„Netuším, co se stalo. Ale vím, že můžu hrát asi bambilionkrát lépe,“ pronesla majitelka 23 grandslamových titulů poté, co ji na úvod turnaje v San Jose doslova zničila Johanna Kontaová poměrem 1:6, 0:6.
Aby toho nebylo málo, první hru získala Serena – a pak jich ztratila tucet. „Je zřejmé, že jsem nebyla v nejlepším rozmaru. Hlavou se mi honilo tolik věcí... Ani jsem neměla čas být šokovaná porážkou,“ popisovala. „Ale na kurtu jsem bojovala, nechtěla jsem nic vzdát. Snažím se vzít si z toho něco pozitivního.“
Divoká a vděčná, leč nijak nepotvrzená spekulace: krátce před startem turnaje proběhla médii zpráva, že byl z vězení propuštěn muž, který zavraždil v roce 2003 Yetunde Priceovou, nevlastní sestru Sereny a Venus Williamsových.
„Bylo to temné období mého života. Chodila jsem na terapie a jinak se nebavila s nikým, ani s mámou,“ řekla Serena před lety pro magazín People. S Yetunde si byly natolik blízké, že by taková teorie o náhlém psychickém šoku aspoň trochu dávala smysl. Protože to, co se dělo na americkém betonu, jinak smysl nedávalo.
Williamsová jako by měla nohy z betonu. Spáchala sedm dvojchyb a 25 chyb nevynucených. Její první podání mělo děsivou (ne)úspěšnost 40 procent. Mizerný pohyb, bídné údery. Všechno špatně. „Snažila jsem se nemyslet na to, jak neuvěřitelnou šampionkou je,“ přiznávala Kontaová. „Ani trochu se nepřiblížila tomu, co umí. Jen jsem držela zápas ve své režii.“
Serena Williamsová (vlevo) blahopřeje své přemožitelce Johanně Kontaové.
Serena W. vstoupila do světa profesionálního tenisu v roce 1995, kdy ji ještě jako čerstvě 14leté pískle v kvalifikaci turnaje v Quebeku vyškolila Annie Millerová 6:1, 6:1.
Od té doby nikdy, ani při těch největších výprascích, neuhrála méně než dvě hry. Na Turnaji mistryň 2014 ji Simona Halepová udělila ponižující lekci 6:0, 6:2. „Můj forhend už asi odjel na dovolenou. A bože, kam mi zmizel servis?“ líčila tehdy nezvykle tiše, jenže tohle jako by v ní probudilo dračici, neboť nakonec celou akci v Singapuru vyhrála. A to mimořádně stylově: ve finále vypráskala Halepovou 6:3, 6:0!
Že by si podobnou pomstu přichystala i letos? V roce velkého návratu po porodu dcery rozhodně neprohrávala s bezejmennými. Pokud odečteme její odstoupení z duelu proti Marii Šarapovové na Roland Garros, byl dosud seznam přemožitelek krátký a následující: Naomi Ósaková, její sestra Venus Williamsová a naposledy ve finále Wimbledonu Angelique Kerberová.
V prvních dvou případech byl navíc jasně znát její herní i fyzický deficit. I na úvod grandslamového comebacku v Paříži se chvílemi pohybovala těžkopádně, dokázala však vítězit „jménem“, silou osobnosti. V All England Clubu už zase válela.
„Ale pořád začínám. Pořád zdaleka nejsem tam, kde bych chtěla být, a už vůbec ne tam, kde jsem bývala,“ říkala před duelem s Kontaovou. Což nic nemění na jejích ryze williamsovských ambicích: „Druhá místa mi nestačí. Pořád platí, že těžké prohry vás připravují na velká vítězství. Jsem na správné cestě, abych dosáhla svých cílů.“
Zastavit by ji neměl ani jeden výbuch. Byť na poměry nejlepší tenistky 21. století naprosto epochální.
