Bývalý bronzový medailista z juniorského mistrovství světa v cyklokrosu a později úspěšný silničář tím odstartuje svůj návrat k disciplíně, která mu na začátku kariéry přinesla velké úspěchy.
Na jejich oživení ale bude pracovat jen pár týdnů, jeho návrat do terénu je totiž předzvěstí konce závodní kariéry.
Ještě ne devětadvacetiletý cyklista si právě cyklokrosem ještě o pár týdnů prodlouží kariéru, kterou se po právě skončené silniční rozhodl ukončit. „Už trochu chybí motivace,“ říká borec, jenž na silnici slavil největší úspěchy právě v hradecké stáji, kde s roční přestávkou působil od roku 2012.
Rozhodoval jste se těžko? Přece jen vám ještě víc než rok chybí do třicítky...
Ani bych neřekl. Cyklistice jsem se věnoval dlouho, mám toho hodně za sebou, ale teď začnu něco nového. A mám kam jít.
Zase tak nové to prý nebude, čeká na vás rodinná firma, která se koly a cyklistikou zabývá. Souhlasí to?
Souhlasí, alespoň pro začátek určitě a pak se uvidí.
Váš krok možná mnohé překvapí. Jak dlouho jste zvažoval, že závodní kariéru ukončíte?
Zase tak stará záležitost to není, v podstatě až v průběhu této sezony. K definitivnímu rozhodnutí asi hodně přispělo to, že se mi letos na jaře moc nedařilo a v létě jsem to chtěl zlomit. V červnu a v červenci jsem hodně trénoval, ale srpen o moc lepší nebyl.
Jiří Polnický si prodlouží kariéru v terénu.
Takže se ve vás něco zlomilo?
Tak bych to neřekl, ale asi bych musel kolu teď obětovat hodně moc, abych se třeba ještě dva tři roky udržel. A to už jsem v této chvíli moc nechtěl. Dřív nebo později bych stejně musel začít něco nového a já už jsem to nechtěl oddalovat. Nechci začínat od nuly v nějakém vyšším věku.
Jiří Polnický● Osmadvacetiletý cyklista z Mladé Boleslavi, který od roku 2012 s výjimkou roku 2016 jezdil za hradeckou stáj Elkov Author. |
Nemrzí vás, že skončíte relativně brzy, když byste ještě mohl pár sezon závodit?
Neřekl bych, já jsem si ty roky užil, teď začne něco nového.
Většina lidí vás má zafixováno jako juniorského medailistu z mistrovství světa v cyklokrosu, na silnici jste získal například medaili na mistrovství republiky. Na co budete nejvíc vzpomínat vy?
Ty dvě medaile k tomu hlavnímu určitě patří. Rád vzpomínám ale i na celou cyklokrosovou sezonu 2007, kdy jsem málokdy nebyl mezi nejlepšími třemi a ve Světovém poháru mezi juniory jsem skončil druhý.
V té době jste tři roky jezdil za belgickou stáj Sunweb.
Pěkná zkušenost, určitě to patří k výborným zážitkům. Stejně jako to, že jsem s výjimkou letoška startoval na třech mistrovstvích světa na silnici. To se také ne každému povede.
Nyní se vracíte k cyklokrosu. Jak jste se na svůj návrat připravoval?
Párkrát už jsem v terénu byl. Po srpnu jsem si dal dva týdny volno a teď to zase trochu nabírám. Tak uvidíme, co to udělá.
Vzpomenete si vůbec, kdy jste na startu cyklokrosového závodu stál naposledy?
Nějaký rok už to bude. Jestli si dobře vzpomínám, tak před pěti lety na mistrovství republiky ve Stříbře.
Cyklistická výkonnost vám určitě chybět nebude, co technika po takové pauze?
Znát to určitě je, vždyť jsem na cyklokrosovém kole pět let neseděl. Musím ale říct, že se to zlepšuje, a uvidím, jak se do toho dostanu. Jak to teď pozoruju, tak třeba ve Světovém poháru 90 procent lidí přeskočí čtyřiceticentimetrovou překážku, což já už se asi nenaučím. Ale v Česku to budou třeba jen dva.
Jaký závodní program jste si na cyklokrosový podzim a zimu připravil?
Začnu teď v sobotu v Jičíně a chystám se jen na závody v Česku, určitě jich nebude čtyřicet, jako když jsem cyklokros jezdil dříve.
Je nějaký závod, na který se chcete soustředit?
Nejlepší formu bych chtěl mít na letošním mistrovství republiky. Jede se na Holých Vrších. Mám to tam kousek a navíc jsem tam před lety s cyklokrosem začínal. Už jsem si to vyjednal doma ve firmě, kde začínám pomáhat. V prosinci chci mít ještě naposledy čas jen na kolo.
Ačkoliv přestanete závodit, u kol zůstanete. Jak jste na tom vlastně?
Zatím se do toho trochu dostávám, pět let jsem neměl vůbec čas a ve firmě prakticky nebyl.
K cyklistice vás přivedl váš otec, ke kterému se nyní vracíte. Co vašemu rozhodnutí skončit v necelých osmadvaceti letech se závodní kariérou říkal?
Rodiče vždycky nechávali důležitá rozhodnutí, ať se to týkalo sportu, studia či jiných záležitostí, na nás, ani mně, ani bráchovi do toho nemluvili. Teď to bylo stejné.
Končíte mladý, nehrozí, že vás časem někdo přemluví a vy znovu začnete? Nevolal už třeba někdo?
Nevolal, možná proto, že se ví, že by to ani nemělo cenu.
A nebude vám to po těch letech závodění přece jen chybět?
Myslím si, že ne. U kol zůstanu, jezdit nepřestanu, ale závodění zatím ne. Letos přišla situace, že mě to už ani tak nebavilo, a člověk vlastně pořád musel. Příští rok určitě závodit nebudu
