a bolavý sport.“
Stal jste se mistrem světa v Red Bull Air Race. Měl jste někdy podobné ambice také právě ve sportovní gymnastice?
To ne. Já jsem byl nejlépe snad druhý v republice při přeskoku. Bohužel to vyšlo na moje telecí léta. Když jsem končil s gymnastikou, tak už jsem šel na vysokou školu a zároveň jsem už byl tak ovlivněný létáním, že všechno jsem směřoval k němu.
V čem vám gymnastika pomohla směrem k létání?
Rozhodně mi pomohla fyzicky. Při závodech působí odstředivé síly, máme až 12G, což znamená, že každý kus vašeho těla váží 12krát tolik. Třeba i hlava, místo pěti kil jakoby váží šedesát, na to už nějaký sval musíte mít, abyste to udržel. Musíme také tlačit krev nahoru do hlavy, abyste neomdlel, i na to potřebujete svaly. Pracujete celým tělem, zatínáním svalů tlačíte krev nahoru.
Vidíte ještě nějaký přínos?
Také mi pomohla v orientaci v prostoru, díky všem těm vrutům a saltům, jsem nikdy neměl v letadle problém, že bych se ztrácel, že bych nevěděl, kde je nahoře a kde dole. A to se točí opravdu rychle.
Laikům se může zdát, že při Red Bull Air Race jen sedíte v letadle, že to nemůže být dřina.
Je to obrovský zápřah na organismus, vylezete z jednoho soutěžního letu a máte pocit, jako byste uběhli pět kilometrů. Na pohled je to sedavý sport, ale já tam trpím. (smích)
Jako závodní pilot si musíte hlídat váhu, na konci ledna zase závodíte. Kolik můžete přes Vánoce přibrat?
Dvě kila jsou v pohodě, ta dám za měsíc dolů bez problémů. Letos jsem shodil před prvním závodem pět, šest kilo, což už bylo dost protivné, ta strava byla na mě moc zdravá, chyběly knedlíky a řízky.
Knedlíky si tedy jindy dopřejete?
Dopřeji, ale dám si dva, ne šest. A přihodím k tomu něco zdravého. Řídím se pravidlem, že z masa neztloustnu, takže to prokládám dostatkem masa . Moje motto, že z čeho nekouká kost, není jídlo, tomu zcela vyhovuje.
Šestým v anketě Sportovec roku vás vyhlásil někdejší výtečný akrobatický pilot Petr Jirmus. Býval právě on vaším vzorem?
Nikdy jsem vyloženě neměl vzor, ale on mě inspiroval, je to dvojnásobný mistr světa a úžasný člověk. Dodnes ho potkávám na akrobatických závodech, třeba na mistrovství republiky dělá rozhodčího. Určitě mě nějakým způsobem ovlivnil a ovlivňuje dodnes, je to pilot par excellence.
